gowitheflowlab/parallel-medium · Datasets at Hugging Face

English stringlengths 1 66.1k	Other Language stringlengths 1 126k
Police fired stun grenades, tear gas and rubber bullets at demonstrators, who numbered 20,000, according to organizers.	Policie používala proti demonstrantům – kterých se podle organizátorů sešlo 20 tisíc – zábleskové granáty, slzný plyn a gumové projektily.
The protest took place in front of the State Congress building, where legislators adopted a law that would reform pension benefits for public servants in Paraná.	Protest se odehrál před budovou státního kongresu, kde poslanci přijali zákon, který reformuje důchody místních státních zaměstnanců.
The police crackdown enforced a judge's decision to forbid demonstrations at the building, following smaller demonstrations in the area over the past week.	Policejní zásah měl vynutit rozhodnutí soudu, podle kterého byly demonstrace před touto budovou zakázány – tento výnos byl vydán po několika menších demonstracích v této oblasti během minulého týdne.
Local newspaper Gazeta do Povo reports 213 demonstrators and 20 police officers were injured.	Podle místních novin Gazeta do Povo bylo zraněno 213 demonstrantů a 20 policistů.
According to Curitiba city hall, police arrested seven people.	Radnice Curitiby informovala, že policie zatkla sedm lidí.
There is some disagreement about the number of injuries, however.	Ohledně počtu zraněných ovšem panují určité neshody.
The Paraná state government, which is controlled by the rivals of the city government in Curitiba, say only 160 demonstrators were hurt.	Vláda státu Paraná, která je kontrolována opozicí městské vlády v Curitibě, udává pouze 160 zraněných demonstrantů.
Photo: Walter Thoms/R.U.A. Foto Coletivo. Published with permission.	Fotografie: Walter Thoms/R.U.A. Foto Coletivo, publikováno se svolením
On social media, photos, videos, and testimonies from the protest have been springing up.	Na stránkách sociálních médií se objevily nejrůznější materiály z protestu – fotografie, videa a svědectví.
#Brazil: Police Commander states that 17 policemen were arrested for refusing to surround the teachers in #Curitiba pic.twitter.com/w8tBnBqCJ0 — ѕyndιcalιѕт (@syndicalisms) April 30, 2015	Podle velitele policie bylo zatčeno 17 policistů za odmítnutí příkazu obklíčit učitele v Curitibě.
Carolina Werneck, a resident of the city of Londrina, posted a heartbreaking account on Facebook of how she discovered a photo of her father (one of the teachers protesting) on a local newspaper's website.	Carolina Werneck, obyvatelka města Londrina, sdílela na Facebooku srdceryvnou zprávu o tom, jak objevila snímek svého otce (jednoho z protestujících učitelů) na webové stránce místních novin.
In the photo, he is shown as having been injured and firefighters were giving him first aid.	Na fotografii je zobrazen zraněný muž, kterému hasiči poskytují první pomoc.
A young woman came across in the internet with a photo of her own father injured in the protest.	Mladá žena narazila na internetu na fotografii svého otce zraněného během protestu.
Photo: Carolina Weneck/Facebook	Snímek z facebookového účtu Caroliny Weneck.
This Wednesday, while I was browsing the Internet about the vote on the legislation that changes Paraná's public servants' pension fund, I called my father, who is in Curitiba, fighting, once again, for rights that should be guaranteed by law.	Tuto středu jsem při procházení internetových zpráv týkajících se zákonu, který mění penzijní systém pro státní zaměstnance ve státě Paraná, volala svému otci, který byl v Curitibě, kde znovu bojoval za práva, která by měla být zaručena zákonem.
When he picked up, he was inside an ambulance because he'd been shot in the leg with a rubber bullet.	Když zvedl telefon, byl zrovna v sanitce, protože ho zasáhli do nohy gumovým projektilem.
Minutes later, I see this image on Gazeta do Povo's website.	O několik minut později jsem viděla jeho fotografii na webové stránce novin Gazeta do Povo.
The teacher lying in the street, being cared for by firefighters, is my father.	Ten učitel ležící na ulici, o kterého se starají hasiči, je můj otec.
Internet users have also not missed the chance to make references to the recent right-wing protests that took over the streets of many Brazilian cities and during which many protesters took selfies with the police.	Uživatelé internetu odkazovali také na nedávné protesty pravice v ulicích většího počtu brazilských měst, při kterých si mnozí demonstranti pořizovali selfie s policií.
Selfie for some, rubber bullets to others.	Pro některé selfie, pro jiné gumové projektily.
Image: Vitor Teixeira/Facebook	Obrázek: Vitor Teixeira, z Facebooku.
Brazil is this fascinating country where everybody can protest for education, except teachers	Brazílie je fascinující země, kde každý může protestovat kvůli vzdělávání, jen ne učitelé.
