_id
stringlengths 16
23
| url
stringlengths 31
341
| title
stringlengths 1
182
| text
stringlengths 100
16.6k
|
|---|---|---|---|
20231101.cs_915469_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | I po propadáku z minulé sezony, kdy skončily v tabulce na posledním místě a nesestoupily jen díky odhlášení některých účastníků, povede v této sezoně ženský tým zřejmě i nadále jako trenér Miloš Císař spolu s asistentem Karlem Líbalem. |
20231101.cs_915469_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | První posilou Vysočiny před startem nového ročníku Gambrinus ligy se stala dvojice navrátilců, Milan Kopic a Jan Šilinger. Milan Kopic se vrací po půlroční pauze způsobené zraněním kolena, které vyústilo v jeho pátou operaci. Hned v první přípravném zápase proti Trenčínu však musel být již ve 12. minutě střídán a objevili se spekulace, že se opět zranil. Jan Šilinger se vrací také po půlroční pauze, když na podzim hostoval ve Znojmě. Z něho se však v zimě vrátil a jarní část sezony byl bez zápasového vytížení. |
20231101.cs_915469_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Hned na úvodním tréninku 19. června 2013 se, kromě testovaných hráčů, hlásila další nová posila – obránce Jan Mikula, který přišel na roční hostování bez opce z juniorky Slavie Praha. Dne 24. června se pak k týmu připojil i slovenský útočník Matúš Marcin z Prešova, jehož forma působení se v tu chvíli po administrativní stránce teprve dolaďovala. Už o dva dny později přišel formou ročního hostování bez opce posílit jihlavskou defenzivu Adam Jánoš ze Sparty Praha a o další den později přestoupila posila do ofenzivy týmu, útočník pražské Dukly Vojtěch Přeučil, jenž byl v týmu původně na testech. Pouhé dva dny před úvodním zápasem nového ročníku Gambrinus ligy do týmu přestoupil bosenský záložník Haris Harba z Hradce Králové. Už dříve do týmu přestoupil další testovaný hráč, útočník Jakub Teplý z třetiligového Frýdku-Místku. Dne 24. srpna pak na Vysočinu zamířila další posila do obrany – středový či krajní obránce Jiří Krejčí z maďarského klubu Pécsi MFC. Na začátku září pak ofenzivu doplnil útočník Jindřich Kučera z juniorského týmu. |
20231101.cs_915469_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Již krátce po skončení sezony 2012/13 se objevily spekulace, podle kterých by mohl Lukáš Masopust zamířit do jiného týmu. Zájem o něj údajně projevily Slovan Liberec, Sparta Praha, Viktoria Plzeň a Slavia Praha. Jako první tuto spekulaci odmítl nový generální ředitel Slavie Jaromír Šeterle. Na začátku přípravy to vypadá, že v týmu zůstane. |
20231101.cs_915469_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Jako první tým opustil Tomáš Rada, kterému skončilo hostování z tureckého Sivassporu. Vedení Vysočiny se jej poté pokoušelo ze Sivassporu získat, ale Rada nakonec zamířil na Slovácko. Hostování také skončilo Václavu Tomečkovi a Václavu Vašíčkovi (oba SK Sigma Olomouc) a Davidu Vaněčkovi z FC Viktoria Plzeň. Na Vašíčka ani na Vaněčka Vysočina neuplatnila opci. |
20231101.cs_915469_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Nové smlouvy se nedočkala trojice Dalibor Rožník, Igor Obert a Tomáš Sedláček, jenž na jaře hostoval ve Žďáře nad Sázavou. O něho sice Žďár projevil zájem, ale útočník se rozhodl ukončit profesionální kariéru a vrátit se do středních Čech, do blíže neznámého celku v ČFL. Naonec nastupoval za SK Převýšov. Z dosud neznámých důvodů pak byla předčasně ukončena smlouva i Peteru Čvirikovi. |
20231101.cs_915469_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | V půlce července na hostování odešli Lukáš Kryštůfek a David Vacek a to do Graffinu Vlašim, resp. Ústí nad Labem. Na začátku srpna je následoval útočník Muris Mešanović, který zamířil na půlroční hostování do FK DAC 1904 Dunajská Streda. Dne 23. srpna se na oficiálních internetových stránkách objevila informace, že by slovenský útočník Arnold Šimonek měl odejít na roční hostování s opcí na přestup do tureckého druholigového Manisasporu. To bylo o 3 dny později potvrzeno. Na začátku září pak zamířil na půlroční hostování do slovenského celku Dukla Banská Bystrica další útočník, Matúš Marcin. |
20231101.cs_915469_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | V letním přípravném období se ve Vysočině objevila čtveřice testovaných hráčů – obránce a trojice útočníků. Jediným testovaným obráncem byl Makedonec Valentin Kolevski z celku FK 11 Oktomvri Prilep. Ten se hlásil již na prvním tréninku společně s útočníky Vojtěchem Přeučilem z pražské Dukly a Jakubem Teplým z třetiligového Frýdku-Místku. Posledním testovaným hráčem byl Albánec Mateus Shkreta z juniorky Teplic. Už 27. června se vedení Dukly a Vysočiny domluvily na přestupu Vojtěcha Přeučila, který tak jako první z testovaných hráčů uspěl. Na testech uspěl i Jakub Teplý. Na začátku září pak přišli další dva hráči – exjablonecký záložník Anes Haurdić (nyní FK Sarajevo) a bulharský útočník Miroslav Antonov z PFC Montana. |
20231101.cs_915469_11 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | V rámci letní přípravy se Vysočina představila v Žirovnici na Perleťovém poháru, kde se umístila na 2. místě. Nejprve v semifinále porazila góly Kolouška a Přeučila ostravský Baník (2:0). Ve finále ovšem nestačila na Bohemians 1905 a utrpěla porážku 1:2, ačkoliv ji už v 1. minutě poslal do vedení Mešanović. |
20231101.cs_915469_12 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | V dalších přípravných zápasech se Vysočina utkala se slovenskými celky FK AS Trenčín a TJ Spartak Myjava a českými týmy FK Pardubice a v generálce na ligu FK Čáslav. Pouze právě Čáslav dokázala porazit a tyto zápasy zakončila bilancí 1 vítězství, 1 remíza a 2 porážky při skóre 7:6. |
20231101.cs_915469_13 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Zápasy s PFK Botev Plovdiv a ŠK Slovan Bratislava musely být z důvodu nepříznivého počasí zrušeny. |
20231101.cs_915469_14 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Kopeme za fotbal je fotbalový projekt, který umožňuje týmům z okresních přeborů a nižších fotbalových soutěží získat možnost zatrénovat si jeden den pod vedením některého z trenérů týmů Gambrinus ligy či proti týmu z Gamrinus ligy sehrát přátelské utkání. |
