gowitheflowlab/parallel-medium · Datasets at Hugging Face

English stringlengths 1 66.1k	Other Language stringlengths 1 126k
But there aren't any gates, locks or uniforms — this is an open prison.	Nejsou tu ovšem žádné brány, zámky nebo uniformy – toto je otevřené vězení.
Everyone at the Kerava open prison applied to be here.	Každý z těchto chovanců musel o své přeřazení zažádat.
They earn about $8 an hour, have cell phones, do their grocery shopping in town and get three days of vacation every couple of months.	Vydělávají si kolem 200 Kč za hodinu, mají mobilní telefony, nakupují potraviny ve městě a mají každých několik měsíců tři dny volna.
They pay rent to the prison; they choose to study for a university degree in town instead of working, they get a subsidy for it; they sometimes take supervised camping and fishing trips.	Věznici platí nájem a pokud se místo práce rozhodnou navštěvovat univerzitu ve městě, je jim poskytnuta podpora.
Inmates know it wouldn’t be hard to escape.	Někdy také jedou pod dohledem tábořit nebo rybařit.
"You can go if you want,” Kallio says. “But if you escape, you go back to jail.	Vězni vědí, že utéct by nebylo těžké. „Můžete jít, kam chcete,“ říká Kallio. „Ale jestli utečete, půjdete zpátky do vězení.
Better to be here.”	Tady je to lepší.“
Each spring, hundreds of people come to the Kerava open prison to picnic, pat the animals and buy plants cultivated by inmates.	Každé jaro přichází stovky lidí do otevřené věznice ve městě Kerava na piknik, pohladit si zvířata a kupovat rostliny, které vězni vypěstovali.
Credit: Courtesy of Criminal Sanctions Agency, Finland	Fotografie pochází od finské Agentury pro trestní sankce.
Open prisons have been around in Finland since about the 1930s.	Otevřené věznice byly ve Finsku zavedeny kolem třicátých let minulého století.
Back then, they were more like labor colonies.	Tehdy vypadaly spíše jako pracovní kolonie.
These days, they’re the last step of a prison sentence before inmates make the transition back to regular life.	Dnes představují poslední fázi pobytu ve vězení – než se vězni vrátí zpět do běžného života.
"There is no idea that we are locking people up for the rest of their lives," says Tapio Lappi-Seppälä, head of the Institute of Criminology at the University of Helsinki, "because if that’s the case, you really should invest and make sure that there is the possibility of rehabilitation.”	„Neplatí tu, že bychom zavírali lidi do konce jejich životů,“ říká Tapio Lappi-Seppälä, vedoucí Institutu kriminologie na Helsinské univerzitě, „a proto je potřeba investovat a ujistit se, že existuje možnost rehabilitace.“
It wasn’t always like this.	Vždy tomu tak nebylo.
A few decades ago, Finland had one of the highest rates of imprisonment in Europe.	Před několika desetiletími mělo Finsko jedno z nejvyšších procent vězňů v Evropě.
Then, in the 1960s, researchers across the Nordic countries started investigating how much punishment really helps reduce crime.	Poté v šedesátých letech začali vědci severských zemích zkoumat, zda trest odnětí svobody skutečně pomáhá snižovat zločinnost.
The conclusion: It doesn’t.	A došli k závěru, že nepomáhá.
“This was the first time that you had critical research showing that imprisonment really doesn’t work,” Lappi-Seppälä says.	„Toto bylo poprvé, kdy jsme měli k dispozici rozhodující výzkum, který ukázal, že věznění vlastně nefunguje,“ říká Lappi-Seppälä.
Over the next three decades, Finland remade its penal policy bit by bit.	Během následujících třiceti let měnilo Finsko postupně svůj přístup k trestům.
By the end of this period of “decarceration," Finland had one of the lowest rates of imprisonment on the continent.	Na konci tohoto období „odvězňování“ má nyní Finsko jedno z nejnižších procent vězňů v Evropě.
Lappi-Seppälä says crime didn’t increase as a result.	Lappi-Seppälä podotýká, že výsledkem nebyla vyšší zločinnost.
“The lesson from Finland was that it was perfectly possible to drop the use of imprisonment ” he says, “and that did not disturb the crime trend development in Finland.”	„Finská lekce ukazuje, že bylo bez problémů možné snížit míru používání vězení ”, říká, „a to beze změny vývoje míry zločinnosti.“
What did work was a gradual reintroduction into normal life, the kind that the open prisons offer.	Úspěšným receptem bylo postupné navracení do běžného života, které nabízí koncept otevřené věznice.
About a third of Finnish inmates are housed in open prison, and Finland’s Criminal Sanctions Agency says inmates who go through open prisons are less likely to be arrested again.	Asi jedna třetina finských vězňů je umístěna v otevřených věznicích a finská Agentura pro trestní sankce udává, že u chovanců, kteří prošli otevřenými věznicemi, je menší pravděpodobnost opětovného uvěznění.
The reoffending rate drops almost 20 percent.	Míra spáchání dalšího zločinu klesla na téměř 20 procent.
Open prisons also cost less.	Otevřené věznice jsou také levnější.