An injured professor leaves the protest in a cab.	Zraněná učitelka opouští dějiště protestů v taxíku.
Photo: Rádio Banda B/Facebook	Fotografie: Rádio Banda B, z Facebooku.
Despite the protest and the subsequent crackdown, legislators still approved legislation that will save the state's treasury an estimated R$ 1.7 billion ($563 million) annually.	Navzdory protestu a jeho násilnému potlačení přijali zákonodárci reformu, která ušetří státní pokladně přibližně 1,7 miliard brazilských realů (13,8 miliard Kč) ročně.
Teachers' unions say the law jeopardizes public servants' retirement benefits.	Učitelské odbory tvrdí, že zákon ohrožuje penzi státních zaměstnanců.
In a press conference, Paraná Governor Beto Richa defended the police's handling of the protests, blaming "infiltrated black blocks" and "vandals" for provoking the officers.	Na tiskové konferenci hájil guvernér státu Paraná Beto Richa policejní zásah proti protestujícím a obvinil „infiltrované černé skupiny“ a „vandaly“ z provokování policistů.
Local media is reporting that 17 police officers were arrested after refusing to obey orders to attack the demonstrators and might be expelled from the corporation.	Místní média udávají, že 17 policistů bylo zatčeno pro neuposlechnutí rozkazu zaútočit na demonstranty. Za to mohou být vyloučeni ze sboru.
Filipino Workers' Lives in Paintings by Antipas ‘Biboy’ Delotavo · Global Voices	Život filipínských pracujících na obrazech, které namaloval Antipas „Biboy“ Delotavo
"Itak sa Puso ni Mang Juan" (Dagger at the Heart of Mang Juan).	Itak sa Puso ni Mang Juan (Dýka v srdci Manga Juana).
Watercolor on Paper, 1978.	Akvarel na papíru, 1978.
Republished with permission. All images by Antipas "Biboy" Delotavo are republished here with permission.	Uveřejněno se svolením.
In honor of International Labor Day, Global Voices is featuring several paintings that portray the situation of Filipino workers.	Při příležitosti Mezinárodního dne práce uveřejnil server Global Voices několik obrazů, které vypodobňují situaci filipínských pracujících.
Antipas "Biboy" Delotavo is a popular Filipino visual artist who has committed his art to revealing some of the harsh realities experienced by ordinary individuals in Philippine society.	Antipas „Biboy“ Delotavo je populární filipínský umělec, který pomocí svého umění mapuje tvrdou realitu, kterou zažívají běžní lidé filipínské společnosti.
Aligned with other social realists who exposed the dark side of the dictatorship in the 1970s, Biboy continues to produce paintings that enlighten the public about the impact of poverty, oppression, and injustice in the country.	Biboy je svázán s realisty, kteří odhalovali temnou stranu diktatury 70. let, a nadále maluje obrazy, které mají ukázat veřejnosti dopad chudoby, útisku a bezpráví v zemi.
One of his most famous works featured an old laborer walking in front of a logo of a transnational company (see the photo above).	Jedna z jeho nejslavnějších prací zachycuje staršího nádeníka, který prochází před logem velké mezinárodní společnosti (viz výše).
Some critics describe it as “crucifixion of the proletariat by a harsh capitalist system.”	Někteří kritici tuto malbu popisují jako „ukřižování proletariátu tvrdým kapitalistickým systémem“.
Asked by Global Voices about his inspiration, Biboy said:	Když se server Global Voices zeptal Biboye na jeho inspiraci, uvedl:
Most great art emanates from pleasant positive spirit which is uplifting that inspires it.	Většina velkého umění vychází z příjemného pozitivního rozpoložení, které ho povznáší, které ho inspiruje.
My art seems to contradict it.	Mé umění je s tím podle všeho v rozporu.
Social burden initiates it and I seek relief by painting it.	Spouští ho sociální zátěž a pomocí malby hledám úlevu.
I’m not sure if it’s inspiration.	Nejsem si jistý, zda jde o inspiraci.
I think it’s more of a responsibility as a social being with a conscience.	Myslím, že jde spíše o odpovědnost společenské bytosti se svědomím.
This is Biboy’s advice to young artists:	Toto je Biboyova rada mladým umělcům:
What you create as an artist reveals what you are.	To, co jako umělci tvoříte, ukazuje, kým jste.
If you paint solely for money or otherwise it will surely show it.	Pokud malujete jen pro peníze nebo podobně, určitě se to projeví.
Sincerity, conviction, passion and talent are always the ingredients of enduring works of an artist.	Upřímnost, přesvědčení, zanícení a talent jsou vždy ingredience trvalé práce umělce.
This painting captures the mass exodus of Filipino workers.	Následující kresba zachycuje masivní exodus filipínských pracujících.
There are 12 million Filipinos working overseas, who have left behind their friends and families.	V zahraničí pracuje 12 milionů Filipínců, kteří doma zanechali své přátelé a rodiny.