20231101.cs_915469_15 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body |
20231101.cs_915469_16 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Ještě před začátkem zimního přestupního období se začalo jednat o možnostech hostování členů širšího kádru Jindřicha Kučery a Jana Urbánka v druholigovém Graffinu Vlašim. |
20231101.cs_915469_17 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body |
20231101.cs_915469_18 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | V letním přípravném období odehrál jihlavský juniorský tým 4 zápasy, v nichž třikrát vyhrál, jednou prohrál a připsal si celkové skóre 10:7. Porazit dokázaly rezervu druholigových Českých Budějovic, třetiligový Žďár nad Sázavou a divizní Velké Meziříčí. Porážku si naopak připsali s druholigovým Táborskem. |
20231101.cs_915469_19 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body |
20231101.cs_915469_20 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body |
20231101.cs_915469_21 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Dne 29. září 2013 se vedení Vysočiny Jihlava rozhodlo odhlásit ženský fotbalový tým z Moravskoslezské ligy žen. Oficiálními důvody odstoupení týmu byly dlouhodobé personální problémy a špatná tréninková morálka. Tým tak tuto sezonu odehrál v lize pouhé dva zápasy, přičemž oba prohrál a skončil s negativním skóre 0:7. |
20231101.cs_915469_22 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | I v nové sezoně se Vysočina Jihlava dočkala svých zástupců u reprezentace. Už 24. července obdrželi pozvánku do výběru Česka U17 záložník David Štěpánek a útočník Jiří Klíma. Reprezentační trenér Aleš Čvančara oba hráče nominoval na turnaj v Maďarsku. V prvním zápase proti Albánii oba hráči odehráli plných 90 minut, ovšem nezabránili porážce 1:2. Také ve druhém, zápase, s Chorvatskem, odehráli oba jihlavští hráči celý zápas a Klíma jedním gólem pomohl k výhře 2:0 a k postupu do finále turnaje. Ve finále Češi narazili na Srbsko a prohráli 2:3. I tentokrát odehrál Štěpánek celý a v 8. minutě vyrovnával na 1:1. Klíma se do hry dostal až 53. minutě, kdy nahradil českobudějovického Frnocha. Jiří Klíma se zúčastnil i turnaje v Rumunsku, v prvním zápase proti domácímu celku (1:2) odehrál 90 minut a v 8. minutě poslal hosty do vedení. Ve druhém zápase, proti Skotsku, šel na hřiště až ve 40. minutě, ale tým znovu prohrál (0:2). Ve třetím zápase, proti Bulharsku, opět odehrál celých 90 minut a góly v 1. a 5. minutě přispěl k výhře 3:1. Bez zraněného jihlavského Klímy odehrála sedmnáctka úvodní fázi kvalifikace na ME. Celé úvodní utkáním s Izraelem (4:2) odehrál David Štěpánek, stejně jako druhý zápas s Lichtenštejnskem (3:0), po němž si reprezentace zajistila postup na do další fáze. Do třetího zápasu s Francií (0:3) už ovšem nezasáhl. Štěpánek s Klímou byli nominováni i na lednový přátelský dvojzápas se Severním Irskem. První zápas (2:1) odehráli oba celý, ale ani jednou se neprosadili; ve druhém zápase také odehráli všech 90 minut a Klíma v 66. minutě vyrovnal na konečných 1:1. A totožní hráči zastupovali Vysočinu i v únorovém dvojzápase s Walesem – při úvodní porážce 1:3 odehráli celý zápas, ve druhém (2:2) střídal Štěpánek v 60. minutě královéhradeckého Trubače, zatímco Klíma byl ve 40. minutě střídán sparťanským Pulkrabem; ani jeden z nich se neprosadil. Stejní hráči byli nominováni i na kvalifikační turnaj o postup na ME a oba odehráli celý úvodní zápas proti Anglii (0:1). Ve druhém zápase s Itálií (2:1) odehrál Štěpánek celý zápas, zatímco Klímu v 79. minutě vystřídal příbramský Josef Kvída; ještě předtím v 73. minutě vyrovnával na 1:1. V posledním zápase proti Albánii (2:0) odehrál Štěpánek opět celý zápas a Klímu střídal 51. minutě slávistický Ondřej Badocha, ovšem reprezentace na šampionát nepostoupila, když skončila ve skupině druhá za Anglií. |
20231101.cs_915469_23 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Další jihlavský zástupce, brankář Marek Kolář, obdržel nominaci na soustředění brankářů pod vedením Petra Kouby, které se uskuteční na začátku srpna v Nymburce. Soustředění se je určeno pro vybraných osm brankářů kategorie U18 a U19. |
20231101.cs_915469_24 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Hned dvojice jihlavských hráčů se zúčastní zářijového soustředění reprezentace Česka U18 v Praze. Trenér Miroslav Soukup povolal středního záložníka Jana Zábrodského a útočníka Tomáše Dubu. Pouze mezi náhradníky pak zůstal další střední záložník David Jančík. V nominaci na zářijový Memoriál Václava Ježka se nakonec neobjevil žádný zástupce Jihlavy, pouze mezi náhradníky zůstali Marek Kolář a Jan Zábrodský. Svého zástupce však měla na říjnovém turnaji ve Francii, kam byl nominován Tomáš Duba. Mezi náhradníky pak zůstal Jan Zábrodský. V úvodník utkání s Polskem (1:1) odehrál Duba pouze úvodní poločas, pak jej vystřídal plzeňský Miloš Kratochvíl. Ve druhém zápase s USA (0:1) si dotyční role vyměnil, pouze ke střídání došlo až v 67. minutě. Tomáš Duba zasáhl i do poslední zápasu, když v souboji s domácí Francií (0:4) v 71. minutě střídal příbramského Petra Rysa. Pro turnaj v turecké Antalyi se dostal pouze Tomáš Duba mezi náhradníky, nikdo jiných z jihlavských hráčů nebyl nominován. Na lednový Memoriál Valerije Granatkina do ruského Petrohradu, nebyl žádný z jihlavských hráčů nominován. Ovšem na březnové soustředění do Otrokovic obdržel pozvánku brankář Marek Kolář. Hned dvojice jihlavských zástupců se objevila v nominaci na dva dubnové přátelské zápasy s Irskem – brankář Marek Kolář a obránce Patrik Fiala. Marek Kolář odchytal celý první zápas (2:1) a inkasoval pouze ve 49. minutě z kopačky Daryla Powera. Patrik Fiala naopak nastoupil v odvetě (0:2) a odehrál 58 minut, než ho vystřídal českobudějovický Filip Vaněk. |
20231101.cs_915469_25 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Pozvánku na Slovakia Cup, který se uskutečnil na přelomu dubna a května, obdržel pouze brankář Marek Kolář; dvojice Jiří Klíma a David Štěpánek zůstali mezi náhradníky. Kolář nastoupil do úvodního utkání s Ukrajinou (0:1), kde inkasoval ve 42. minutě z kopačky Vachiberadzeho. Také ve druhém zápase se Slovenskem (0:1) inkasoval jediný gól, když ho v 70. minutě překonal Robert Matejka. Do souboje o konečné páté místo s Belgií (4:1) již nenastoupil. |