Esa Vesterbacka, head of the country's Criminal Sanctions Agency, says that by eliminating the need for extra security systems and personnel — and by housing people in what are essentially dorms — the cost per prisoner drops almost a third.	Ředitel finské Agentury pro trestní sankce Esa Vesterbacka říká, že odstraněním nutnosti používat zvláštní bezpečnostní systémy a zaměstnance – a ubytováním lidí v zařízeních připomínajících studentské koleje – se snížily náklady na jednoho vězně téměř na třetinu.
It isn’t the main reason for having these kinds of prisons, Vesterbacka says, “but, of course, if you can make something cheaper that’s good nowadays.”	To není hlavní důvod pro zavedení takového typu vězení, říká Vesterbacka, „ale pokud se vám v dnešních dnech něco podaří zlevnit, je to samozřejmě dobře“.
There's even an open prison at Helsinki’s top tourist attraction, Suomenlinna Island.	Jedna otevřená věznice je dokonce umístěna poblíž významné turistické atrakce Helsinek, u pevnosti Suomenlinna, která se rozkládá na osmi ostrovech.
The island is a UNESCO World Heritage Site, and it swarms with tourists in the summer.	Jde o památku nacházející se na seznamu Světového dědictví UNESCO a během léta ji zaplavují velké počty turistů.
Yet the only thing that separates the prison grounds from a block of residential apartments and museums is a yellow picket fence.	Ovšem jediná věc, která dělí pozemek věznice od bloku obytných domů a muzeí, je žlutý laťkový plot.
Inmates at the Suomenlinna open prison live in blue dormitory-style housing.	Chovanci v otevřené věznici Suomenlinna žijí v modrých domech připomínajících studentské koleje.
A picket fence is all that separates the prison grounds from the rest of the island, a popular tourist destination.	Laťkový plot odděluje pozemek věznice od zbytku ostrova, populárního turistického cíle.
Credit: Courtesy of Criminal Sanctions Agency, Finland	Fotografie pochází od finské Agentury pro trestní sankce.
“You really don’t realize that you are walking in the middle of an open prison,” Lappi-Seppälä says. “Nobody thinks of it.	„Vlastně si vůbec neuvědomíte, že se pohybujete uvnitř otevřeného vězení,“ říká Lappi-Seppälä. „Nikdo na to nepomyslí.
But I don’t think even the American tourists find it scary."	A myslím, že to ani americkým turistům nepřijde děsivé.“
Locals seem to agree.	Místní lidé podle všeho souhlasí.
When I talk to residents near the Kerava and Suomenlinna open prisons, most seem confused when I ask if they’re concerned about sharing the town with convicts.	Když mluvím s obyvateli poblíž otevřených věznic v Keravě a u pevnosti Suomenlinna, většina z nich je rozpačitá z otázky, zda jsou znepokojeni tím, že sdílejí město s odsouzenými.
Some tell me that the prisoners improve the community by restoring historic sites or cleaning up public spaces.	Někteří mi říkají, že tito vězni pomáhají komunitě obnovou historicky významných míst nebo čištěním veřejných prostor.
It’s tempting to wonder how this system might work in other countries — notably the US, which incarcerates more people than any other country in the world.	Je lákavé položit si otázku, jak by tento systém mohl fungovat v jiných zemích – zvláště v USA, kde je ve vězení větší procento obyvatel než kdekoli jinde na světě.
Heather Thompson, a professor of history at Temple University who studies mass incarceration and prison populations, says it’s hard to know because the US isn’t having that discussion.	Podle Heather Thompson, profesorky dějin na Temple University, která studuje vězení a lidi v nich, je složité něco takového zodpovědět, protože v USA taková diskuse neexistuje.
“We're just now getting to the point of recognizing that we're incarcerating far too many people.	„Nyní se dostáváme teprve do bodu, ve kterém si uvědomujeme, že jsme do vězení zavřeli příliš mnoho lidí.
We have yet to have a conversation about the actual conditions of confinement, what it is that people actually experience in prison so they can be whole human beings when they return.”	Musíme ještě vést diskusi o skutečných podmínkách věznění, o tom, co lidé ve věznici vlastně zažívají, aby mohli být při návratu právoplatnými lidskými bytostmi.“
When I spoke with Hannu Kallio at Kerava open prison, he was about to move out to spend the last months of his sentence at home, working at a recycling center and living with his wife, daughters and Jack Russell terrier.	Hannu Kallio, se kterým jsem mluvila v otevřené věznici Kerava, se právě chystal odstěhovat a strávit poslední měsíce svého trestu doma, prací v recyklačním centru, se svou ženou, dcerami a Jack Russell teriérem.
A fellow inmate, Juha, who doesn't want to give his last name, is expecting his first child.	Jeho spoluvězeň Juha, který nechce uvést své příjmení, očekává své první dítě.
He's serving a life sentence, but most such sentences in Finland are commuted to 10 or 15 years. "“It’s a pretty big deal,” Juha says, “but I don’t know when I’m going to get out.	Odpykává si doživotí, ale většina trestů je ve Finsku snížena na 10 nebo 15 let. „Je to vcelku velká věc,“ říká Juha, „ale nevím, kdy se dostanu ven.
Basically, his mother is going to raise him.”	V zásadě ho bude muset vychovat jeho matka.“
