English
stringlengths
1
66.1k
Other Language
stringlengths
1
126k
It may take some time, however, to overcome the destruction wrought upon this small Kurdish enclave.
Bude ovšem nějakou dobu trvat, než budou překonány následky ničení, které postihlo tuto malou kurdskou enklávu.
Photos from #Kobane.
Fotografie z Kobani.
Huge destruction will keep refugees in #Turkey for quite some time pic.twitter.com/Vf7oAE5PFy — Conflict News (@rConflictNews) January 27, 2015
Zkáza velkých rozměrů donutí uprchlíky zůstat delší dobu v Turecku.
Two Latin Americans Nominated for Index Freedom of Expression Awards · Global Voices
Latinská Amerika – dva nominovaní na cenu Index v boji za svobodu projevu
Index's poster for the Freedom of Expression Awards
Plakát k udílení cen za svobodu projevu Index
The communication platform, Courage for Tamaulipas, and Ecuadorian sketch artist, Xavier "Bonil" Bonilla, were the only Latin Americans nominated at the Index Freedom of Expression Awards, which recognizes organizations and individuals in the fight against censorship.
Internetový deník Valor por Tamaulipas a ekvádorský karikaturista Xavier „Bonil“ Bonilla jsou jediní dva zástupci Latinské Ameriky nominovaní na cenu svobody projevu Index. Tato cena je udělována organizacím a osobám, které bojují proti cenzuře.
The awards were created by Index on Censorship, an international organization dedicated to defending freedom of expression.
Ceny uděluje Index on Censorship, jedná se o mezinárodní organizaci, která brání svobodu slova.
Awards are given out in four categories: journalism, art, campaigns, and digital activism.
Cena je udělována ve čtyřech kategoriích: žurnalistika, umění, kampaně a digitální aktivismus.
Out of a total of 2,000 nominations, only 17 advanced to the final round.
Do tohoto kola se dostalo pouhých 17 nominovaných z celkových 2 000.
Bonilla, who's nominated in the art category, has been the target of fines and various legal battles in Ecuador.
Bonilla, který se věnuje kreslení komiksů, byl v Ekvádoru soudně stíhán a dostal několik pokut za svá díla.
In 2013 President Rafael Correa passed a law allowing the government to control certain content by journalists.
V roce 2013 prezident Rafael Correa v Ekvádoru schválil mediální zákon, který umožňuje vládě kontrolu nad sdělovacími prostředky.
Among the first victims were the newspaper El Universo as well as Bonilla himself.
Prvními oběťmi tohoto zákona byli Bonilla a deník El Universo, který publikoval jeho příspěvky.
Both had to retract a drawing and pay a fine.
Deník i Bonilla museli komiks stáhnout a zaplatit pokutu.
Meanwhile, Courage for Tamaulipas is competing in the digital activism category, and here the public can vote by clicking on the following link.
Na druhé straně stojí deník Valor por Tamaulipas, internetové zpravodajství soutěžící v oblasti digitálního aktivismu, pro který může veřejnost hlasovat pomocí následujícího odkazu.
The Mexican site was created in one of the most dangerous areas for journalism.
Deník vznikl v Mexiku na místě, které je jedním z nejnebezpečnějších pro výkon novinářské profese.
Since 2010, six journalists have been killed, and violence by drug cartels in the region has resulted in a media blackout. Now drug-related violence is reported anonymously by the citizens.
Od roku 2010 zde bylo zavražděno šest novinářů a násilí páchané drogovými kartely v této oblasti vyústilo v informační embargo, proti kterému se občané snaží anonymně bojovat vlastním přičiněním.
Argentine Investigator’s Mysterious Death Revives Questions About 1994 Bombing · Global Voices
Smrt argentinského žalobce znovu přitahuje pozornost k případu bombového útoku z roku 1994
Demonstration for the death of prosecutor Alberto Nisman.
Pochod kvůli smrti žalobce Alberta Nismana.
Quinta de Olivos. Buenos Aires.
Quinta de Olivos, Buenos Aires.
Photo taken from the account of JMalievi in Flickr under Creative Commons license.
Fotografie pochází z účtu JMalievi na serveru Flickr, je uveřejněna v rámci licence Creative Commons.