20231101.cs_915469_26 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Na zářijové soustředění reprezentace U19 v Kravařích byl pozván i jihlavský obránce Dominik Pedro. Bez jihlavských zástupců vstoupila devatenáctka v říjnu do první fáze kvalifikace na ME, Dominik Pedro zůstal ve výběru Miroslava Koubka pouze mezi náhradníky. Ten zůstal mezi náhradníky i na přátelský zápas proti Španělsku. Jihlavský zástupce se neobjevil ani v nominaci nového trenéra Pavla Hoftycha na přátelské dvojzápasy se Srbskem. |
20231101.cs_915469_27 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Hned trojici jihlavských zástupců pozval trenér české reprezentace U20 Jakub Dovalil na říjnový turnaj v Nizozemsku. Nominováni byli brankář Luděk Vejmola a záložníci Jan Kliment a Lukáš Masopust. Kliment i Masopust si zahrál hned v úvodním zápase proti Nizozemsku (1:0). Do druhého zápasu s Tureckem (0:0) zasáhl pouze brankář Vejmola, jenž tak udržel čisté konto. Také do třetího zápasu turnaje proti Německu (1:1) zasáhli jihlavští zástupci, záložníci Kliment a Masopust. Oba odehráli první poločas, po němž je vystřídali Michal Trávník ze Slovácka, resp. vlašimský Michael Krmenčík. |
20231101.cs_915469_28 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Pozadu nezůstal ani trenér „lvíčat“ Jakub Dovalil. Ten v přátelském zápase proti Nizozemsku v polovině srpna měl k dispozici hned dvojici jihlavských hráčů – Lukáše Masopusta a Adama Jánoše. Oba hráči nastoupili do zápasu v základní sestavě – Jánoše vystřídal v 69. minutě střelec jediného gólu zápasu, slávista Ondřej Petrák, Masopusta v 77. minutě teplický Marek Krátký. Stejná dvojice zastupovala Jihlavu i v nominace na přátelské zápasy s FK Mladá Boleslav a 1. FK Příbram. Adam Jánoš v prvním zápase, který „lvíčata“ vyhrála 2:0, odehrál všech 90 minut, Lukáše Masopusta v 85. minutě vystřídal mladoboleslavský David Štípek. Jánoš se objevil na hřišti i v zápase proti Příbrami (1:5), když v 76. minutě střídal Davida Štípka. |
20231101.cs_915469_29 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Stejnou dvojici hráčů povolal Jakub Dovalil i na listopadové přátelské zápasy s Kyprem a Anglií. V úvodním zápase s Kyprem (3:0) nastoupil pouze Jánoš a odehrál všech 90 minut. Také do zápasu s Anglií (2:2), které se hrálo ve Wokingu, nastoupil pouze Jánoš, ovšem po červené kartě jej musel v 56. minutě předčasně opustit. Hned trojice hráčů Vysočiny se objevila v širší nominaci na březnový zápas s Norskem, ale pouze Lukáš Masopust se ocitl v té užší. Adam Jánoš a Jan Mikula zůstali pouze mezi náhradníky. V zápase s Norskem nakonec Masopust odehrál 63 minut, než jej vystřídal olomoucký Tomáš Zahradníček. Na květnový přátelský zápas se Slovenskem (1:3) obdržel pozvánku brankář Luděk Vejmola, mezi náhradníky se pak ocitl záložník Jakub Fulnek. Do zápasu Vejmola nezasáhl, přednost dostal Lukáš Zima z Reggiany Calcio. Na červnový zápas s Rakouskem se nominace dočkal Lukáš Masopust, mezi náhradníky zůstal Jan Mikula. Ale ani tentokrát hráč Jihlavy do zápasu nezasáhl, neboť Masopust se na jednom z tréninků před zápasem zranil. |
20231101.cs_915469_30 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Trenér reprezentačního áčka Josef Pešice zařadil jihlavského záložníka Lukáše Masopusta mezi náhradníky pro listopadový přátelský zápas s Kanadou. |
20231101.cs_915469_31 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Do výběru Slovenska U20, kam jej vybral trenér Ivan Galád, na přátelský zápas se Spojenými arabskými emiráty U23 se dostal i útočník Matúš Marcin, který se v létě stal novou posilou Jihlavy. Do zápasu (2:1) nakonec nastoupil v 55. minutě, kdy střídal nitranského Šimona Šmehyla. |
20231101.cs_915469_32 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Vyso%C4%8Dina%20Jihlava%202013/2014 | FC Vysočina Jihlava 2013/2014 | Mezi náhradníky slovenské reprezentace do 21 let na únorový přátelský zápas s Portugalskem U20 se dostal i jihlavský Matúš Marcin. Mezi náhradníky byl i v nominaci na březnový první zápas Challenge Trophy proti Turecku. |
20231101.cs_915470_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard%20Placht | Richard Placht | Richard Placht (4. ledna 1880 Chrastava – 2. února 1962 Vídeň) byl sochař, rytec a medailér severočeského (sudetoněmeckého) původu. |
20231101.cs_915470_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard%20Placht | Richard Placht | Richard Placht v letech 1891–1895 navštěvoval nižší gymnasium v České Lípě. V letech 1895–1898 vystudoval odbornou uměleckořemeslnou školu v Jablonci nad Nisou. V letech 1896–1898 pokračoval studiem Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru pro monumentální sochařství Josefa Václava Myslbeka. Studia zde nedokončil a (jak bylo tehdy zvykem) pokračoval v letech 1898–1901 na výtvarné akademii ve Vídni v ateliéru rytectví a drobné plastiky prof. Josefa Tautenhayna. |
20231101.cs_915470_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard%20Placht | Richard Placht | Nejprve kolem roku 1903 krátce praktikoval v Praze a pro české objednavatele rád pracoval i později. 23. září roku 1904 nastoupil ve Vídni jako prozatímní rytecký elév do Hlavního mincovního úřadu. Ve zkušební době se v ryteckém oddělení osvědčil jako mistr, takže již 15. dubna 1905 byl povýšen na rytce asistenta. Od roku 1909 byl samostatným rytcem mincí a od roku 1916 do roku 1941 celé oddělení vedl. Roku 1909 se stal členem vídeňského Künstlerhausu. Roku 1912 byl jmenován komorním medailérem arcivévody Františka Ferdinanda d'Este. Roku 1923 byl za své zásluhy jmenován vládním radou Rakouské republiky. Roku 1945 se stal členem Uměleckého svazu rakouských umělců – medailérů. |
20231101.cs_915470_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard%20Placht | Richard Placht | Jeho práce byla několikrát oceněna na medailérských výstavách, např. 1905, 1907,1908 a 1909 ve Vídni, 1906 v Londýně, 1909 v Mnichově, aj. Za pracovní zásluhy mu byla roku 1901 udělena cena Nikolause Dumby, a dále Rytířský kříž Rakouského záslužného řádu. K Plachtovým osmdesátinám roku 1960 uspořádalo Kunsthistorisches Museum ve Vídni jeho výstavu. |