Juha’s not sure when he’ll be able to go home to his new family, but he knows that he eventually will.	Juha neví, kdy bude moci jít za svou novou rodinou, ale ví, že k tomu jednou dojde.
And for someone who started out in maximum-security prison with a life sentence, that says a lot.	A to vypovídá o mnohém v případě někoho, kdo začal ve věznici s maximální ostrahou a s doživotním trestem.
Malaysian Cartoonist Vows to Continue Fighting Government Abuses Despite Sedition Charges · Global Voices	Malajský kreslíř je odhodlán pokračovat v tažení proti vládě, navzdory obvinění z rozvratné činnosti
From the Facebook page of Zunar Kartunis	Z facebookové stránky „Zunar Kartunis“
A Malaysian cartoonist facing several sedition charges has vowed to keep on using his pen to criticize government corruption, human rights violations, and abuses of power.	Malajský kreslíř čelí několika obviněním z rozvratné činnosti. Přesto je odhodlán nadále používat své kresby jako prostředek ke kritizování korupce, narušování lidských práv a zneužívání moci ze strany vlády.
Zulkiflee Sm Anwar Ulhaque, more popularly known as Zunar in Malaysia, is a political cartoonist who has been arrested twice for alleged violations of the Sedition Act, a colonial-era law.	Zulkiflee SM Anwar Ulhaque, který je v Malajsii známější jako Zunar, je politický kreslíř, který byl dvakrát zatčen za údajné přestoupení zákona o rozvratné činnosti, který pochází ještě z koloniálního období.
Zunar, who was arrested earlier this month, was charged with nine counts of sedition.	Zunar, který byl tento měsíc zatčen, je obviněn v devíti bodech.
If found guilty, he can be detained for a maximum of 43 years.	Pokud bude shledán vinným, může být uvězněn až na 43 let.
He is currently out on bail.	V současné chvíli je propuštěn na kauci.
Zunar has been critical of the ruling coalition which has been in power since the 1950s.	Zunar kritizuje vládnoucí koalici, která je u moci od padesátých let dvacátého století.
Because of his activism, five of his cartoon compilations are banned in Malaysia.	Kvůli jeho aktivismu bylo pět souborů jeho kreseb v Malajsii zakázáno.
Even those who print, distribute, and sell these books are harassed by the government.	Dokonce i ti, kteří jeho knihy tiskli, distribuovali a prodávali, byli pronásledováni vládou.
Instead of backing down, Zunar refuses to be intimidated.	Místo toho, aby ustoupil, se Zunar odmítá nechat zastrašit.
He once said that “as the regime sharpens their iron fists, my pen gets sharper!”	Jednou řekl: „Jak režim brousí své železné pěsti, stává se ostřejším i mé pero!“
He added:	Dále dodal:
Talent is not a gift, but a responsibility.	Talent není darem, ale zodpovědností.
So I will use it as a tool to convey people’s voice through art and to push for total reform for a better Malaysia.	Takže ho použiji jako nástroj k tlumočení hlasu lidí skrze umění a k prosazování celkové reformy za lepší Malajsii.
I will not keep quiet.	Nebudu zticha.
How can I be neutral, even my pen has a stand!	Jak bych mohl být neutrální, když i mé pero má svůj postoj!
From the Facebook page of Zunar Kartunis	Z facebookové stránky „Zunar Kartunis“
Asked about his technique, Zunar explained that it’s important for an artist to 'take a stand' and convey the right message to the reading public:	Na dotaz ohledně své techniky Zunar vysvětlil, že pro umělce je důležité „zaujmout stanovisko“ a předat čtenářům to správné sdělení:
My ideas are based on current issues, especially politics.	Mé nápady jsou založeny na současných událostech, hlavně politických.
When an issue arises, the first step is to understand the issue from different sources and perspectives.	Když se nějaká taková objeví, prvním krokem je pochopit tuto záležitost z různých zdrojů a perspektiv.
After gathering all information, the second step is to take a stand on the issue.	Po sesbírání všech informací je druhým krokem zaujmout k tomuto problému stanovisko.
This is actually an important step because it will determine the direction of my cartoons.	To je ve skutečnosti důležitý krok, protože určí směr mé kresby.
The right stand will convey the right message.	Správné stanovisko předá správné sdělení.
I do not want to convey the wrong message just to get people laughing.	Nechci předat špatné sdělení jen proto, aby se lidé smáli.
This cartoon was widely shared after Zunar was arrested this month.	Tato kresba byla široce sdílena poté, co byl Zunar tento měsíc zatčen.
Zunar said he will continue to draw even if he is detained: Cartoon Zunar: Until last drop! pic.twitter.com/caunwHy3xF — Zunar Cartoonist (@zunarkartunis) April 3, 2015	Zunar tvrdí, že bude nadále kreslit, i v případě zadržení:
This cartoon was used as a basis to charge Zunar with sedition.	Následující kresba byla použita jako základ pro obvinění Zunara z rozvratné činnosti.
Najib Razak is the incumbent Prime Minister who is accused by jailed opposition leader Anwar Ibrahim of using the courts to silence critics.	Najib Razak je úřadující premiér, kterého vězněný vůdce opozice Anwar Ibrahim obviňuje z používání soudů k umlčování kritiků.
