English
stringlengths
1
66.1k
Other Language
stringlengths
1
126k
Many indigenous groups still lack legal tenure to their traditional lands in tropical countries, but where they have secured their rights — for example in parts of Brazil — research often shows that forests are well protected.
Mnoho skupin původních obyvatel stále nemá právní nárok na užívání svého tradičního území. Tam, kde jej mají – například v některých částech Brazílie –, je o lesy postaráno velmi dobře.
In some cases indigenous groups were even better at halting deforestation than government sanctioned protected areas.
V některých případech jsou původní obyvatelé dokonce lepšími ochránci lesů než samotná vláda.
Efforts to achieve indigenous rights to forests are ongoing, but sluggish for many of those groups who are watching their forests — and their way of life — vanish to chainsaws.
Snahy o obnovení původních práv na půdu nepolevují, než se však všechny kmeny dočkají, podlehnou mnohá území, a s nimi i tradiční způsob života, bezohlednému útoku motorových pil.
Concerned citizens elsewhere are also doing their part by being conscientious about purchases that may come with deforestation baggage, including everything from paper to timber and beef to palm oil.
Svou roli hraje i uvědomělé chování lidí z různých koutů světa, kteří se začínají pídit po tom, jaký má výroba nakupovaných produktů (papíru, dřeva, hovězího, palmového oleje) environmentální dopad.
Just as important is to support courageous groups and individuals putting pressure on world leaders to protect our remaining forests amid the twin climate and biodiversity crises.
Stejně důležitá je i podpora aktivistických skupin a jednotlivců, jež ve snaze zachránit zbývající lesy vyvíjejí tlak na světové lídry.
If Brazil is any example, we’ll need all hands on deck — governments, industry and citizens — to truly end deforestation.
Chápeme-li Brazílii jako vzorový příklad, budou se muset zapojit všichni – vláda, průmysl i občané.
Jeremy Leon Hance is a senior writer for mongabay.com, Jeremy Hance has also written for Yale 360 andConservation magazine.
Jeremy Leon Hance je autorem mnoha článků pro mongabay.com, psal také pro Yale 360 a časopis Conservation.
He is the author of the new book Life is Good: Conservation in an Age of Mass Extinction.
Je také autorem knihy Life is Good: Conservation in an Age of Mass Extinction.
He tweets from @jeremy_hance.
Jeho tweety najdete pod @jeremy_hance.
Netizen Report: That Time When the Internet in Ecuador Died · Global Voices
Netizen Report: Chvíle, kdy v Ekvádoru přestal fungovat internet
Internet cafe in Ecuador.
Internetová kavárna v Ekvádoru.
Photo: Chris Feser / Flickr / CC 2.0.
Fotografie: Chris Feser / Flickr / CC 2.0.
Photo edited by Kevin Rothrock.
Fotografie upravena Kevinem Rothrockem.
Global Voices Advocacy's Netizen Report offers an international snapshot of challenges, victories, and emerging trends in Internet rights around the world.
Netizen Report od Global Voices Advocacy nabízí mezinárodní náhled na výzvy, vítězství a objevující se trendy v internetových právech po celém světě.
According to recently leaked documents from the Spain-based multinational telecom giant Telefónica, a temporary Internet outage that prevented Ecuadorians from accessing Google and YouTube was the company’s response to a government order, rather than the result of a technical glitch as previously thought.
Podle nedávno uniklých dokumentů z ekvádorské telekomunikační firmy Telefonica byl dočasný výpadek internetu, který zabránil lidem Ekvádoru v přístupu ke Googlu a YouTube, odpovědí firmy na vládní nařízení, a ne důsledek technické chyby, jak se původně myslelo.
The outage only lasted 33 minutes, according to the leaked documents.
Podle uniklých dokumentů trval výpadek pouze 33 minut.
This appears to be the first documented instance of arbitrary blocking in Ecuador, according to Motherboard, though it is consistent with previous claims that the government censors the Internet.
Podle serveru Motherboard se zdá, že toto je první dokumentovaný případ blokování v Ekvádoru, ale je to konzistentní s dřívějšími tvrzeními, že vláda internet cenzuruje.
Man Who Insulted Tanzania’s President Laughs All the Way to Court
Muž, který urazil prezidenta Tanzanie, se směje celou cestu k soudu
Tanzanian netizen Isaac Habakuk Emily was charged with “insulting” the country’s president for comments he made on Facebook.
Tanzanský netizen Isaac Habakuk Emily byl obviněn z „urážky“ tamního prezidenta kvůli komentářům, které napsal na Facebooku.