Diaspora.	Diaspora.
Oil on Canvas, 2007.	Olej na plátně, 2007.
Republished with permission. All images by Antipas "Biboy" Delotavo are republished here with permission.	Uveřejněno se svolením.
Art scholar Patrick D. Flores says of this the painting:	Odborník na umění Patrick D. Flores o této malbě říká:
They are facing a horizon that seems to be a dis-place, but their strides are decisive, their load roots them to their ground, and they are resolute in “being there” and disappearing into a depth.	Jsou otočeni k horizontu, který působí jako místo vyhnání, ale jejich krok je rozhodný, jejich náklad je spojuje se zemí a jsou rozhodnuti „být tam“ a zmizet do hlubiny.
Are they coming or going?	Přicházejí nebo odcházejí?
Are they in a vast terminal in the airport or on the tarmac to catch their flight or have they arrived?	Jsou na rozsáhlém letištním terminálu nebo jdou po asfaltu, aby stihli svůj let, nebo právě dorazili?
The Philippines has a large population of informal workers like the street vendors who are often harassed and abused by authorities.	Na Filipínách existuje rozsáhlá vrstva pracovníků šedé ekonomiky, například pouličních prodavačů, kteří jsou často pronásledováni a šikanováni ze strany úřadů.
Bawal Hanapbuhay (No Vendors Allowed).	Bawal Hanapbuhay (Prodej zakázán).
Watercolor, 1978.	Akvarel, 1978.
Republished with permission. All images by Antipas "Biboy" Delotavo are republished here with permission.	Uveřejněno se svolením.
There is a wide income disparity between the rural and urban regions.	Je zde velký rozdíl v příjmech mezi vesnicemi a městy.
Many farmers experience chronic poverty that forces them to migrate to urban areas.	Mnoho zemědělců čelí chronické chudobě, která je nutí stěhovat se do měst.
Oil on Canvas, 2012.	Olej na plátně, 2012.
Republished with permission. All images by Antipas "Biboy" Delotavo are republished here with permission.	Uveřejněno se svolením.
An art critic described this piece as a reminder of “the false benevolence accorded to Filipinos more than 100 years ago by American invaders, effects of which still plague us today.”	Umělecký kritik popsal následující obraz jako připomínku „falešné laskavosti vůči Filipíncům ze strany amerických nájezdníků před více než 100 lety, jejíž následky nás sužují dodnes“.
The Philippines was a colony of the United States from 1898 to 1946.	Filipíny byly kolonií USA v letech 1898 až 1946.
Lead White.	Lead White (Olověná bílá).
Oil on Canvas, 2011.	Olej na plátně, 2011.
Republished with permission. All images by Antipas "Biboy" Delotavo are republished here with permission.	Uveřejněno se svolením.
War games between Philippine and American troops became more frequent during the so-called "War on Terror" after the September 11 attack in New York City.	Válečné hry mezi filipínskými a americkými jednotkami se staly častějšími během tzv. „války proti terorismu“ po útocích z 11. září.
America Gave Us John Wayne.	America gave us John Wayne (Amerika nám dala Johna Waynea).
Oil on Canvas, 2003.	Olej na plátně, 2003.
Republished with permission. All images by Antipas "Biboy" Delotavo are republished here with permission.	Uveřejněno se svolením.
This painting is described by a critic as an allusion to the “embarrassments of affluence resting on a tattered Philippine flag.”	Následující malba je jedním kritikem popisována jako narážka na „pocit studu z bohatství spočívajícího na potrhané filipínské vlajce“.
Steal Life.	Steal Life (Zátiší ukradeného života).
Oil on Canvas, 2008.	Olej na plátně, 2008.
Republished with permission. All images by Antipas "Biboy" Delotavo are republished here with permission.	Uveřejněno se svolením.
Private Initiatives Take the Helm in Solving Europe's Shipwreck Crisis · Global Voices	Soukromé iniciativy přebírají kormidlo při záchraně uprchlíků ze ztroskotaných lodí
The Italian coastguard rescues two of the 156 survivors of the October 3 tragedy off Lampedusa Island.	Italská pobřežní hlídka zachraňuje dva ze 156 přeživších během tragédie z 3. října u ostrova Lampedusa.
Photo by UNHCR under CC BY-NC 2.0	Zdroj: UNHCR, v rámci licence CC BY-NC 2.0.
Over 800 refugees died in the disaster off the coast of Libya last month.	Více než 800 uprchlíků zemřelo při katastrofě z 18. dubna u pobřeží Libye.
According to a report by Amnesty International, the boat carrying the refugees capsized after too many people surged to one side in order to reach a merchant ship that was offering assistance.	Podle zprávy organizace Amnesty International se jejich loď převrátila poté, co se příliš mnoho lidí nahrnulo na jednu stranu, aby se dostali na nákladní loď, která chtěla uprchlíkům pomoci.
Sadly, the April 18 disaster was not the only one to have occurred in recent months.	Taková neštěstí bohužel nejsou v posledních měsících ojedinělá.