20231101.cs_915470_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard%20Placht | Richard Placht | Placht se specializoval na portrétní a příležitostné plakety, medaile, mince, ale i odznaky. Vytvořil přes čtyři sta plaket (zejména křestní, rodinné – portrétní i novoročenky) a medailí (historické, výroční, spolkové i sportovní). kolekce jeho prací mají Národní muzeum v Praze, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Moravské zemské muzeum v Brně a Heeresgeschichtliches Museum ve Vídni (15 kusů). Nejčastěji byly odlévány či raženy v různých kovech (stříbro, bronz, železo či olovo), a to ve vídeňské mincovně nebo v závodě Ivana B. Pichla v Praze. |
20231101.cs_915470_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard%20Placht | Richard Placht | Jeho díla bývají málokdy signována, proto v české numismatické literatuře zůstávají někdy neidentifikována nebo připisována Ivanu B. Pichlovi. |
20231101.cs_915470_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard%20Placht | Richard Placht | Medaile k položení základního kamene Husova pomníku v Praze, Praha 1903, stříbro, bronz; Národní muzeum v Praze |
20231101.cs_915470_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard%20Placht | Richard Placht | Medaile Guida Rottera st., majitele přádelny v Horním Vrchlabí a zakladatele studentských ubytoven (Jugendherberge) v Čechách, 1908 |
20231101.cs_915470_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard%20Placht | Richard Placht | Plaketa ke Svěcení praporu Infanterie 2.regimentu, Vídeň 1928, železo, Heeresgeschichtliches Museum Vídeň |
20231101.cs_915470_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard%20Placht | Richard Placht | Odznaky Škodových závodů v Plzni na čepice: (Dělo Max, Dělo Rudolf, Houfnice Barbora, Houfnice Škoda) |
20231101.cs_915470_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard%20Placht | Richard Placht | Petr HAIMANN: Slovník autorů a zhotovitelů mincí, medailí, plaket, vyznamenání a odznaků. Praha Libri 2006, str. 356–357. |
20231101.cs_915470_11 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard%20Placht | Richard Placht | Hans Vollmer (ed.): Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler des XX. Jahrhunderts''. Leipzig 1933, svazek 27, str. 129. |
20231101.cs_915471_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Milena%20Antoniewicz | Milena Antoniewicz | Polská klavíristka Milena Julia Antoniewicz – Piszczorowicz se začala hře na klavír věnovat v raném dětství. Absolvovala v klavírní třídě prof. Jana Janskiho na Akademii Muzyczne im. Ignacego Jana Paderewskiego v Poznani a na německé Hochschule für Musik und Theater v Rostocku u prof. Stephana Imordeho. Projekt "Zakázaná hudba" zaměřený na hudebníky z Terezína (Česká republika, Německo, Izrael) a projekt "Let's play together - Spielen wir zusammen", který byl součástí Polsko-Německého roku, kulturního programu Ministerstva kultury a Ministerstva zahraničních věcí Polské republiky. |
20231101.cs_915471_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Milena%20Antoniewicz | Milena Antoniewicz | Vyhrála 1. cenu za projekt "Goodnight - Gute Nachtgeschichten?" v I. mezinárodní soutěži v Rostocku, je také držitelkou pěti cen od primátora města Kališ, za úspěchy šíření hudby a propagaci jednoho z nejstarších polských měst. Obdržela stipendia od GFPS, Rotary Deutschland, Inner Wheel Club Berlin-Tiergarten, Maršála Polska, Yehudi Menuhin Live Music Now. Byla nominována na cenu Eurotalent Polské televize. Milena Antoniewicz je ředitelkou Multi.Art Foundation. Vyučuje na Akademia Muzyczna v Poznani a na Państwowa Szkoła Muzyczna Henryka Melcera v Kališi. |
20231101.cs_915478_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/UTC%2B04%3A30 | UTC+04:30 | UTC+04:30 je zkratka a identifikátor časového posunu o +4½ hodiny oproti koordinovanému světovému času. Tato zkratka je všeobecně užívána. |
20231101.cs_915478_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/UTC%2B04%3A30 | UTC+04:30 | Zkratka se často chápe ve významu časového pásma s tímto časovým posunem. Tento čas je neobvyklý a jeho řídícím poledníkem je 67°30′ východní délky; pásmo by teoreticky mělo rozsah mezi 60° a 75° východní délky. |
20231101.cs_915479_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Lubo%C5%A1%20Patera | Luboš Patera | Luboš Patera (10. dubna 1963 Kladno – 11. listopadu 2020) byl občanský aktivista bojující za práva dětí v Česku a na Slovensku. Působil v občanském sdružení pro ochranu práv dětí, rodičů a prarodičů – Iustin. Šlo o jednoho z prvních otců, kteří uspěli se svojí žalobou proti České republice u Evropského soudu pro lidská práva. Byl zastáncem Cochemského modelu pro přístup státu k řešení rozchodu / rozvodu rodičů a propagátorem střídavé péče. |
20231101.cs_915482_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Sk%C3%A1kal%20pes | Skákal pes | Skákal pes je česká lidová píseň. Na stejnou melodii lze zpívat i mnohé jiné písně, např. Nechoď tam, prší tam či Ten náš pes |
20231101.cs_915485_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mus%C3%A9e%20de%20la%20chasse%20et%20de%20la%20nature | Musée de la chasse et de la nature | Musée de la chasse et de la nature (Muzeum lovu a přírody) je soukromé muzeum v Paříži. Nachází se ve 3. obvodu v ulici Rue des Archives v historické čtvrti Marais. Muzeum se zaměřuje na lovecké zbraně, trofeje, umělecká díla s námětem lovu a na myslivost. Rozloha hlavní expozice v paláci hôtel de Mongelas je 650 m2. |
20231101.cs_915485_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mus%C3%A9e%20de%20la%20chasse%20et%20de%20la%20nature | Musée de la chasse et de la nature | Ardenský průmyslník François Sommer (1904-1973) a jeho manželka Jacqueline založili v roce 1964 nadaci Fondation de la Maison de la Chasse et de la Nature (Nadace Domu lovu a přírody), která si dala za úkol rozvíjet v praktickém lovu respekt k přírodě a především k divoké fauně, vytvořit muzeum lovu a přírody (1967) a zřídit a udržovat zoopark Bel-Val v Ardenách (1971). |