The charges were issued under Tanzania’s controversial new Cybercrime Act No. 14 of 2015, which criminalizes publishing information that is “false, deceptive, misleading, or inaccurate,” resulting in fines that start at 3 million shillings and/or a jail term of no less than six months.
Obvinění byla vznesena na základě nového kontroverzního tanzanského zákona o kyberkriminalitě č. 14 z roku 2015, který kriminalizuje publikování informací, které jsou „nepravdivé, klamné, zavádějící nebo nepřesné“, s trestem pokuty, která začíná na 3 milionech šilinků, a/nebo odnětím svobody na minimálně 6 měsíců.
Venezuelan Police Preview Special Edition of ‘The Wire’ for Critics of President Maduro
Venezuelská policie zkouší speciální edici ‚The Wire‘ na kritiky prezidenta Madury
A recent investigative report revealed that a group of intelligence agents from the Strategic Center for the Security and Protection of the Homeland, acting under direct instructions from President Nicolás Maduro, unlawfully wiretapped phone conversations, and hacked text messages and email communications between prominent opposition figures, including Henrique Capriles, María Corina Machado, Henry Ramos Allup, and Julio Borges.
Nedávná investigativní zpráva odhalila, že skupina agentů tajné služby ze Strategického centra pro bezpečnost a ochranu vlasti, jednající pod přímými instrukcemi od prezidenta Nicoláse Madury, nezákonně odposlouchávala telefonické hovory a četla zprávy a e-mailové komunikace mezi prominentními členy opozice včetně Henriqua Caprilese, Maríy Coriny Machada, Henry Ramose Allupa a Julia Borgese.
Hacking Team’s targeted spyware has been used by Ecuadorian intelligence to infect the devices of activists, judges, and politicians who oppose the government of President Rafael Correa, according to a recent report by Derechos Digitales that extensively documents the company’s operations in the region.
Podle nedávné zprávy od organizace Derechos Digitales, která extenzivně dokumentuje operace firmy v tamním regionu, bylo použité spyware od Hacking Team již dříve využito ekvádorskými tajnými službami k infikování zařízení aktivistů, soudců a politiků, kteří oponovali vládě prezidenta Rafaela Correy.
Though Hacking Team claims it vets its customers to ensure its products are not abused, evidence suggests that governments throughout Latin America use it widely to target dissidents and political opponents.
I když Hacking Team tvrdí, že všechny své zákazníky prověřuje, aby zaručil, že jeho produkty nejsou zneužívány, důkazy naznačují, že vlády po celé Latinské Americe je často využívají proti disidentům a politickým oponentům.
Twitter Gets Settled in China Unsettlingly
Twitter se znepokojivě usadil v Číně
Twitter recently announced the appointment of Kathy Chen, a former employee of the People’s Liberation Army and the Ministry of Public Security, as its managing director for Greater China.
Twitter nedávno oznámil jmenování Kathy Chen, dřívější zaměstnankyně Čínské lidové osvobozenecké armády a Ministerstva pro veřejnou bezpečnost, na pozici generální ředitelky pro oblast Číny.
The move has been seen by many Chinese netizens as unsettling, given Chen’s connections to the state. Twitter remains blocked in China, but advertising revenue from the mainland has grown 340 percent in the past year.
Přechod byl mnoha čínskými netizeny označen za znepokojivý vzhledem k propojení Chen na vládu, Twitter je i nadále v Číně blokován, ale příjmy z reklam z pevninské části vzrostly minulý rok o 340 procent.
Cambodia Is Calling.
Kambodža volá.
Will You Accept the Warrantless Snooping?
Budete akceptovat neopodstatněné špehování?
A Cambodian human rights group is criticizing the recently passed Telecoms Law, which it claims undermines Cambodian citizens’ rights to free speech and privacy.
Kambodžská lidskoprávní skupina kritizuje nedávno prosazený zákon o telekomunikacích, o kterém tvrdí, že podkopává práva na svobodu projevu a soukromí kambodžských občanů.
The law was passed in December 2015, and is said to reflect the ruling party’s desire to stifle online conversations with elections approaching in 2017 and 2018, according to Global Voices’ Mong Palatino.
Zákon byl přijat v prosinci 2015 a podle korespondenta Global Voices Monga Palatina se o něm říká, že vyjadřuje touhu vládnoucí strany omezit online konverzace během nadcházejících voleb v letech 2017 a 2018.
Among other things, the law requires telecommunications companies to provide data about their users to government authorities without a warrant, and allows the secret surveillance of telecommunications with the approval of a “legitimate authority.”