Alberto Nisman was one of Argentina's most famous federal prosecutors. For more than ten years, he was the chief investigator of the 1994 car bombing of a Jewish center in Buenos Aires, which killed 85 people and injured another 300—the worst terrorist attack in Argentina's history.
Argentinský žalobce Alberto Nisman měl v posledních deseti letech na starosti vyšetřování bombového útoku na sídlo židovského centra Asociación Mutual Israelita Argentina (Izraelsko-argentinská vzájemná asociace, AMIA) v Buenos Aires, při kterém bylo v roce 1994 zabito 85 lidí a dalších 300 zraněno.
As with his investigation of the 1994 bombing, Nisman's death on January 18, 2015, left the country with more questions than answers.
Kvůli smrti tohoto žalobce, ke které došlo 18. ledna 2015, tak zůstává tento případ nadále otevřený a přibyly navíc nové otazníky.
The first person to break the news of Nisman's death was journalist Damián Pachter, who made the announcement on Twitter:
První, kdo zprávu o Nismanově smrti zveřejnil, byl novinář Damián Pachter na svém účtu na Twitteru:
I have just been informed about an incident at Attorney Alberto Nisman’s home.
Právě jsem byl informován o mimořádné události v domově žalobce Alberta Nismana.
They found Prosecutor Alberto Nisman in the bathroom of his home in Puerto Madero in a pool of blood.
Žalobce Alberto Nisman byl nalezen v koupelně svého domu v Puerto Madero v kaluži krve.
He was not breathing.
Nedýchal.
Doctors are there.
Na místě jsou lékaři.
Patcher left Argentina days later, "fearing for his safety." He currently resides in Israel.
Novinář Pachter opustil Argentinu o pár dní později „kvůli obavám o svou bezpečnost“ a nachází se v současné chvíli v Izraeli.
Nisman's unexpected death galvanized people around the world, as shown in the following Twitter map:
Neočekávaná smrt žalobce nenechala chladnými mnoho lidí, jak ukazuje následující mapa sestavená z příspěvků na stránce Twitter:
The worldwide impact of #MuertedeNisman hashtag was reflected on this visualization developed with the tool CartoDB.
Na obrázku je zachycen celosvětový dopad hashtagu #MuertedeNisman (Nismanova smrt).
Internet users have speculated rampantly about whether it was suicide or homicide. The incident has unsurprisingly become politicized:
Spekulace, zda šlo o vraždu nebo sebevraždu, na sebe nedaly dlouho čekat, stejně jako názory vlády a opozice:
@CFKArgentina: The prosecutor's death, timed after he accused the President, is really an operation against the government. http://t.co/4nke9yfyRz
Prezidentka Fernández de Kirchner: Opravdovou akcí proti vládě byla smrt žalobce po obvinění vůči prezidentce.
Oh sure, it's against the government alright.
Jistě, vládu to poškodilo.
And killing Nisman didn't harm him at all.
Ale pozor – to, že zabili Nismana, poškodilo tak trochu i jeho.
Does Berni lie? Does @CFKArgentina lie or both lie?
Lže Berni, lže prezidentka, nebo snad oba?
Who told CFK?
Kdo o tom řekl prezidentce?
What time did the judge arrive? http://t.co/PVYXSlNVQz
V kolik hodin dorazil soudce?
According to Argentinian police, Nisman, age 51, committed suicide just a few hours before he was supposed to speak to Congress and present his case against President Cristina Fernández de Kirchner, whom Nisman accused of having reached a secret agreement with Iran to protect the alleged perpetrators of the 1994 attack.
Podle argentinských úřadů spáchal 51letý Nisman sebevraždu jen několik hodin předtím, než měl předstoupit před argentinský Kongres, aby představil svou žalobu proti prezidentce Cristině Fernández de Kirchner, kterou vinil z uzavření tajné dohody s Íránem. Ta měla chránit údajné podezřelé ze zmíněného bombového útoku.
On the morning of July 18, 1994, about 300 kilograms (660 pounds) of explosives were detonated in front of the Argentine Israelite Mutual Association building.
18. července 1994 vybuchlo v ranních hodinách před budovou AMIS přibližně 300 kilogramů výbušnin.