Anwar, who is serving a five year sentence for sodomy, says his case was politically motivated.	Anwar, který si odpykává pětiletý trest za sodomii, tvrdí, že jeho případ byl motivován politicky.
Human rights group Suaram defended Zunar and lambasted the government for arresting its critics:	Skupina pro lidská práva Suaram se postavila na Zunarovu obranu a kritizovala vládu za zatýkání jejích kritiků:
Persecuting and prosecuting people for dissenting or for criticising the government goes against the very fundamental principle of democracy and accountability of government.	Perzekuce a soudní stíhání lidí za projevování nesouhlasu nebo za kritizování vlády je proti základním principům demokracie a vládní zodpovědnosti.
Democracy demands the active participation of citizens in the political process, and that includes the right to criticise, and the right to decide the government of the day.	Demokracie vyžaduje aktivní účast občanů na politickém procesu, což zahrnuje i právo kritizovat a právo zvolit si vládu.
Below are some of Zunar’s cartoons posted on Twitter.	Níže přetiskujeme některé Zunarovy karikatury z Twitteru.
Zunar has been critical of the new taxes (GST) imposed by the government and what he sees as continuing corruption in high places.	Zunar nesouhlasí s novými daněmi navrženými vládou a s údajnou korupcí na nejvyšších místech.
He showed how the GST will hurt the ordinary rakyat (people):	Navrhované daně podle něj zasáhnou běžně obyvatele (rakyat):
Cartoon Zunar: 6 percent, 6 percent! pic.twitter.com/ZdrWqfATl5 — Zunar Cartoonist (@zunarkartunis) April 2, 2015	Běžní lidé 6 procent, vláda 7 Series!
Cartoon Zunar: Rakyat 6%, Govt 7 Series pic.twitter.com/wNSnc02aEy — Zunar Cartoonist (@zunarkartunis) April 9, 2015 Zunar's cartoon about the passage of the new sedition law which activists believe will undermine online dissent: Cartoon Zunar: Sedition Act ala Malaysia pic.twitter.com/gqVz7U4KXf — Zunar Cartoonist (@zunarkartunis) April 11, 2015	Toto je Zunarova kresba ke schválení nového zákona o rozvratné činnosti, který podle aktivistů podrývá možnosti projevení nesouhlasu v online světě:
Lesbian Fleeing Persecution in Cameroon Finally Receives Asylum in Spain · Global Voices	Španělsko po 24 dnech udělilo azyl kamerunské dívce pronásledované kvůli sexuální orientaci
Photo of Christelle Nangnou taken in Cameroon.	Christelle Nangnou na fotografii z Kamerunu.
Retrived from eldiario.es under license CC BY-SA 3.0	Zdrojem je server eldiario.es, uveřejněno v rámci licence CC BY-SA 3.0.
Christelle Nangnou, a young lesbian from Cameroon, arrived in Madrid on March 25 asking for political asylum due to the persecution of gay people in her home country.	Christelle Nangnou, mladá Kamerunka homosexuální orientace, dorazila 25. března do Madridu, aby požádala o politický azyl kvůli perzekuci, které jsou v Kamerunu vystaveni homosexuálové.
She is currently being sought out by the Cameroon government, and if captured, could spend five to 10 years in prison because of her sexual orientation.	Nangnou se ve své zemi nachází na seznamu hledaných osob, lesbická orientace zde může být potrestána uvězněním na 5 až 10 let.
According to a statement on eldiario.es, she arrived at Barajas airport with false documentation and an article cut out from a newspaper reporting that the Cameroonian police were searching for her because they accused her of being "the ringleader of a lesbian group".	Podle toho, co řekla serveru eldiario.es, dorazila Nangnou na madridské letiště Barajas s falešnými osobními doklady a s výstřižkem z novin, podle kterého je hledána policií jako „hlava skupiny leseb“.
The article also stated that homosexuality is seen as a "satanic practice."	Homosexualita je v tomto článku označována za „satanistickou praktiku“.
Spanish authorities refused her request for asylum; they claimed doubts as to the truth of her story and ordered that she be deported.	Španělské úřady odmítly její žádost o azyl s odvoláním na pochyby o pravosti jejího příběhu a nařídily její deportaci ze Španělska.
Christelle Nangnou presents this article cutout to authorities to show that she is being victimized due to her sexuality.	Výstřižek z novin, který předložila Christelle Nangnou, aby doložila, že je obětí perzekuce.
Image from eldiario.es under license CC BY-SA 3.0	Fotografie z eldiario.es, uveřejněno v rámci licence CC BY-SA 3.0.
Christelle received assistance from lawyer Eduardo Gómez of the Red Jurídica law firm, who was the only person authorized to visit her whilst in confinement.	Mladé Kamerunce pomáhal Eduardo Gómez, právník ze skupiny Red Jurídica a jediná osoba oprávněná ji navštěvovat ve vazbě.
Gómez appealed her case to the National High Court, but it was denied.	Společně podali odvolání k národnímu soudu, které bylo zamítnuto.
Therefore, he turned to the European Court of Human Rights, which halted deportation until the case was resolved and established a April 17 deadline for submitting evidence corroborating Christelle's story.	Evropský soud pro lidská práva ovšem na základě dalšího odvolání nařídil pozastavit deportaci do vyřešení případu a poskytl do 17. dubna čas k předložení důkazů, které by doložily její příběh.