The European border organisation, Frontex, which provided a mandate to Operation Triton to to monitor the coasts of the EU’s external borders in November 2014, says it can no longer afford large-scale rescue work and is committed to monitoring and surveillance only, while the national coastguards of the EU member states and commercial vessels do what they can to effect rescues.	Evropská pohraniční organizace Frontex, která na základě mandátu operace „Triton“ hlídá pobřeží Evropské unie, si už nemůže dovolit žádné rozsáhlejší záchranné práce.
That is unfortunate, because Operation Triton's predecessor, Mare Nostrum, was credited with saving thousands of lives during its one-year existence.	Záchranné i pátrací akce jsou prováděny pobřežní hlídkou nebo nákladními loděmi.
Although the EU has faced criticism for its new non-humanitarian approach to sea-bound migration, Mare Nostrum cost more money than Operation Triton and migration as a whole is politically unpopular: some are concerned a coordinated rescue operation lowers the risks involved in boat crossings and thus increases the number of refugees and migrants planning to make them.	Izolační politika EU je soustavně kritizována. Operace „Mare Nostrum“, která zachránila více než 130 tisíc životů, byla Evropskou unií zastavena na konci října 2014 – panovaly obavy, že organizované záchranné akce zvýší příval uprchlíků.
Nevertheless, Operation Triton has been unable to halt the influx of refugees to Europe.	Kromě toho měly být náklady na tuto operaci příliš vysoké.
Amnesty International claims a drastic increase in the numbers of people trying to cross the Mediterranean in 2015 compared to the same period in 2014.	Cílem operace „Triton“, která byla následně spuštěna, není záchrana při nebezpečí ztroskotání, ale zajištění vnějších hranic EU před nelegálním přistěhovalectvím.
According to the group's report, 2015 saw a 42 % increase in irregular border crossings in the first two months of 2015.	Navzdory očekáváním nedokázalo upuštění od operace „Mare Nostrum“ zastavit proud uprchlíků do Evropy.
Several organisations and civilians continue to press for a response from EU institutions and for a large-scale, coordinated rescue programme:	V roce 2015 již zemřelo přes 1700 uprchlíků, 100krát více než za stejné období v roce 2014.
List of 17 306 #migrants who drowned on their way to #Europe #Mediterranean In EU Parliament MEPs have to walk on it. pic.twitter.com/K6Y39uhMDT — CP International (@passionistsint) April 30, 2015	Mnoho organizací a spolků občanské společnosti vyzývá orgány EU k reakci a očekává široký a koordinovaný záchranný program. Seznam 17 306 migrantů, kteří utonuli ve Středozemním moři na cestě do Evropy.
A number of private initiatives and organisations have sprung up over the last few years to plug the gaps in the political system.	Poslanci Evropského parlamentu po něm musí chodit.
These initiatives and organisations are aiming to mitigate the situation in the Mediterranean in their own ways.	Aby se vypořádaly s mezerami v politice, vznikly v uplynulých letech soukromé iniciativy a organizace, které se vlastním způsobem snaží zmírnit situaci ve Středozemním moři.
As politicians idle, citizens take the initiative	Na politické úrovni se nic neděje, občané berou iniciativu do vlastních rukou
Harald Höppner founded the Sea Watch initiative together with other volunteers in the wake of last year's Lampedusa shipwreck that killed 366 migrants to combat the worsening situation on the Mediterranean.	Harald Höppner založil společně s dalšími dobrovolníky iniciativu Sea Watch pod dojmem z katastrofy u ostrova Lampedusa a zhoršující se situace ve Středozemním moři.
Sea Watch was brought to life by a number of families in Brandenburg, Germany and is currently run by a dozen volunteers from all over the country.	Původně byla tato iniciativa vytvořena několika rodinami z Braniborska, v této chvíli je do ní zapojen asi tucet dobrovolníků z celého Německa.
The project, financed by private donations, aimed to use its own boat to oversee the maritime area between Malta and the Libyan coast, to provide first aid to boats in distress, and to report on their experiences at sea to the public.	Projekt financovaný ze soukromých darů si klade za úkol hlídkovat mezi Maltou a pobřežím Libye na vlastním člunu, poskytovat první pomoc lodím v nouzi a stejně tak informovat veřejnost o svých zkušenostech.
The initial timeline for the project has been set at three months.	Projekt je pro začátek plánován na tři měsíce.
On its website, the group writes:	Toto se píše na webové stránce této iniciativy:
We feel responsible, and no longer wish to sit idly by while people continue to suffer and die.	Cítíme se zodpovědní a nechceme dále nečinně přihlížet utrpení a umírání.