20231101.cs_915485_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mus%C3%A9e%20de%20la%20chasse%20et%20de%20la%20nature | Musée de la chasse et de la nature | Sommerův přítel André Malraux zajistil pro muzeum jako sídlo pařížský palác hôtel de Guénégaud. V roce 1964 pronajalo město Paříž palác na 99 let nadaci, která nechala palác zrestaurovat. Od roku 2007 je hlavním sídlem muzea hôtel de Mongelas rovněž ve čtvrti Marais. |
20231101.cs_915485_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mus%C3%A9e%20de%20la%20chasse%20et%20de%20la%20nature | Musée de la chasse et de la nature | Sbírky se nacházejí v Paříži v palácích hôtel de Guénégaud (původní sídlo muzea) a hôtel de Mongelas (nové sídlo muzea) a rovněž ve druhém patře zámku Chambord, kde nadace od roku 1971 vystavuje část sbírek obrazů a tapisérií (především období Františka I.) a moderního umění. |
20231101.cs_915485_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mus%C3%A9e%20de%20la%20chasse%20et%20de%20la%20nature | Musée de la chasse et de la nature | umělecké předměty s námětem lovectví (malby, grafiky, sochy, tapiserie, keramika, nábytek) staré i soudobé. Ve sbírce jsou zastoupeni malíři jako Peter Paul Rubens, Lucas Cranach, Frans Snyders, Pieter Boel, Jean-Baptiste Oudry, Jean-Siméon Chardin, Carle Vernet, André Derain a také François Desportes, dvorní malíř lovu a psů Ludvíka XIV. Z moderních sochařů jsou zastoupeni např. Jan Fabre, Jean-Michel Othoniel, Mark Dion nebo Patrick Van Caeckenbergh. |
20231101.cs_915485_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mus%C3%A9e%20de%20la%20chasse%20et%20de%20la%20nature | Musée de la chasse et de la nature | Muzeum pravidelně organizuje také dočasné výstavy s náměty štvanice v 19. století, psi v dějinách umění, lovectví v renesanci apod. nebo představuje současné umělce. |
20231101.cs_915492_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Palla | Palla | Palla (někdy též pala) je zdobený lněný čtverec vyztužený lepenkou, jímž se při mši přikrývá kalich s mešním vínem (krví Páně), aby do něj nespadly nějaké nečistoty nebo hmyz. Vyvinula se ze zadní části korporálu a používá se v římskokatolické církvi a luterských církvích. |
20231101.cs_915494_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Nadine%20Beiler | Nadine Beiler | Nadine Beiler (* 27. května 1990, Inzing, Tyrolsko) je rakouská popová a R&B zpěvačka. Je známá coby vítězka třetí série rakouské pěvecké soutěže Starmania (2007) a reprezentantka Rakouska na Eurovision Song Contest 2011 v Düsseldorfu, kde s písní "The Secret Is Love" obsadila 18. místo se ziskem 64 bodů. |
20231101.cs_915494_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Nadine%20Beiler | Nadine Beiler | Nadine se narodila v Inzingu, malém městečku v Tyrolsku. Oba její rodiče pracují ve zdravotnictví – matka jako masérka, otec jako lékař. Má sestru. |
20231101.cs_915494_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Nadine%20Beiler | Nadine Beiler | V létě 2006 se Nadine zúčastnila tyrolského castingu do německé pěvecké televizní soutěže Starmania stanice ORF. V prvních dvou kolech castingu sklidila od poroty chválu, z třetího kola postoupila jako nejmladší zpěvačka do finálové osmnáctky.V živých přenosech interpretovala písně od Christiny Aguilery, Simona & Garfunkela či Judy Garland.26. prosince 2007 obdržela ve finálovém kole 68% všech diváckých hlasů (téměř půl milionu), porazila zpěváka Toma Neuwirtha a stala se vítězkou soutěže. Následně vydala první singl "Alles was du willst" a uspořádala turné po Rakousku. |
20231101.cs_915494_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Nadine%20Beiler | Nadine Beiler | 25. února 2011 Nadine zvítězila v národním kole Rakouska do Eurovision Song Contest v Düsseldorfu. S baladou "The Secret Is Love" získala 46,73% diváckých hlasů v superfinále, kde porazila druhé Trackshittaz. |
20231101.cs_915494_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Nadine%20Beiler | Nadine Beiler | V druhém mezinárodním semifinále se 12. května dostala mezi deset nejúspěšnějších vystupujících, díky čemuž postoupila do finále. Zde o dva dny později obsadila 18. místo se ziskem 64 bodů. Nejvyšší dvanáctibodové ohodnocení obdržela z Německa. Po zveřejnění dělených výsledků diváků a poroty vyšlo najevo, že odborní porotci Nadine ocenili 5. místem, zatímco diváci 24. (předposledním). |
20231101.cs_915501_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhn%C4%9Bvan%C3%BD%20mu%C5%BE | Rozhněvaný muž | Rozhněvaný muž (originální francouzský název L'Homme en colère) je koprodukční francouzsko-kanadské filmové drama z roku 1979, které režíroval Claude Pinoteau podle vlastního scénáře. Celý film se odehrává v Kanadě. |
20231101.cs_915501_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhn%C4%9Bvan%C3%BD%20mu%C5%BE | Rozhněvaný muž | Pan Dupré přichází do Kanady k identifikaci Juliena, svého mrtvého syna. Po příjezdu zjišťuje, že mrtvé tělo nepatří jeho synovi a navíc zjišťuje, že jeho syn je podezřelý z vraždy. Pan Dupré postupně odkrývá celou pravdu. Jeho syn se zapletl s nebezpečnou zločineckou bandou. Ve hře jsou drogy a také velké peníze, které si Julien přivlastnil a proto je kromě policie hledán také okradenými kriminálníky. Rozhodne se syna vypátrat, není to však lehké. Sám se několikrát ocitne v nebezpečí. Po čase poznává zajímavou ženu, paní Karin a mezi oběma začíná zvláštní vztah. V průběhu těžkého pátrání ho Karin také jednou zachrání. Pan Dupré nakonec syna s její pomocí nalézá, policie je jim však v patách. Navrhuje Julienovi, aby se vzdal policii a šel do vězení, protože to pro něj bude bezpečnější, než pobyt na svobodě. Julien nesouhlasí a mezi otcem a synem nastává vážná roztržka, dokonce bitka. Nakonec pod tíhou okolností ale Julien přece jenom přistupuje na otcem navrhované řešení. |
20231101.cs_915504_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Ellinik%C3%AD%20Radiofon%C3%ADa%20Tile%C3%B3rasi | Ellinikí Radiofonía Tileórasi | Ellinikí Radiofonía Tileórasi (ERT) (, : Řecký rozhlas a televize, čili Řecká vysílací společnost) je řecká veřejnoprávní televize a rozhlas. V červnu 2013 vláda rozhodla, že kvůli korupci a finanční neefektivnosti přeruší společnost po skončení svého programu 11. června (tedy v ranních hodinách 12. června) rozhlasové i televizní vysílání. V červnu roku 2015 byla její činnost na návrh vlády opět obnovena. |