But there aren't any gates, locks or uniforms — this is an open prison.

Nejsou tu ovšem žádné brány, zámky nebo uniformy – toto je otevřené vězení.

Everyone at the Kerava open prison applied to be here.

Každý z těchto chovanců musel o své přeřazení zažádat.

They earn about $8 an hour, have cell phones, do their grocery shopping in town and get three days of vacation every couple of months.

Vydělávají si kolem 200 Kč za hodinu, mají mobilní telefony, nakupují potraviny ve městě a mají každých několik měsíců tři dny volna.

They pay rent to the prison; they choose to study for a university degree in town instead of working, they get a subsidy for it; they sometimes take supervised camping and fishing trips.

Věznici platí nájem a pokud se místo práce rozhodnou navštěvovat univerzitu ve městě, je jim poskytnuta podpora.

Inmates know it wouldn’t be hard to escape.

Někdy také jedou pod dohledem tábořit nebo rybařit.

"You can go if you want,” Kallio says. “But if you escape, you go back to jail.

Vězni vědí, že utéct by nebylo těžké. „Můžete jít, kam chcete,“ říká Kallio. „Ale jestli utečete, půjdete zpátky do vězení.

Better to be here.”

Tady je to lepší.“

Each spring, hundreds of people come to the Kerava open prison to picnic, pat the animals and buy plants cultivated by inmates.

Každé jaro přichází stovky lidí do otevřené věznice ve městě Kerava na piknik, pohladit si zvířata a kupovat rostliny, které vězni vypěstovali.

Credit: Courtesy of Criminal Sanctions Agency, Finland

Fotografie pochází od finské Agentury pro trestní sankce.

Open prisons have been around in Finland since about the 1930s.

Otevřené věznice byly ve Finsku zavedeny kolem třicátých let minulého století.

Back then, they were more like labor colonies.

Tehdy vypadaly spíše jako pracovní kolonie.

These days, they’re the last step of a prison sentence before inmates make the transition back to regular life.

Dnes představují poslední fázi pobytu ve vězení – než se vězni vrátí zpět do běžného života.

"There is no idea that we are locking people up for the rest of their lives," says Tapio Lappi-Seppälä, head of the Institute of Criminology at the University of Helsinki, "because if that’s the case, you really should invest and make sure that there is the possibility of rehabilitation.”

„Neplatí tu, že bychom zavírali lidi do konce jejich životů,“ říká Tapio Lappi-Seppälä, vedoucí Institutu kriminologie na Helsinské univerzitě, „a proto je potřeba investovat a ujistit se, že existuje možnost rehabilitace.“

It wasn’t always like this.

Vždy tomu tak nebylo.

A few decades ago, Finland had one of the highest rates of imprisonment in Europe.

Před několika desetiletími mělo Finsko jedno z nejvyšších procent vězňů v Evropě.

Then, in the 1960s, researchers across the Nordic countries started investigating how much punishment really helps reduce crime.

Poté v šedesátých letech začali vědci severských zemích zkoumat, zda trest odnětí svobody skutečně pomáhá snižovat zločinnost.

The conclusion: It doesn’t.

A došli k závěru, že nepomáhá.

“This was the first time that you had critical research showing that imprisonment really doesn’t work,” Lappi-Seppälä says.

„Toto bylo poprvé, kdy jsme měli k dispozici rozhodující výzkum, který ukázal, že věznění vlastně nefunguje,“ říká Lappi-Seppälä.

Over the next three decades, Finland remade its penal policy bit by bit.

Během následujících třiceti let měnilo Finsko postupně svůj přístup k trestům.

By the end of this period of “decarceration," Finland had one of the lowest rates of imprisonment on the continent.

Na konci tohoto období „odvězňování“ má nyní Finsko jedno z nejnižších procent vězňů v Evropě.

Lappi-Seppälä says crime didn’t increase as a result.

Lappi-Seppälä podotýká, že výsledkem nebyla vyšší zločinnost.

“The lesson from Finland was that it was perfectly possible to drop the use of imprisonment ” he says, “and that did not disturb the crime trend development in Finland.”

„Finská lekce ukazuje, že bylo bez problémů možné snížit míru používání vězení ”, říká, „a to beze změny vývoje míry zločinnosti.“

What did work was a gradual reintroduction into normal life, the kind that the open prisons offer.

Úspěšným receptem bylo postupné navracení do běžného života, které nabízí koncept otevřené věznice.

About a third of Finnish inmates are housed in open prison, and Finland’s Criminal Sanctions Agency says inmates who go through open prisons are less likely to be arrested again.

Asi jedna třetina finských vězňů je umístěna v otevřených věznicích a finská Agentura pro trestní sankce udává, že u chovanců, kteří prošli otevřenými věznicemi, je menší pravděpodobnost opětovného uvěznění.

The reoffending rate drops almost 20 percent.

Míra spáchání dalšího zločinu klesla na téměř 20 procent.

Open prisons also cost less.

Otevřené věznice jsou také levnější.

Esa Vesterbacka, head of the country's Criminal Sanctions Agency, says that by eliminating the need for extra security systems and personnel — and by housing people in what are essentially dorms — the cost per prisoner drops almost a third.