Local and international investigators later determined that Iranian officials with ties to the Lebanese group Hezbollah most likely masterminded of the attack.
Podle vyšetřování argentinské justice a mezinárodních orgánů útok zosnovali íránští úředníci napojení na libanonskou skupinu Hizballáh.
The Iranian government rejects the accusations, however, and has refused repeatedly to cooperate with investigators, despite a denunciation from the United Nations.
Vláda Íránu ovšem tato obvinění popřela a opakovaně odmítla spolupracovat na vyšetřování navzdory odsouzení takovéhoto přístupu ze strany OSN.
In 2013, Argentina and Iran signed an agreement called the "Memorandum of Understanding," which created a "Truth Commission" to clarify the events of 1994.
V roce 2013 podepsaly Argentina a Írán dohodu nazvanou „Memorandum o porozumění“, v rámci které byla vytvořena „Komise pravdy“ (Comisión de la Verdad), jejímž úkolem bylo objasnit události z roku 1994.
Argentina's Jewish community, the largest in Latin America, did not welcome the agreement, which it said would fail due to Tehran's lack of interest.
Tato dohoda nebyla pozitivně přijata ze strany argentinské židovské komunity, která je největší komunitou svého druhu v Latinské Americe, ztroskotala ovšem na nedostatku zájmu ze strany íránské vlády.
Indeed, the Iranian parliament would not approve the memorandum, as President Mahmoud Ahmadinejad never submitted it for review.
Memorandum nebylo prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem nikdy předloženo parlamentu ke schválení.
Nisman argued that the agreement was signed to "fabricate the Iran's innocence" and facilitate the commercial trade of grains and meat in exchange for energy between the two countries.
Nisman tvrdil, že tato dohoda byla podepsána za účelem „výroby neviny“ Íránců a usnadnění obchodní výměny mezi oběma zeměmi, která se týkala obilí a masa na jedné straně a energie na druhé.
The only person ever prosecuted for the bombing was Carlos Telleldín, who sold the truck that carried the suicide bomber to the target.
Jediná osoba, která byla v případě bombového útoku souzena, byl Carlos Telleldín. Ten prodal kamión, který řídil sebevražedný atentátník.
Those behind the attack remain at large.
Skuteční pachatelé jsou nadále na svobodě.
More more information and details about the case, click here.
Více informací o případu (ve španělštině) najdete zde.
Tens of Thousands March Through Madrid's Streets for Change · Global Voices
Tisíce lidí pochodovaly v Madridu za právo snít
"The great March of Change", in Madrid, Spain.
„Velký pochod za změnu“, Madrid, Španělsko.
Photo by Olmo Calvo, Diagonal newspaper.
Autor fotografie: Olmo Calvo, redakce Periódico Diagonal.
Republished under CC License.
Použita pod licencí CC.
Demonstrators across the political spectrum, of different ages, and from several cities in Spain gathered in Madrid in what is now known as the “Great March for Change”.
V sobotu 31. ledna se v Madridu spojili demonstranti různého politického přesvědčení, věku a z různých měst Španělska, aby společně vytvořili takzvaný „Velký pochod za změnu“.
The rally was called by Podemos, a political party founded just one year ago that nevertheless won five seats in the European Parliament, positioning itself as a potential winner of the Spanish general elections in 2016.
Shromáždění svolala strana Podemos („Můžeme“), která vznikla sotva před rokem a které se už podařilo získat pět křesel v Evropském parlamentu a upevnit svou pozici možného budoucího vítěze španělských parlamentních voleb v roce 2016.
The party has a strong commitment to citizens and has collected ideas raised during the years of outrage and protest following the financial crisis that rocked Spain. Responding to Podemos' call for the march, citizens turned up by the tens of thousands, giving the party massive support in the streets.
Na výzvu této strany občanů, která se stala představitelkou myšlenek vzniklých během let rozhořčení z krize, lidé Podemos podpořili v ulicích historickou účastí.
Photo by Wassim Zabad.
Autor fotografie: Wassim Zabad.
Used with permission.
Použito se svolením.
The march on January 31 was presented as a political assembly in which the audience was able to attend the interventions by members of Podemos.
Pochod z 31. ledna působil jako politický mítink pod širým nebem, kde účastníci naslouchali projevům členů strany Podemos.