Police fired stun grenades, tear gas and rubber bullets at demonstrators, who numbered 20,000, according to organizers.

Policie používala proti demonstrantům – kterých se podle organizátorů sešlo 20 tisíc – zábleskové granáty, slzný plyn a gumové projektily.

The protest took place in front of the State Congress building, where legislators adopted a law that would reform pension benefits for public servants in Paraná.

Protest se odehrál před budovou státního kongresu, kde poslanci přijali zákon, který reformuje důchody místních státních zaměstnanců.

The police crackdown enforced a judge's decision to forbid demonstrations at the building, following smaller demonstrations in the area over the past week.

Policejní zásah měl vynutit rozhodnutí soudu, podle kterého byly demonstrace před touto budovou zakázány – tento výnos byl vydán po několika menších demonstracích v této oblasti během minulého týdne.

Local newspaper Gazeta do Povo reports 213 demonstrators and 20 police officers were injured.

Podle místních novin Gazeta do Povo bylo zraněno 213 demonstrantů a 20 policistů.

According to Curitiba city hall, police arrested seven people.

Radnice Curitiby informovala, že policie zatkla sedm lidí.

There is some disagreement about the number of injuries, however.

Ohledně počtu zraněných ovšem panují určité neshody.

The Paraná state government, which is controlled by the rivals of the city government in Curitiba, say only 160 demonstrators were hurt.

Vláda státu Paraná, která je kontrolována opozicí městské vlády v Curitibě, udává pouze 160 zraněných demonstrantů.

Photo: Walter Thoms/R.U.A. Foto Coletivo. Published with permission.

Fotografie: Walter Thoms/R.U.A. Foto Coletivo, publikováno se svolením

On social media, photos, videos, and testimonies from the protest have been springing up.

Na stránkách sociálních médií se objevily nejrůznější materiály z protestu – fotografie, videa a svědectví.

#Brazil: Police Commander states that 17 policemen were arrested for refusing to surround the teachers in #Curitiba pic.twitter.com/w8tBnBqCJ0 — ѕyndιcalιѕт (@syndicalisms) April 30, 2015

Podle velitele policie bylo zatčeno 17 policistů za odmítnutí příkazu obklíčit učitele v Curitibě.

Carolina Werneck, a resident of the city of Londrina, posted a heartbreaking account on Facebook of how she discovered a photo of her father (one of the teachers protesting) on a local newspaper's website.

Carolina Werneck, obyvatelka města Londrina, sdílela na Facebooku srdceryvnou zprávu o tom, jak objevila snímek svého otce (jednoho z protestujících učitelů) na webové stránce místních novin.

In the photo, he is shown as having been injured and firefighters were giving him first aid.

Na fotografii je zobrazen zraněný muž, kterému hasiči poskytují první pomoc.

A young woman came across in the internet with a photo of her own father injured in the protest.

Mladá žena narazila na internetu na fotografii svého otce zraněného během protestu.

Photo: Carolina Weneck/Facebook

Snímek z facebookového účtu Caroliny Weneck.

This Wednesday, while I was browsing the Internet about the vote on the legislation that changes Paraná's public servants' pension fund, I called my father, who is in Curitiba, fighting, once again, for rights that should be guaranteed by law.

Tuto středu jsem při procházení internetových zpráv týkajících se zákonu, který mění penzijní systém pro státní zaměstnance ve státě Paraná, volala svému otci, který byl v Curitibě, kde znovu bojoval za práva, která by měla být zaručena zákonem.

When he picked up, he was inside an ambulance because he'd been shot in the leg with a rubber bullet.

Když zvedl telefon, byl zrovna v sanitce, protože ho zasáhli do nohy gumovým projektilem.

Minutes later, I see this image on Gazeta do Povo's website.

O několik minut později jsem viděla jeho fotografii na webové stránce novin Gazeta do Povo.

The teacher lying in the street, being cared for by firefighters, is my father.

Ten učitel ležící na ulici, o kterého se starají hasiči, je můj otec.

Internet users have also not missed the chance to make references to the recent right-wing protests that took over the streets of many Brazilian cities and during which many protesters took selfies with the police.

Uživatelé internetu odkazovali také na nedávné protesty pravice v ulicích většího počtu brazilských měst, při kterých si mnozí demonstranti pořizovali selfie s policií.

Selfie for some, rubber bullets to others.

Pro některé selfie, pro jiné gumové projektily.

Image: Vitor Teixeira/Facebook

Obrázek: Vitor Teixeira, z Facebooku.

Brazil is this fascinating country where everybody can protest for education, except teachers

Brazílie je fascinující země, kde každý může protestovat kvůli vzdělávání, jen ne učitelé.

An injured professor leaves the protest in a cab.