Krom dalších věcí zákon také vyžaduje, aby telekomunikační firmy poskytovaly data o svých zákaznících vládním úřadům bez toho, aby potřebovaly soudní přikázání, a umožňuje tajné sledování telekomunikací se souhlasem „legitimní autority“.
Free Expression Just Went Interactive in Honduras
Svobodný projev v Hondurasu se právě stal interaktivním
Honduras now has an online, interactive platform dedicated to statistics about the freedom of expression.
Honduras nyní má online interaktivní platformu věnovanou statistikám o svobodě projevu.
The Committee for Free Expression (C-Libre) says it is offering the tool as an open space where anyone can analyze the freedom of expression in Honduras.
Komise pro svobodný projev (C-Libre) říká, že nástroj nabízí jako volný prostor, kde kdokoli může analyzovat svobodu projevu v Hondurasu.
The platform provides graphics by occupation, medium type, direct aggressions, indirect aggressions, aggressor agent, location, and monthly occurrence.
Platforma nabízí grafiky na základě zaměstnání, typu média, přímé agrese, nepřímé agrese, zdroje agrese, lokace a měsíčního výskytu.
People can also request or suggest information to C-Libre by sending messages via social networks.
Lidé také mohou zažádat o informace nebo navrhnout informace pro C-Libre posláním zprávy přes sociální sítě.
IFEX supported C-Libre in the creation of the platform.
IFEX podporoval C-Libre ve vytvoření této platformy.
New Research
Nový výzkum
Toward a Human Rights Method for Measuring International Copyright Law’s Compliance with International Human Rights Law by Saleh Al-Sharieh, Utrecht Journal of International and European Law
Toward a Human Rights Method for Measuring International Copyright Law’s Compliance with International Human Rights Law by Saleh Al-Sharieh, Utrecht Journal of International and European Law
Hacking Team: Malware Para La Vigilancia En America Latina, by Derechos Digitales
Hacking Team: Malware Para La Vigilancia En America Latina, by Derechos Digitales
Subscribe to the Netizen Report by email
Přihlaste se k e-mailovému odběru Netizen Report
Mary Aviles, Ellery Roberts Biddle, Weiping Li, Hae-in Lim, Elizabeth Rivera, and Sarah Myers West contributed to this report.
Mary Aviles, Ellery Roberts Biddle, Weiping Li, Hae-in Lim, Elizabeth Rivera a Sarah Myers West se podílely na této zprávě.
'Soldiers' Mothers' Launch Mobile App to Protect Draftees' Rights in Russia · Global Voices
Organizace Matky vojáků vytvořila mobilní aplikaci sloužící k ochraně práv mladých odvedenců
Russian army draftees.
Mladí odvedenci.
Courtesy image from mil.ru.
Fotografie byla uveřejněna s laskavým svolením mil.ru.
Human rights activists have launched a new mobile app for Russian draftees that provides useful information about the most pressing issues of the military draft, and allows them to defend their rights independently.
Lidskoprávní aktivisté vytvořili pro mladé odvedence mobilní aplikaci, která jim poskytuje užitečné informace týkající se nejpalčivějších problémů vojenské služby a umožňuje jim samostatně ochraňovat jejich práva.
Draftee Online was launched by Soldiers' Mothers of Saint Petersburg, a non-profit founded by the mothers of young men drafted into the Russian army to counter abuse and rights violations that draftees habitually face in the military.
Aplikace Prizyvnik Online byla vytvořena organizací Matky vojáků Petrohradu založenou matkami mladých mužů, kteří vykonávají vojenskou službu. Jejím cílem je pomoci odvedencům čelit špatnému zacházení a porušování práv, s nímž se v ruské armádě zcela běžně setkávají.
The app allows any draftee, including those who intend to do army service and those who are filing for an exemption, to have quick access to legal advice and examples of the most common violations of draftee rights.
Aplikace uživatelům zprostředkuje rychlý přístup k právní pomoci a k nejčastějším příkladům porušování jejich práv nezávisle na tom, zda chtějí vojenskou službu vykonat nebo jí chtějí být zproštěni.
In case of a violation, users can find templates of the necessary declarations and complaints and contact information for relevant supervisory bodies, as well as the number for a human rights hotline.
V případě potřeby zde mohou nalézt vzory stížností a prohlášení, kontaktní údaje na příslušné dozorčí úřady, jakož i telefonní číslo na pohotovostní linku pro lidská práva.
Draftees can also use the app to get in touch with the organization's own lawyers through a special contact form.
Díky aplikaci mohou též prostřednictvím zvláštního kontaktního formuláře navázat spojení přímo s právníky neziskové organizace.