The audience appropriated the most famous slogans of the Indignado Movement (15M)-the 2011-12 massive protests after the economic crisis.
Mezi projevy, které z pódia zazněly, publikum opět jednohlasně provolávalo nejznámější hesla protestů hnutí Indignados („Rozhořčení“).
This time, however, unlike previous demonstrations the outrage was not the only reason for the rally-the will to join forces to change the system was also at the heart of the movement.
Tentokrát ale, na rozdíl od předchozích manifestací, nebylo jediným motorem shromáždění rozhořčení, ale také vůle spojit síly a změnit systém. „Ano, jde to,“ znělo nejčastěji, stejně jako na shromážděních v posledních letech.
"Yes, we can" was the most heard cry, also chanted in other rallies of recent years, to express that citizens feel empowered to end corruption and the reign of a political elite that does not look out for their interests.
Heslo vyjadřuje vůli občanů skoncovat s korupcí úřadů a s privilegovanou vrstvou, která nehájí jejich zájmy.
"We dream, but we take our dreams very seriously," was the most repeated phrase by Pablo Iglesias, the Podemos party leader who organized the march through a viral online campaign.
„Sníme, ale své sny bereme vážně,“ byla nejčastější věta Pabla Iglesiase, lídra strany Podemos, která pochod svolala prostřednictvím virální kampaně.
He began his speech by referring to Greece, which has elected the Syriza party, which opposes the European elite, to form a government.
Svůj projev začal zmíněním Řecka, země, kde si občané zvolili stranu Syriza, aby vytvořila vládu, která se postaví evropské elitě.
Greece is the first country that will reject austerity measures, according to Podemos, and the party plans for Spain to be the second with it leading the government.
Pro hnutí Podemos je Řecko jen první zemí, jež odmítne úsporná opatření. Chtějí, aby tou druhou bylo Španělsko, s Podemos ve vládě.
Spain faces the problems of inequality, poverty, and exclusion, Iglesias said, denouncing the country's recent governments.
Kladli důraz na problémy, jimiž si Španělsko prochází, jako nerovnost, chudoba, vyloučení.
He also presented proposals for change as a way of stressing the need to take a left turn: "2015 is the year of change for Spain and Europe.”
Zmínili podíl předchozích vlád na současném stavu a představili návrhy na změnu zdůraznivše potřebu obrátit se k levici: „2015 je rokem změny pro Španělsko i pro Evropu.“
Several generations listen to the leader of Podemos.
Lidé všech generací naslouchají lídrovi Podemos.
Photo by David Fernández.
Fotografie Davida Fernándeze.
Diagonal newspaper.
Periódico Diagonal.
Republished under CC License.
Použita pod licencí CC.
The leader paid tribute to activist groups that have fought to defend people's rights in the past and now: the teachers and students that formed a green tide in defense of education, the white coats who locked themselves inside hospitals for public health care, women who fought for the right to abortion, "the tireless grandparents" who have struggled for social justice for future generations, the “deceived people" who have fought against the banks, and migrant workers who have struggled to stop evictions. "Thanks for being the popular movement that will allow the change.
Lídr vzdal hold aktivistickým skupinám, jež působily v minulosti a doposud bojují za práva občanů: učitelé a studenti, kteří vytvořili zelenou vlnu na obranu vzdělávání, bílé pláště, které se zavřely v nemocnicích za veřejné zdravotnictví, ženy, které bojovaly za právo na potrat, „neúnavné důchodce“, kteří žádali sociální spravedlnost pro příští generace, „podvedené“, kteří se postavili bankám, pracující migranty a občany, kteří vyšli do ulic zastavit vystěhovávání. „Děkujeme, že jsme lidovým hnutím, které umožní změnu.
Never again a country without its people,” he concluded.
Už nikdy země bez lidí,“ uzavřel.
Twitter users have used the social network to share photos and videos of the event, the reasons for their participation in the march, and even their dreams about that day:
Lidé na Twitteru sdílejí fotky a videa z události, své důvody pro účast v pochodu, včetně svých nadějí:
The people said enough to crooks, corrupts and false patriots ... change is in our hands! #EsAhora31E pic.twitter.com/rwadufhEj2
Lidé řekli dost podvodníkům, korupčníkům a falešným patriotům... změna je v našich rukou!