Zraněná učitelka opouští dějiště protestů v taxíku.

Photo: Rádio Banda B/Facebook

Fotografie: Rádio Banda B, z Facebooku.

Despite the protest and the subsequent crackdown, legislators still approved legislation that will save the state's treasury an estimated R$ 1.7 billion ($563 million) annually.

Navzdory protestu a jeho násilnému potlačení přijali zákonodárci reformu, která ušetří státní pokladně přibližně 1,7 miliard brazilských realů (13,8 miliard Kč) ročně.

Teachers' unions say the law jeopardizes public servants' retirement benefits.

Učitelské odbory tvrdí, že zákon ohrožuje penzi státních zaměstnanců.

In a press conference, Paraná Governor Beto Richa defended the police's handling of the protests, blaming "infiltrated black blocks" and "vandals" for provoking the officers.

Na tiskové konferenci hájil guvernér státu Paraná Beto Richa policejní zásah proti protestujícím a obvinil „infiltrované černé skupiny“ a „vandaly“ z provokování policistů.

Local media is reporting that 17 police officers were arrested after refusing to obey orders to attack the demonstrators and might be expelled from the corporation.

Místní média udávají, že 17 policistů bylo zatčeno pro neuposlechnutí rozkazu zaútočit na demonstranty. Za to mohou být vyloučeni ze sboru.

Filipino Workers' Lives in Paintings by Antipas ‘Biboy’ Delotavo · Global Voices

Život filipínských pracujících na obrazech, které namaloval Antipas „Biboy“ Delotavo

"Itak sa Puso ni Mang Juan" (Dagger at the Heart of Mang Juan).

Itak sa Puso ni Mang Juan (Dýka v srdci Manga Juana).

Watercolor on Paper, 1978.

Akvarel na papíru, 1978.

Republished with permission. All images by Antipas "Biboy" Delotavo are republished here with permission.

Uveřejněno se svolením.

In honor of International Labor Day, Global Voices is featuring several paintings that portray the situation of Filipino workers.

Při příležitosti Mezinárodního dne práce uveřejnil server Global Voices několik obrazů, které vypodobňují situaci filipínských pracujících.

Antipas "Biboy" Delotavo is a popular Filipino visual artist who has committed his art to revealing some of the harsh realities experienced by ordinary individuals in Philippine society.

Antipas „Biboy“ Delotavo je populární filipínský umělec, který pomocí svého umění mapuje tvrdou realitu, kterou zažívají běžní lidé filipínské společnosti.

Aligned with other social realists who exposed the dark side of the dictatorship in the 1970s, Biboy continues to produce paintings that enlighten the public about the impact of poverty, oppression, and injustice in the country.

Biboy je svázán s realisty, kteří odhalovali temnou stranu diktatury 70. let, a nadále maluje obrazy, které mají ukázat veřejnosti dopad chudoby, útisku a bezpráví v zemi.

One of his most famous works featured an old laborer walking in front of a logo of a transnational company (see the photo above).

Jedna z jeho nejslavnějších prací zachycuje staršího nádeníka, který prochází před logem velké mezinárodní společnosti (viz výše).

Some critics describe it as “crucifixion of the proletariat by a harsh capitalist system.”

Někteří kritici tuto malbu popisují jako „ukřižování proletariátu tvrdým kapitalistickým systémem“.

Asked by Global Voices about his inspiration, Biboy said:

Když se server Global Voices zeptal Biboye na jeho inspiraci, uvedl:

Most great art emanates from pleasant positive spirit which is uplifting that inspires it.

Většina velkého umění vychází z příjemného pozitivního rozpoložení, které ho povznáší, které ho inspiruje.

My art seems to contradict it.

Mé umění je s tím podle všeho v rozporu.

Social burden initiates it and I seek relief by painting it.

Spouští ho sociální zátěž a pomocí malby hledám úlevu.

I’m not sure if it’s inspiration.

Nejsem si jistý, zda jde o inspiraci.

I think it’s more of a responsibility as a social being with a conscience.

Myslím, že jde spíše o odpovědnost společenské bytosti se svědomím.

This is Biboy’s advice to young artists:

Toto je Biboyova rada mladým umělcům:

What you create as an artist reveals what you are.

To, co jako umělci tvoříte, ukazuje, kým jste.

If you paint solely for money or otherwise it will surely show it.

Pokud malujete jen pro peníze nebo podobně, určitě se to projeví.

Sincerity, conviction, passion and talent are always the ingredients of enduring works of an artist.

Upřímnost, přesvědčení, zanícení a talent jsou vždy ingredience trvalé práce umělce.

This painting captures the mass exodus of Filipino workers.

Následující kresba zachycuje masivní exodus filipínských pracujících.

There are 12 million Filipinos working overseas, who have left behind their friends and families.