20231101.cs_915504_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Ellinik%C3%AD%20Radiofon%C3%ADa%20Tile%C3%B3rasi | Ellinikí Radiofonía Tileórasi | Rozhlasové vysílání ERT začalo v roce 1938 ve formě programu Aténské rozhlasové stanice, která později přerostla v Národní rozhlasovou společnost EIR. |
20231101.cs_915504_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Ellinik%C3%AD%20Radiofon%C3%ADa%20Tile%C3%B3rasi | Ellinikí Radiofonía Tileórasi | Po experimentálním televizním vysílání ze studia EIR v aténském Zappeionu v roce 1965 se rozběhlo pravidelné vysílání 23. února 1966. |
20231101.cs_915504_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Ellinik%C3%AD%20Radiofon%C3%ADa%20Tile%C3%B3rasi | Ellinikí Radiofonía Tileórasi | V roce 1987 došlo zákonem ke sloučení všech rozhlasových a televizních stanic v Řecku do společnosti ERT, která tak nahradila dřívější EIR, již přejmenovanou na EIRT (Národní instituce pro rozhlas a televizi). Zároveň vznikla ERT3, autonomní buňka uvnitř ERT, sdružující vysílání ET3 a regionálních rozhlasových stanic pro severní Řecko. |
20231101.cs_915504_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Ellinik%C3%AD%20Radiofon%C3%ADa%20Tile%C3%B3rasi | Ellinikí Radiofonía Tileórasi | Televize byla financována smíšeným způsobem, základem byl poplatek za elektroměr a příjmy z reklamy. ERT byla dlouhodobě schodková. |
20231101.cs_915504_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Ellinik%C3%AD%20Radiofon%C3%ADa%20Tile%C3%B3rasi | Ellinikí Radiofonía Tileórasi | V roce 2006 dostala ERT první digitální multiplex. V červnu 2013 ERT vysílala tři celoplošné televizní a čtyři rozhlasové programy, dále několik regionálních programů a vysílání do zahraničí Voice of Greece. |
20231101.cs_915504_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Ellinik%C3%AD%20Radiofon%C3%ADa%20Tile%C3%B3rasi | Ellinikí Radiofonía Tileórasi | 11. června 2013 oznámil mluvčí řecké vlády Lukase Papadimose, že televizní i rozhlasové vysílání ERT bude přerušeno po skončení programu plánovaného na tento den, tedy v ranních hodinách 12. června. Oficiálním důvodem byly „nedostatek transparentnosti a neuvěřitelná extravagance“, média viděla též zřejmou souvislost s úspornými opatřeními kladenými na řeckou vládu Evropskou komisí a Mezinárodním měnovým fondem v souvislosti s pomocí těchto institucí v řecké finanční krizi. Rozhodnutí se dotklo zhruba 2500 zaměstnanců, kteří dostali výpověď a mohou požádat o místo ve vysílací společnosti, která má ERT nahradit. Proti rozhodnutí se postavily odbory, které vyjádřily odhodlání pokračovat ve vysílání. Rozhodnutí vyvolalo okamžité protesty u ústředí televize. Podporu ERT vyslovila Evropská vysílací unie EBU. Prezident Evropské federace novinářů Mogens Blicher-Bjerregård označil plán řecké vlády za absurdní a velkou ránu pro demokracii. |
20231101.cs_915504_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Ellinik%C3%AD%20Radiofon%C3%ADa%20Tile%C3%B3rasi | Ellinikí Radiofonía Tileórasi | Přerušení mělo být na nezbytnou krátkou dobu. 14. června premiér Antonis Samaras navrhl obnovení zpravodajského vysílání, které by zaručoval menší počet najatých žurnalistů. Zaměstnanci televize zahájili po přerušení vysílání okupační stávku a ze sídla televize dále provozovali vysílání živého zpravodajství, které bylo dostupné na internetu a přes satelit. |
20231101.cs_915504_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Ellinik%C3%AD%20Radiofon%C3%ADa%20Tile%C3%B3rasi | Ellinikí Radiofonía Tileórasi | Zástupci EBU navštívili 14. června Atény a při jednáních tam oslovili zástupce vlády, aby ta svůj zákaz odvolala. |
20231101.cs_915504_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Ellinik%C3%AD%20Radiofon%C3%ADa%20Tile%C3%B3rasi | Ellinikí Radiofonía Tileórasi | Dne 7. listopadu zásahová komanda policie obsadila budovu společnosti a přinutila k opuštění objektu pracovníky, kteří bez ohledu na zastavené financování vládou vysílali alespoň přes internet. |
20231101.cs_915504_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Ellinik%C3%AD%20Radiofon%C3%ADa%20Tile%C3%B3rasi | Ellinikí Radiofonía Tileórasi | O obnovení vysílání rozhodla v únoru 2015 levicová vláda Alexise Tsiprase, která tak splnila jeden z předvolebních slibů. V červnu 2015 veřejnoprávní televize a rozhlas ERT vysílání obnovilo, přičemž zpět se mohli vrátiti i všichni dříve propuštění zaměstnanci. |
20231101.cs_915507_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Fext | Fext | Fext (též fekst či fest, asi z německého fest, pevný, podle nezranitelnosti) je lidové označení pro člověka, jehož ostatky se po smrti nerozložily, jen seschly a setrvávaly v neporušené podobě. Lidová slovesnost často fextům připisovala nadpřirozené schopnosti, kterými měli disponovat již za svého života, zpravidla to byla nezranitelnost. Pověsti o fextech pocházely obvykle z Rychnovska a okolí. Na Vambersku se označení používá i v přeneseném smyslu pro osoby, kterým se rychle hojí rány, snadno překonávají nemoci, dožívají se vysokého věku, tedy jako synonymum pro běžnější označení nezmar. |
20231101.cs_915507_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Fext | Fext | Pověsti vysvětlují vznik fexta různě. Podle výpovědí paní Luňáčkové a Fr. Malátka z Velké Skrovnice přišel fext na svět ve dvojím obalu. Jeden byl po narození spálen, druhý sbalen do klubíčka a zašit novorozeněti pod paži. Z dítěte vyrostl nezranitelný silák nadliské postavy, který se dožil dvojnásobného věku a ani po smrti se jeho kostra nerozpadla. Také se ale říkalo, že nezranitelnosti bylo dosaženo nějakým kouzlem nebo upsáním duše ďáblovi. |
20231101.cs_915507_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Fext | Fext | Zajímavé je, že pověsti o fextech znají v Evropě jen Češi (+ Slováci), Němci a Švédové. Může to souviset se vznikem tohoto mýtu v dobách třicetileté války (kdy se Švédové v centrální Evropě potulovali). Pověsti z té doby hovoří o velice důležitém atributu fextů – obracejí vystřelené kule, buď stranou (viz Ivan Olbracht – Nikola Šuhaj loupežník, kde šlo údajně o přeměnu působením čarodějnice), nebo naopak proti tomu, kdo kuli na fexta vystřelí. Jedna z pověstí tvrdí, že fext tímto způsobem trpí za nějakou hroznou vinu, nejčastěji za zabití dosud nepokřtěného dítěte. Proto nemůže zemřít, i kdyby chtěl, a je odsouzen potulovat se mezi lidmi, dokud se nevykoupí dobrým skutkem s využitím své nezranitelnosti - např. záchranou nevinných lidí před tlupou zdivočelých vojáků, kteří zahynou právě díky střelbě na fexta. Proto má fext v dobách míru jen malou naději na vysvobození. Takto vykoupený fext ještě potřebuje zemřít, a to zastřelením, přičemž nesmí být použita kulka, ale něco, čím se obvykle nestřílí (knoflík, pecka, střípek skla apod.). Pak se údajně změní v prach, který vítr okamžitě rozfouká. |