Ředitel finské Agentury pro trestní sankce Esa Vesterbacka říká, že odstraněním nutnosti používat zvláštní bezpečnostní systémy a zaměstnance – a ubytováním lidí v zařízeních připomínajících studentské koleje – se snížily náklady na jednoho vězně téměř na třetinu.

It isn’t the main reason for having these kinds of prisons, Vesterbacka says, “but, of course, if you can make something cheaper that’s good nowadays.”

To není hlavní důvod pro zavedení takového typu vězení, říká Vesterbacka, „ale pokud se vám v dnešních dnech něco podaří zlevnit, je to samozřejmě dobře“.

There's even an open prison at Helsinki’s top tourist attraction, Suomenlinna Island.

Jedna otevřená věznice je dokonce umístěna poblíž významné turistické atrakce Helsinek, u pevnosti Suomenlinna, která se rozkládá na osmi ostrovech.

The island is a UNESCO World Heritage Site, and it swarms with tourists in the summer.

Jde o památku nacházející se na seznamu Světového dědictví UNESCO a během léta ji zaplavují velké počty turistů.

Yet the only thing that separates the prison grounds from a block of residential apartments and museums is a yellow picket fence.

Ovšem jediná věc, která dělí pozemek věznice od bloku obytných domů a muzeí, je žlutý laťkový plot.

Inmates at the Suomenlinna open prison live in blue dormitory-style housing.

Chovanci v otevřené věznici Suomenlinna žijí v modrých domech připomínajících studentské koleje.

A picket fence is all that separates the prison grounds from the rest of the island, a popular tourist destination.

Laťkový plot odděluje pozemek věznice od zbytku ostrova, populárního turistického cíle.

Credit: Courtesy of Criminal Sanctions Agency, Finland

Fotografie pochází od finské Agentury pro trestní sankce.

“You really don’t realize that you are walking in the middle of an open prison,” Lappi-Seppälä says. “Nobody thinks of it.

„Vlastně si vůbec neuvědomíte, že se pohybujete uvnitř otevřeného vězení,“ říká Lappi-Seppälä. „Nikdo na to nepomyslí.

But I don’t think even the American tourists find it scary."

A myslím, že to ani americkým turistům nepřijde děsivé.“

Locals seem to agree.

Místní lidé podle všeho souhlasí.

When I talk to residents near the Kerava and Suomenlinna open prisons, most seem confused when I ask if they’re concerned about sharing the town with convicts.

Když mluvím s obyvateli poblíž otevřených věznic v Keravě a u pevnosti Suomenlinna, většina z nich je rozpačitá z otázky, zda jsou znepokojeni tím, že sdílejí město s odsouzenými.

Some tell me that the prisoners improve the community by restoring historic sites or cleaning up public spaces.

Někteří mi říkají, že tito vězni pomáhají komunitě obnovou historicky významných míst nebo čištěním veřejných prostor.

It’s tempting to wonder how this system might work in other countries — notably the US, which incarcerates more people than any other country in the world.

Je lákavé položit si otázku, jak by tento systém mohl fungovat v jiných zemích – zvláště v USA, kde je ve vězení větší procento obyvatel než kdekoli jinde na světě.

Heather Thompson, a professor of history at Temple University who studies mass incarceration and prison populations, says it’s hard to know because the US isn’t having that discussion.

Podle Heather Thompson, profesorky dějin na Temple University, která studuje vězení a lidi v nich, je složité něco takového zodpovědět, protože v USA taková diskuse neexistuje.

“We're just now getting to the point of recognizing that we're incarcerating far too many people.

„Nyní se dostáváme teprve do bodu, ve kterém si uvědomujeme, že jsme do vězení zavřeli příliš mnoho lidí.

We have yet to have a conversation about the actual conditions of confinement, what it is that people actually experience in prison so they can be whole human beings when they return.”

Musíme ještě vést diskusi o skutečných podmínkách věznění, o tom, co lidé ve věznici vlastně zažívají, aby mohli být při návratu právoplatnými lidskými bytostmi.“

When I spoke with Hannu Kallio at Kerava open prison, he was about to move out to spend the last months of his sentence at home, working at a recycling center and living with his wife, daughters and Jack Russell terrier.

Hannu Kallio, se kterým jsem mluvila v otevřené věznici Kerava, se právě chystal odstěhovat a strávit poslední měsíce svého trestu doma, prací v recyklačním centru, se svou ženou, dcerami a Jack Russell teriérem.

A fellow inmate, Juha, who doesn't want to give his last name, is expecting his first child.

Jeho spoluvězeň Juha, který nechce uvést své příjmení, očekává své první dítě.

He's serving a life sentence, but most such sentences in Finland are commuted to 10 or 15 years. "“It’s a pretty big deal,” Juha says, “but I don’t know when I’m going to get out.

Odpykává si doživotí, ale většina trestů je ve Finsku snížena na 10 nebo 15 let. „Je to vcelku velká věc,“ říká Juha, „ale nevím, kdy se dostanu ven.

Basically, his mother is going to raise him.”

V zásadě ho bude muset vychovat jeho matka.“

Juha’s not sure when he’ll be able to go home to his new family, but he knows that he eventually will.