An important feature of the Draftee Online app is the "emergency button"—a special feature that allows a user to inconspicuously send an urgent text message to their family in the event they are illegally detained and forcefully drafted into the army.
Aplikace Odvedenec on-line disponuje též takzvaným „nouzovým tlačítkem“. Jedná se o speciální funkci, která uživateli umožňuje nenápadně zaslat nouzovou textovou zprávu v případě, že bude nezákonně zadržen a násilím odveden do armády.
The app is currently available for Android devices on Google Play.
Aplikace je v současné době k dispozici ve službě Google Play pro všechna zařízení s operačním systémem Android.
The Soldiers' Mothers of Saint Petersburg was founded in 1991 to raise awareness of rights violations in the army and provide legal assistance to Russian draftees and their families.
Organizace Matky vojáků Petrohradu byla založena v roce 1991 s cílem zvýšit povědomí o porušování práv v armádě a poskytovat právní pomoc ruským odvedencům a jejich rodinám.
In August 2014, the NGO was labeled a "foreign agent" under a 2012 law that requires Russian non-profits to accept the label if they receive funding from abroad and engage in obliquely defined political activity.
V srpnu 2014 byla označena jako „cizí agent“. Stalo se tak na základě zákona z roku 2012, který po ruských neziskových organizacích požaduje, aby v případě, že jsou financovány ze zahraničí nebo provozují nepřímou politickou aktivitu, přijaly toto označení.
The NGO claimed it had stopped receiving foreign grant money months before the label was applied.
Organizace tvrdila, že finanční prostředky ze zahraničí přestala přijímat několik měsíců předtím, než jí bylo označení uděleno.
In October 2015, Russia's Justice Ministry removed Soldiers' Mothers of Saint Petersburg from the “foreign agents” list.
V říjnu 2015 ruský ministr spravedlnosti Matky vojáků Petrohradu ze seznamu „cizích agentů“ odstranil.
Some Iraqi Refugees Who Made It to Europe Are Choosing to Return Home · Global Voices
Někteří iráčtí uprchlíci, kterým se podařilo dostat se do Evropy, se rozhodují pro návrat domů
Dana Maghdeed Aziz holds up the identification issued to him by the Germany government.
Dana Maghdeed Aziz ukazuje osobní doklad, který mu byl vystaven německou vládou.
Credit: Rebecca Collard
Foto: Rebecca Collardová.
This article by Rebecca Collard originally appeared on PRI.org on April 21, 2016, and is republished here as part of a content-sharing agreement.
Tento článek od Rebeccy Collardiové byl původně uveřejněn 21. dubna 2016 na internetových stránkách PRI.org.
ISIS seized control of his town, Mahkmour, and the future looked bleak.
V září 2014 se Dana Maghdeed Aziz rozhodl, že již déle nemůže setrvávat v Iráku.
He sold his taxi and some of his wife’s jewelry and borrowed money from his family.
Teroristická organizace Islámský stát se totiž v té době zmocnila města Mahkmour, ve kterém žil, a budoucnost vypadala bezútěšně.
Then he flew to Turkey.
Proto prodal své taxi a odletěl do Turecka.
Listen to this story on PRI.org »
Listen to this story on PRI.org »
“In Turkey, I bought a fake passport and tried to get into Bulgaria but they caught me and put me in jail,” Aziz says.
„V Turecku jsem si koupil falešný pas a zkusil přejít do Bulharska.
“I told them I’m not criminal. I’m just a regular refugee looking for asylum.”
Byl jsem však zadržen a umístěn do vězení,“ vypráví Aziz. „Řekl jsem jim, že nejsem žádný zločinec, ale obyčejný uprchlík, který chce získat azyl.“
Aziz was taken to a camp in Bulgaria and told he had to claim asylum there.
Aziz byl odvezen do tábora v Bulharsku a bylo mu nařízeno, aby zde požádal o azyl.
But he didn’t want to stay in the country, so he slipped away.
Nechtěl ovšem zůstat v této zemi, a proto uprchl.
“I tried everything to reach Germany,” he says over coffee.
„Abych se dostal do Německa, zkusil jsem všechno,“ vypráví nad kávou.
In March 2015 he finally made it.
V březnu 2015 se mu to nakonec podařilo.
His plan was to get asylum in Germany and establish a new life for his wife and two children, who were waiting in Erbil to join him.
V Německu chtěl požádat o azyl a přichystat nový život pro svou ženu a své děti čekající ve městě Erbil, až se k němu budou moci připojit.