20231101.cs_915507_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Fext | Fext | Na konci třicetileté války a krátce po ní bylo zejména v Německu kronikáři zaznamenáno několik případů, kdy na sebe někteří odvážlivci nechali úmyslně střílet, aby se přesvědčili, že jsou skutečně fexti. Většina zaznamenaných případů ale skončila negativním výsledkem – smrtí odvážlivce. |
20231101.cs_915507_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Fext | Fext | Absence rozkladu ostatků byla v první polovině 20. století vysvětlována několika způsoby. Jednak vysycháním nebo zmýdlovatěním, kdy se tuk chemicky mění na hmotu podobnou mýdlu, nebo obsahem půdních látek, které brání zetlívání, případně vlivem léků, které zemřelý užíval. |
20231101.cs_915507_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Fext | Fext | Podle pověstí byli fextové díky své pevné kůži nezranitelní a poznali se podle toho, že kůže ani po smrti nezetlela. V některých pověstech byli schopni pohybu i po smrti, zpravidla pokud někdo odcizil část jejich ostatků, které chránili. |
20231101.cs_915507_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Fext | Fext | Německá verze pověsti hovoří navíc o schopnosti fexta odklánět kule, vystřelené na něho, často přímo proti střelci (německá pověst: kugelfest). |
20231101.cs_915507_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Fext | Fext | Hrobka ve farním chrámu byla označována jako podzemní město mrtvých. Většina rakví byla otevřena, mnoho mrtvol zůstalo zachováno a stejně tak zůstal patrný i výraz v jejich tvářích. Pozornost přitahoval fekst, který byl po léta opřen o jeden z pilířů hrobky. Nakonec ho uložili do dubové rakve, aby došel pokoje. |
20231101.cs_915507_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Fext | Fext | V Dobrém v Orlických horách vykopali na hřbitově feksta a po léta ho měli vystaveného v chrámu, dokud na místo nenastoupil nový farář, který nařídil opětovné pohřbení. Jednalo se prý o bývalého rychtáře vsi Osečnice, o kterém se vyprávěl příběh časově spadající do doby třicetileté války. Byl tehdy pracovně mimo ves, když ji přepadli Švédové a odvlekli veškerý dobytek pryč. Když se rychtář po návratu dozvěděl, co se stalo, vypravil se Švédy pronásledovat. Přiblížil se k nim, z dálky vystřelil a lidem, kteří ho doprovázeli, nakázal, aby běželi a křičeli. Švédové se ulekli, že stojí proti přesile, utekli a vesničané si odvedli svůj dobytek. Rychtáři ale bylo jasné, že akce nezůstane bez odezvy, a tak vesničany poslal do bezpečí a prázdnou osadu hlídal sám. Když do Osečnice dorazil švédský důstojník a po rychtáři vystřelil, ten pouze vyndal kulku z prsou, hodil zpět po Švédovi a poté ho sám zastřelil. Osečnický rychtář žil ještě dlouhá léta, nakonec byl pochován na místním hřbitově. Když po řadě let chtěli pochovat jeho syna, našli v zetlelé rakvi zachovalé tělo se seschlou kůží, feksta. |
20231101.cs_915507_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Fext | Fext | V těžkých dobách si jistý hrnčíř přivydělával prodejem kostí z odkryté krypty sudslavského hřbitova. Nevědomky jednou uložil do rance i žebro z feksta. Vyšel ze hřbitova, a když se ohlédl, spatřil, že se za ním šine postava obra kostlivce, který šel za lupičem svého žebra. Útěk nepomohl, fekst lupiče stále pronásledoval a zřejmě by mu nepomohlo, ani že odhodil vak s kostmi, kdyby v tu chvíli v Malé Skrovnici nezakokrhal kohout. Vtom pronásledovatel zmizel. |
20231101.cs_915507_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Fext | Fext | Do Kolvína přišel myslivecký facír, který nikde nemohl najít zaměstnání. Sedlák z Kolvína ho vzal do služby, ale facír si víc hleděl pytlačení než práce na poli. Potom s ním chodil pytlačit už i hospodář a další lidé. Facír byl fekstem, takže mu žádný výstřel z pušky neublížil. Do Kolvína přišel mladý myslivec, který pytláky usilovně pronásledoval. Jednoho dne feksta postřelil, ale ten si vyndal broky z těla, počítal je na dlani a volal na myslivce: „Já si ty broky dobře spočítal, ale ty až je dostaneš ode mne, nespočítáš je do smrti.“ Myslivec se pohrůžky tak vylekal, že ze služby utekl. Později pytláky pochytalo vojsko a facír měl být oběšen, ale kat s ním nemohl nic svést. Až když facíra prohlédl, našel na jeho nahém těle tajemnou šňůru, kterou přeřízl a poté již facíra bez potíží oběsil. |
20231101.cs_915508_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | Římskokatolická farnost Odry je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze. |
20231101.cs_915508_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | Farnost v Odrách je zmiňována poprvé roku 1373; tehdy se připomíná jako svědek v listině olomoucké biskupské kanceláře oderský farář Jan, zřejmě šlechtického původu, neboť je v letech 1373 a 1381 jmenován i v zemských deskách jako majitelé dvora v Dubanech. Z roku 1374 je – jako nepřímý doklad existence kostela – i nejstarší oderský zvon, druhý nejstarší na Moravě. Další zvon je z roku 1499, další zpráva o faráři je pak až z roku 1509, kdy jím byl Vojtěch Četka z Bílovce. Ten roku 1512 odstoupil a novým „rektorem a farářem“ byl na přímluvu oderské vrchnosti bratrů Jaroslava a Petra z Lideřova 5. června 1512 jmenován olomoucký kněz Jakub z Jičína. |
20231101.cs_915508_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | S podporou vrchnosti se na oderském panství brzy rozšířilo luteránství a roku 1553 je zmiňován první jmenovitě známý evangelický pastor v Odrách jménem Bonaventura již jako „starý farář“. Do třicetileté války zde pak působilo třináct pastorů, často vzdělaných duchovních, kteří udržovali široké styky s kazateli a evangelickými šlechtici v okolí. V duchovní správě jim pomáhala pomocní duchovní (kaplani, jáhni). V roce 1628 byl poslední oderský pastor Daniel Philomates vyhnán a dožil ve slovenské Modré. Ještě roku 1635 zde byli po ústupu protestantských vojsk císařskými lapeni dva protestantští kazatelé. |