V zahraničí pracuje 12 milionů Filipínců, kteří doma zanechali své přátelé a rodiny.

Diaspora.

Oil on Canvas, 2007.

Olej na plátně, 2007.

Republished with permission. All images by Antipas "Biboy" Delotavo are republished here with permission.

Uveřejněno se svolením.

Art scholar Patrick D. Flores says of this the painting:

Odborník na umění Patrick D. Flores o této malbě říká:

They are facing a horizon that seems to be a dis-place, but their strides are decisive, their load roots them to their ground, and they are resolute in “being there” and disappearing into a depth.

Jsou otočeni k horizontu, který působí jako místo vyhnání, ale jejich krok je rozhodný, jejich náklad je spojuje se zemí a jsou rozhodnuti „být tam“ a zmizet do hlubiny.

Are they coming or going?

Přicházejí nebo odcházejí?

Are they in a vast terminal in the airport or on the tarmac to catch their flight or have they arrived?

Jsou na rozsáhlém letištním terminálu nebo jdou po asfaltu, aby stihli svůj let, nebo právě dorazili?

The Philippines has a large population of informal workers like the street vendors who are often harassed and abused by authorities.

Na Filipínách existuje rozsáhlá vrstva pracovníků šedé ekonomiky, například pouličních prodavačů, kteří jsou často pronásledováni a šikanováni ze strany úřadů.

Bawal Hanapbuhay (No Vendors Allowed).

Bawal Hanapbuhay (Prodej zakázán).

Watercolor, 1978.

Akvarel, 1978.

Republished with permission. All images by Antipas "Biboy" Delotavo are republished here with permission.

Uveřejněno se svolením.

There is a wide income disparity between the rural and urban regions.

Je zde velký rozdíl v příjmech mezi vesnicemi a městy.

Many farmers experience chronic poverty that forces them to migrate to urban areas.

Mnoho zemědělců čelí chronické chudobě, která je nutí stěhovat se do měst.

Oil on Canvas, 2012.

Olej na plátně, 2012.

Republished with permission. All images by Antipas "Biboy" Delotavo are republished here with permission.

Uveřejněno se svolením.

An art critic described this piece as a reminder of “the false benevolence accorded to Filipinos more than 100 years ago by American invaders, effects of which still plague us today.”

Umělecký kritik popsal následující obraz jako připomínku „falešné laskavosti vůči Filipíncům ze strany amerických nájezdníků před více než 100 lety, jejíž následky nás sužují dodnes“.

The Philippines was a colony of the United States from 1898 to 1946.

Filipíny byly kolonií USA v letech 1898 až 1946.

Lead White.

Lead White (Olověná bílá).

Oil on Canvas, 2011.

Olej na plátně, 2011.

Republished with permission. All images by Antipas "Biboy" Delotavo are republished here with permission.

Uveřejněno se svolením.

War games between Philippine and American troops became more frequent during the so-called "War on Terror" after the September 11 attack in New York City.

Válečné hry mezi filipínskými a americkými jednotkami se staly častějšími během tzv. „války proti terorismu“ po útocích z 11. září.

America Gave Us John Wayne.

America gave us John Wayne (Amerika nám dala Johna Waynea).

Oil on Canvas, 2003.

Olej na plátně, 2003.

Republished with permission. All images by Antipas "Biboy" Delotavo are republished here with permission.

Uveřejněno se svolením.

This painting is described by a critic as an allusion to the “embarrassments of affluence resting on a tattered Philippine flag.”

Následující malba je jedním kritikem popisována jako narážka na „pocit studu z bohatství spočívajícího na potrhané filipínské vlajce“.

Steal Life.

Steal Life (Zátiší ukradeného života).

Oil on Canvas, 2008.

Olej na plátně, 2008.

Republished with permission. All images by Antipas "Biboy" Delotavo are republished here with permission.

Uveřejněno se svolením.

Private Initiatives Take the Helm in Solving Europe's Shipwreck Crisis · Global Voices

Soukromé iniciativy přebírají kormidlo při záchraně uprchlíků ze ztroskotaných lodí

The Italian coastguard rescues two of the 156 survivors of the October 3 tragedy off Lampedusa Island.

Italská pobřežní hlídka zachraňuje dva ze 156 přeživších během tragédie z 3. října u ostrova Lampedusa.

Photo by UNHCR under CC BY-NC 2.0

Zdroj: UNHCR, v rámci licence CC BY-NC 2.0.

Over 800 refugees died in the disaster off the coast of Libya last month.

Více než 800 uprchlíků zemřelo při katastrofě z 18. dubna u pobřeží Libye.

According to a report by Amnesty International, the boat carrying the refugees capsized after too many people surged to one side in order to reach a merchant ship that was offering assistance.