But almost a year later, he still didn’t know if Germany would grant him asylum or if his family would ever be allowed to join him.
Avšak skoro o rok později stále nevěděl, zda mu Německo azyl udělí a jeho rodina se k němu bude moci jednoho dne připojit.
Germany is overwhelmed. Just last year, it received 500,000 new asylum applications.
Německo již situaci nezvládá, neboť pouze v minulém roce obdrželo 500 000 žádostí o azyl.
Dana Maghdeed Aziz’s German identification cards on the table in a café in Erbil. After months in Germany he still didn’t know if he would be granted asylum.
Německé osobní doklady Dana Maghdeed Azize na stolku kavárny ve městě Erbil.
Credit: Rebecca Collard
Foto: Rebecca Collardová.
“I had my first asylum interview in July of 2015.
„Svůj první pohovor k žádosti o udělení azylu jsem absolvoval v červenci roku 2015.
They said it would take three months.
Tvrdili mi, že řízení bude trvat tři měsíce.
But in December I still didn’t know,” Aziz says.
Ovšem ještě v prosinci jsem stále neměl žádné informace.
"Then in January, my children got sick.”
V lednu pak onemocněly mé děti.“
On top of all that, Aziz wasn’t allowed to work while he waited.
Aziz navíc nesměl během čekání pracovat.
He was living in government-provided housing with a monthly stipend of 325 euros from the German government (about $365).
Žil v obydlí poskytnutém německou vládou, která mu vyplácela měsíční podporu ve výši 325 euro.
Like many of the Iraqis who went to Europe, Aziz was the breadwinner for his family.
Stejně jako mnoho Iráčanů, kteří přicestovali do Evropy, byl i Aziz živitelem rodiny.
But now he couldn’t send any money home.
Domů však nemohl posílat žádné peníze.
“My wife had to sell the rest of her gold jewelry to support the family,” he says.
„Má žena musela prodat zbytek svých zlatých šperků, aby byla rodina schopná přežít,“ vysvětluje.
In February, Aziz gave up.
V únoru Aziz vše vzdal.
He went to the Iraqi consulate in Frankfurt to get a one-way travel document and came home.
Na konzulátu Irácké republiky ve Frankfurtu si vyzvedl jednosměrné cestovní doklady a vrátil se domů.
Dana Maghdeed Aziz holds up the cards through which he received a stipend from the Germany government.
Dana Maghdeed Aziz ukazuje platební kartu k účtu, na který dostával podporu od německé vlády.
Credit: Rebecca Collard
Foto: Rebecca Collardová.
He's one of about 5,000 Iraqis who’ve returned since October with help from the International Organization for Migration.
Aziz je jedním z 5000 Iráčanů, kteří se od října díky pomoci Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) vrátili domů.
Many more Iraqis have returned on their own, unwilling to wait for assistance.
Daleko větší počet Iráčanů, kteří na žádnou pomoc čekat nechtěli, se vrátil na vlastní náklady.
A security guard at Erbil international Airport says every flight from Germany is carrying some returnees.
Pracovník bezpečnostní služby mezinárodního letiště v Erbil tvrdí, že na palubě každého letadla z Německa jsou nějací uprchlíci.
On one recent trip, there were at least eight Iraqis coming home after making the dangerous and expensive trip to Germany.
Na palubě posledního letadla bylo přinejmenším osm Iráčanů, kteří se vraceli domů z drahé a nebezpečné cesty do Německa.
Among them was Samad, who didn’t want to use his last name.
Byl mezi nimi i Samad, který nechtěl uveřejnit své příjmení.
In December, he says, he sold his land and paid a smuggler to get to Germany.
V prosinci prodal svůj pozemek, aby mohl na své cestě do Německa zaplatit převaděči.
“I just followed the other people. They were saying there’s a better life in Europe,” Samad says.
„Pouze jsem následoval jiné, kteří prohlašovali, že v Evropě se žije lépe.
“I wanted to see for myself.”
Chtěl jsem to vidět na vlastní oči,“ tvrdí Samad.
But the reality was disappointing.
Ovšem skutečnost ho velice zklamala.
“I was expecting a comfortable life and that they would provide us with help,” he says. “But it was so difficult.”
„Čekal jsem pohodlný život a domníval se, že nám bude poskytnuta pomoc,“ prozrazuje. „Bylo to ovšem velmi náročné.“
Like Aziz, he didn’t know if he would be granted asylum or if his wife and three children would be able join him in Germany.
Stejně jako Aziz ani on nevěděl, zda bude moci obdržet azyl nebo zda se k němu jeho žena a tři děti budou moci v Německu připojit.