Madrid, 31E.
Madrid, 31E .
You can feel the dream of the people who are building their future with joy and hope pic.twitter.com/IIxfIjNtSU #SonreirEsVencer href = "http://t.co/IIxfIjNtSU"> pic.twitter.com/IIxfIjNtSU#SonreirEsVencer Tic, tock.
Je slyšet lid, který svou budoucnost buduje s radostí a nadějí.
Tic, tock.
Tik - tak, tik - tak.
The sound of change. #EsAhora31E
Zvuk změny.
Poster in support of the change.
Transparent za změnu.
Photo by Wassim Zabad.
Fotografie: Wassim Zabad.
Used with permission.
Použita se svolením.
Today is a constituent moment.
Na řadě jsou lidé.
It's time for the people.
Nezapomeneme na 31. leden.
"I sew rags for a living while my husband earns a living as a trishaw driver.
„Mým živobytím je šití oblečení, můj manžel se živí jako řidič rikši.
I earn about 2000ks every day, taking old clothes, fixing them up and selling them in the market.
Vydělám kolem 2000 kyatů denně , vezmu staré oblečení, spravím ho a prodám na trhu.
We have three kids and are doing our best to support them.
Máme tři děti a děláme, co můžeme, abychom je zabezpečili.
Initiated by Thaw Htet and Zwe Paing Htet, "Rangoon Revealed" seeks to "tell Burma's story, one soul at a time" by uploading photos of Yangon residents plus a brief description of their lives.
Stránku založili Thaw Htet a Zwe Paing Htet, kteří chtějí „vypovědět příběh Barmy, osud po osudu“ tím, že uveřejní fotografie obyvatel Rangúnu doplněné o krátký popis jejich životů.
Asked by Global Voices about their inspiration in launching this online project, the two young Yangon residents said they wanted their readers to understand better the lives of ordinary Burmese.
Když se redaktor Global Voices zeptal na inspiraci, která vedla ke spuštění tohoto online projektu, uvedli tito dva mladí obyvatelé Rangúnu, že si přejí, aby jejich čtenáři lépe pochopili životy běžných Barmánců.
They added:
Dodali:
We want to capture the voices of the poor people and those who are struggling in their life.
Chceme zachytit hlasy chudých lidí a těch, kteří se v životě potýkají s problémy.
There may be some foreigners who think that the situation in Myanmar has greatly improved.
Někteří cizinci si možná myslí, že se situace v Barmě zásadně zlepšila.
But what they don’t realize is that sometimes life has become even more difficult now.
Ale neuvědomují si, že v některých případech se život nyní stal ještě těžším.
Some of the photos has gone viral in Myanmar like the one below which featured a trishaw (three-wheeled vehicle) driver:
Některé z uveřejněných fotografií se v Barmě staly velmi populárními. Například jde o následující snímek řidiče tříkolové rikši.
Photo courtesy Rangoon Revealed Facebook page.
Fotografie pochází z facebookové stránky Rangoon Revealed.
The photo is accompanied by a quote from its subject:
Fotografii doprovází slova tohoto mladého muže:
I have a twin brother who looks like me but is very smart.
Mám dvojče, bratra, který vypadá jako já, ale je velmi inteligentní.
I failed 9th Grade 3 times you see so I decided to support my siblings by working as a trishaw driver.
Já jsem třikrát propadl v deváté třídě, takže jsem se rozhodl finančně podporovat své sourozence tím, že budu pracovat jako řidič rikši.
While I was working hard, my brother was studying as best as he could too.
Zatímco jsem tvrdě pracoval, můj bratr studoval tak dobře, jak jen dokázal.
He got 4 distinctions in the 11th grade exam.
Při zkoušce v 11. třídě dosáhl čtyř vyznamenání.
Through "Rangoon Revealed", Thaw Htet hopes to correct the stereotype that rickshaw drivers are lazy when the truth is that many of them work hard to support their families.
Pomocí facebookové stránky „Rangoon Revealed“ zamýšlí Thaw Htet bojovat se stereotypem, že řidiči rikši jsou líní. Pravdou je, že mnozí z nich tvrdě pracují, aby mohli finančně zabezpečit své rodiny.