Juha neví, kdy bude moci jít za svou novou rodinou, ale ví, že k tomu jednou dojde.

And for someone who started out in maximum-security prison with a life sentence, that says a lot.

A to vypovídá o mnohém v případě někoho, kdo začal ve věznici s maximální ostrahou a s doživotním trestem.

Malaysian Cartoonist Vows to Continue Fighting Government Abuses Despite Sedition Charges · Global Voices

Malajský kreslíř je odhodlán pokračovat v tažení proti vládě, navzdory obvinění z rozvratné činnosti

From the Facebook page of Zunar Kartunis

Z facebookové stránky „Zunar Kartunis“

A Malaysian cartoonist facing several sedition charges has vowed to keep on using his pen to criticize government corruption, human rights violations, and abuses of power.

Malajský kreslíř čelí několika obviněním z rozvratné činnosti. Přesto je odhodlán nadále používat své kresby jako prostředek ke kritizování korupce, narušování lidských práv a zneužívání moci ze strany vlády.

Zulkiflee Sm Anwar Ulhaque, more popularly known as Zunar in Malaysia, is a political cartoonist who has been arrested twice for alleged violations of the Sedition Act, a colonial-era law.

Zulkiflee SM Anwar Ulhaque, který je v Malajsii známější jako Zunar, je politický kreslíř, který byl dvakrát zatčen za údajné přestoupení zákona o rozvratné činnosti, který pochází ještě z koloniálního období.

Zunar, who was arrested earlier this month, was charged with nine counts of sedition.

Zunar, který byl tento měsíc zatčen, je obviněn v devíti bodech.

If found guilty, he can be detained for a maximum of 43 years.

Pokud bude shledán vinným, může být uvězněn až na 43 let.

He is currently out on bail.

V současné chvíli je propuštěn na kauci.

Zunar has been critical of the ruling coalition which has been in power since the 1950s.

Zunar kritizuje vládnoucí koalici, která je u moci od padesátých let dvacátého století.

Because of his activism, five of his cartoon compilations are banned in Malaysia.

Kvůli jeho aktivismu bylo pět souborů jeho kreseb v Malajsii zakázáno.

Even those who print, distribute, and sell these books are harassed by the government.

Dokonce i ti, kteří jeho knihy tiskli, distribuovali a prodávali, byli pronásledováni vládou.

Instead of backing down, Zunar refuses to be intimidated.

Místo toho, aby ustoupil, se Zunar odmítá nechat zastrašit.

He once said that “as the regime sharpens their iron fists, my pen gets sharper!”

Jednou řekl: „Jak režim brousí své železné pěsti, stává se ostřejším i mé pero!“

He added:

Dále dodal:

Talent is not a gift, but a responsibility.

Talent není darem, ale zodpovědností.

So I will use it as a tool to convey people’s voice through art and to push for total reform for a better Malaysia.

Takže ho použiji jako nástroj k tlumočení hlasu lidí skrze umění a k prosazování celkové reformy za lepší Malajsii.

I will not keep quiet.

Nebudu zticha.

How can I be neutral, even my pen has a stand!

Jak bych mohl být neutrální, když i mé pero má svůj postoj!

From the Facebook page of Zunar Kartunis

Z facebookové stránky „Zunar Kartunis“

Asked about his technique, Zunar explained that it’s important for an artist to 'take a stand' and convey the right message to the reading public:

Na dotaz ohledně své techniky Zunar vysvětlil, že pro umělce je důležité „zaujmout stanovisko“ a předat čtenářům to správné sdělení:

My ideas are based on current issues, especially politics.

Mé nápady jsou založeny na současných událostech, hlavně politických.

When an issue arises, the first step is to understand the issue from different sources and perspectives.

Když se nějaká taková objeví, prvním krokem je pochopit tuto záležitost z různých zdrojů a perspektiv.

After gathering all information, the second step is to take a stand on the issue.

Po sesbírání všech informací je druhým krokem zaujmout k tomuto problému stanovisko.

This is actually an important step because it will determine the direction of my cartoons.

To je ve skutečnosti důležitý krok, protože určí směr mé kresby.

The right stand will convey the right message.

Správné stanovisko předá správné sdělení.

I do not want to convey the wrong message just to get people laughing.

Nechci předat špatné sdělení jen proto, aby se lidé smáli.

This cartoon was widely shared after Zunar was arrested this month.

Tato kresba byla široce sdílena poté, co byl Zunar tento měsíc zatčen.

Zunar said he will continue to draw even if he is detained: Cartoon Zunar: Until last drop! pic.twitter.com/caunwHy3xF — Zunar Cartoonist (@zunarkartunis) April 3, 2015

Zunar tvrdí, že bude nadále kreslit, i v případě zadržení:

This cartoon was used as a basis to charge Zunar with sedition.

Následující kresba byla použita jako základ pro obvinění Zunara z rozvratné činnosti.

Najib Razak is the incumbent Prime Minister who is accused by jailed opposition leader Anwar Ibrahim of using the courts to silence critics.

Najib Razak je úřadující premiér, kterého vězněný vůdce opozice Anwar Ibrahim obviňuje z používání soudů k umlčování kritiků.

Anwar, who is serving a five year sentence for sodomy, says his case was politically motivated.