20231101.cs_915508_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | První katolický farář byl Johann Friedrich Hlasnig, působící v Odrách od roku 1629. Pro nedostatek věřících byly z Oder zprvu spravovány, vedle rozsáhlé farnosti oderské, i farnosti Mankovice a Vražné (do 1638), Suchdol nad Odrou (do 1631) a Spálov (1631–1634). Pod vedením nové katolické vrchnosti Oppersdorfů bylo oderské panství postupně rekatolizováno. Ve 40. letech 17. století vznikla tradice cechovního procesí o Božím Těle; od roku 1635 zde rovněž byla obnovena katolická škola. |
20231101.cs_915508_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | Protože obvod oderské farnosti byl velký, museli v duchovní službě vykonávat kapucíni z Fulneka, což však snižovalo farní příjmy. Roku 1697 proto majitel panství baron Hoffmann nadal místo stálého městského kaplana a od roku 1723 zde působil navíc kooperátor placený obcemi Heřmanice, Véska a Kamenka. 23. února 1709 se stal v oderském kostele údajně zázrak, při kterém kopie obrazu Panny Marie Čenstochovské potila krev. V letech 1718–1719 byl převážně z odkazu měšťanky Marie Brumovské postaven u Oder hřbitovní kostelík s oltářem Ježíše, Marie a Josefa. V roce 1731 byl do Oder přeložen nedávno zřízený potštátský děkanát. |
20231101.cs_915508_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | Z josefinských církevních reforem se Oder nedotklo rušení klášterů, zato s tím spojený vznik náboženské matice a nových duchovních správ. V rámci velké oderské farnosti bylo původně plánováno zřídit nové farnosti ve Vésce, Vlkovicích a Heřmánkách, nakonec se roku 1784 uskutečnil jen první záměr. Mezi další důsledky josefinských reforem bylo zrušení Božítělové kaple (1783) a rozšíření stávajícího hřbitova mimo město po zákazu pohřbívání mrtvých uvnitř hradeb a v kryptě kostela. |
20231101.cs_915508_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | Roku 1855 byla v Odrách otevřena nemocnice z nadace Charlotty lantkraběnky Fürstenbergové, při níž působily sestry III. řádu svatého Františka povolané z mateřince v Münsteru. V nemocnici byla roku 1860 zřízena kaple. |
20231101.cs_915508_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | V roce 1861 byla z iniciativy lantkraběnky Fürstenbergové vybudována i dívčí škola s kaplí Stigmatizace svatého Františka z Assisi, v níž řeholní sestry zajišťovaly výuku. Působila zde až do 1. března 1939, po druhé světové válce byla obnovena, ale 17. května 1951 opět zrušena a sestry byly nuceny odejít. Po roce 1989 získaly budovu zpátky a od 1. září 1991 škola opět působí pod názvem Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola svaté Anežky České; jedná se o církevní školu a jejím zřizovatelem je biskupství ostravsko-opavské. |
20231101.cs_915508_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | Patronát farnosti patřilo od počátku do roku 1629 vrchnosti, tj. majiteli panství Odry, od třicetileté války ale vykonával prezentační a kolační právo olomoucký (arci)biskup. Když byly koncem 80. let 18. století nutné opravy kostela, nechtěl se na nich biskup jako patron podílet a rovněž vrchnost nákladný patronát nad oderskou farností odmítla, od roku 1789 ho tedy převzala náboženská matice. |
20231101.cs_915508_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | V roce 1836 bylo ve farnosti 5500 římských katolíků, 16 evangelíků a čtyři židé; duchovní správu obstarávali tři kněží (farář, kaplan a kooperátor). Roku 1859 to bylo 6053 katolíků, 16 evangelíků a pět židů. V roce 1930 žilo ve farnosti 5410 obyvatel, z čehož 5076 (94 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání. |
20231101.cs_915508_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | Obvod farnosti Odry od středověku zahrnoval řadu vesnic v okolí města. Některé z nich byly postupně odloučeny: v roce 1784 vytvořily Heřmanice u Oder, Heřmánky, Kamenka, Slezské Vlkovice a Véska novou farnost Véska, roku 1809 získalo vlastní farnost Veselí a roku 1867 Dobešov. V současnosti (2013) farnost tvoří: |
20231101.cs_915508_11 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | Farnost Odry patřila kolem roku 1632 k děkanátu Krnov, kolem roku 1652 k děkanátu Opava a nejpozději roku 1670 pak k děkanátu Lipník nad Bečvou. V roce 1725 byl zřízen nový děkanát se sídlem v Potštátě a Odry k němu patřily, již roku 1731 však bylo sídlo děkanátu přesunuto do Oder (děkanát Odry). Děkanát v Odrách trval až do reorganizace církevní správy roku 1962, jež navazovala na reformu státní správy z roku 1960. Od 1. ledna 1963 patří farnost Odry k děkanátu Bílovec. Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské. |
20231101.cs_915508_12 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | Farním kostelem je kostel svatého Bartoloměje, v jádře pozdně gotická trojlodní bazilika upravovaná barokně koncem 17. a koncem 18. století. Vedle toho se v samotném městě Odry slouží mše pravidelně v Domově pro seniory a v městské nemocnici, příležitostně (jednou ročně) pak v kapli svatého Josefa a v kapli Panny Marie u skalních sklepů. Na hřbitově je barokní kaple svaté Rodiny (kaple Ježíše, Marie a Josefa) z roku 1719. |
20231101.cs_915508_13 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | Pokud jde o přifařené vsi, konají se bohoslužby pravidelně jen ve filiálním kostele svatého Martina v Tošovicích. Jde o novogotickou stavbu z let 1912–1916, nahrazující původní dřevěný kostel z 15. století, zaniklý roku 1910. |
20231101.cs_915508_14 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | v kapli Panny Marie Karmelské (Schorschova kaple) v Jakubčovicích nad Odrou, historizující stavbě z roku 1845, |
20231101.cs_915508_15 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Odry | Římskokatolická farnost Odry | Současným oderským farářem je od roku 2010 Petr Kuník. Farnost vydává farní časopis Zvon. Při farním kostele působí sbor Chorus Collegium Odry. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.