Anwar, který si odpykává pětiletý trest za sodomii, tvrdí, že jeho případ byl motivován politicky.

Human rights group Suaram defended Zunar and lambasted the government for arresting its critics:

Skupina pro lidská práva Suaram se postavila na Zunarovu obranu a kritizovala vládu za zatýkání jejích kritiků:

Persecuting and prosecuting people for dissenting or for criticising the government goes against the very fundamental principle of democracy and accountability of government.

Perzekuce a soudní stíhání lidí za projevování nesouhlasu nebo za kritizování vlády je proti základním principům demokracie a vládní zodpovědnosti.

Democracy demands the active participation of citizens in the political process, and that includes the right to criticise, and the right to decide the government of the day.

Demokracie vyžaduje aktivní účast občanů na politickém procesu, což zahrnuje i právo kritizovat a právo zvolit si vládu.

Below are some of Zunar’s cartoons posted on Twitter.

Níže přetiskujeme některé Zunarovy karikatury z Twitteru.

Zunar has been critical of the new taxes (GST) imposed by the government and what he sees as continuing corruption in high places.

Zunar nesouhlasí s novými daněmi navrženými vládou a s údajnou korupcí na nejvyšších místech.

He showed how the GST will hurt the ordinary rakyat (people):

Navrhované daně podle něj zasáhnou běžně obyvatele (rakyat):

Cartoon Zunar: 6 percent, 6 percent! pic.twitter.com/ZdrWqfATl5 — Zunar Cartoonist (@zunarkartunis) April 2, 2015

Běžní lidé 6 procent, vláda 7 Series!

Cartoon Zunar: Rakyat 6%, Govt 7 Series pic.twitter.com/wNSnc02aEy — Zunar Cartoonist (@zunarkartunis) April 9, 2015 Zunar's cartoon about the passage of the new sedition law which activists believe will undermine online dissent: Cartoon Zunar: Sedition Act ala Malaysia pic.twitter.com/gqVz7U4KXf — Zunar Cartoonist (@zunarkartunis) April 11, 2015

Toto je Zunarova kresba ke schválení nového zákona o rozvratné činnosti, který podle aktivistů podrývá možnosti projevení nesouhlasu v online světě:

Lesbian Fleeing Persecution in Cameroon Finally Receives Asylum in Spain · Global Voices

Španělsko po 24 dnech udělilo azyl kamerunské dívce pronásledované kvůli sexuální orientaci

Photo of Christelle Nangnou taken in Cameroon.

Christelle Nangnou na fotografii z Kamerunu.

Retrived from eldiario.es under license CC BY-SA 3.0

Zdrojem je server eldiario.es, uveřejněno v rámci licence CC BY-SA 3.0.

Christelle Nangnou, a young lesbian from Cameroon, arrived in Madrid on March 25 asking for political asylum due to the persecution of gay people in her home country.

Christelle Nangnou, mladá Kamerunka homosexuální orientace, dorazila 25. března do Madridu, aby požádala o politický azyl kvůli perzekuci, které jsou v Kamerunu vystaveni homosexuálové.

She is currently being sought out by the Cameroon government, and if captured, could spend five to 10 years in prison because of her sexual orientation.

Nangnou se ve své zemi nachází na seznamu hledaných osob, lesbická orientace zde může být potrestána uvězněním na 5 až 10 let.

According to a statement on eldiario.es, she arrived at Barajas airport with false documentation and an article cut out from a newspaper reporting that the Cameroonian police were searching for her because they accused her of being "the ringleader of a lesbian group".

Podle toho, co řekla serveru eldiario.es, dorazila Nangnou na madridské letiště Barajas s falešnými osobními doklady a s výstřižkem z novin, podle kterého je hledána policií jako „hlava skupiny leseb“.

The article also stated that homosexuality is seen as a "satanic practice."

Homosexualita je v tomto článku označována za „satanistickou praktiku“.

Spanish authorities refused her request for asylum; they claimed doubts as to the truth of her story and ordered that she be deported.

Španělské úřady odmítly její žádost o azyl s odvoláním na pochyby o pravosti jejího příběhu a nařídily její deportaci ze Španělska.

Christelle Nangnou presents this article cutout to authorities to show that she is being victimized due to her sexuality.

Výstřižek z novin, který předložila Christelle Nangnou, aby doložila, že je obětí perzekuce.

Image from eldiario.es under license CC BY-SA 3.0

Fotografie z eldiario.es, uveřejněno v rámci licence CC BY-SA 3.0.

Christelle received assistance from lawyer Eduardo Gómez of the Red Jurídica law firm, who was the only person authorized to visit her whilst in confinement.

Mladé Kamerunce pomáhal Eduardo Gómez, právník ze skupiny Red Jurídica a jediná osoba oprávněná ji navštěvovat ve vazbě.

Gómez appealed her case to the National High Court, but it was denied.

Společně podali odvolání k národnímu soudu, které bylo zamítnuto.

Therefore, he turned to the European Court of Human Rights, which halted deportation until the case was resolved and established a April 17 deadline for submitting evidence corroborating Christelle's story.

Evropský soud pro lidská práva ovšem na základě dalšího odvolání nařídil pozastavit deportaci do vyřešení případu a poskytl do 17. dubna čas k předložení důkazů, které by doložily její příběh.