Podle zprávy organizace Amnesty International se jejich loď převrátila poté, co se příliš mnoho lidí nahrnulo na jednu stranu, aby se dostali na nákladní loď, která chtěla uprchlíkům pomoci.

Sadly, the April 18 disaster was not the only one to have occurred in recent months.

Taková neštěstí bohužel nejsou v posledních měsících ojedinělá.

The European border organisation, Frontex, which provided a mandate to Operation Triton to to monitor the coasts of the EU’s external borders in November 2014, says it can no longer afford large-scale rescue work and is committed to monitoring and surveillance only, while the national coastguards of the EU member states and commercial vessels do what they can to effect rescues.

Evropská pohraniční organizace Frontex, která na základě mandátu operace „Triton“ hlídá pobřeží Evropské unie, si už nemůže dovolit žádné rozsáhlejší záchranné práce.

That is unfortunate, because Operation Triton's predecessor, Mare Nostrum, was credited with saving thousands of lives during its one-year existence.

Záchranné i pátrací akce jsou prováděny pobřežní hlídkou nebo nákladními loděmi.

Although the EU has faced criticism for its new non-humanitarian approach to sea-bound migration, Mare Nostrum cost more money than Operation Triton and migration as a whole is politically unpopular: some are concerned a coordinated rescue operation lowers the risks involved in boat crossings and thus increases the number of refugees and migrants planning to make them.

Izolační politika EU je soustavně kritizována. Operace „Mare Nostrum“, která zachránila více než 130 tisíc životů, byla Evropskou unií zastavena na konci října 2014 – panovaly obavy, že organizované záchranné akce zvýší příval uprchlíků.

Nevertheless, Operation Triton has been unable to halt the influx of refugees to Europe.

Kromě toho měly být náklady na tuto operaci příliš vysoké.

Amnesty International claims a drastic increase in the numbers of people trying to cross the Mediterranean in 2015 compared to the same period in 2014.

Cílem operace „Triton“, která byla následně spuštěna, není záchrana při nebezpečí ztroskotání, ale zajištění vnějších hranic EU před nelegálním přistěhovalectvím.

According to the group's report, 2015 saw a 42 % increase in irregular border crossings in the first two months of 2015.

Navzdory očekáváním nedokázalo upuštění od operace „Mare Nostrum“ zastavit proud uprchlíků do Evropy.

Several organisations and civilians continue to press for a response from EU institutions and for a large-scale, coordinated rescue programme:

V roce 2015 již zemřelo přes 1700 uprchlíků, 100krát více než za stejné období v roce 2014.

List of 17 306 #migrants who drowned on their way to #Europe #Mediterranean In EU Parliament MEPs have to walk on it. pic.twitter.com/K6Y39uhMDT — CP International (@passionistsint) April 30, 2015

Mnoho organizací a spolků občanské společnosti vyzývá orgány EU k reakci a očekává široký a koordinovaný záchranný program. Seznam 17 306 migrantů, kteří utonuli ve Středozemním moři na cestě do Evropy.

A number of private initiatives and organisations have sprung up over the last few years to plug the gaps in the political system.

Poslanci Evropského parlamentu po něm musí chodit.

These initiatives and organisations are aiming to mitigate the situation in the Mediterranean in their own ways.

Aby se vypořádaly s mezerami v politice, vznikly v uplynulých letech soukromé iniciativy a organizace, které se vlastním způsobem snaží zmírnit situaci ve Středozemním moři.

As politicians idle, citizens take the initiative

Na politické úrovni se nic neděje, občané berou iniciativu do vlastních rukou

Harald Höppner founded the Sea Watch initiative together with other volunteers in the wake of last year's Lampedusa shipwreck that killed 366 migrants to combat the worsening situation on the Mediterranean.

Harald Höppner založil společně s dalšími dobrovolníky iniciativu Sea Watch pod dojmem z katastrofy u ostrova Lampedusa a zhoršující se situace ve Středozemním moři.

Sea Watch was brought to life by a number of families in Brandenburg, Germany and is currently run by a dozen volunteers from all over the country.

Původně byla tato iniciativa vytvořena několika rodinami z Braniborska, v této chvíli je do ní zapojen asi tucet dobrovolníků z celého Německa.

The project, financed by private donations, aimed to use its own boat to oversee the maritime area between Malta and the Libyan coast, to provide first aid to boats in distress, and to report on their experiences at sea to the public.

Projekt financovaný ze soukromých darů si klade za úkol hlídkovat mezi Maltou a pobřežím Libye na vlastním člunu, poskytovat první pomoc lodím v nouzi a stejně tak informovat veřejnost o svých zkušenostech.

The initial timeline for the project has been set at three months.

Projekt je pro začátek plánován na tři měsíce.

On its website, the group writes:

Toto se píše na webové stránce této iniciativy:

We feel responsible, and no longer wish to sit idly by while people continue to suffer and die.

Cítíme se zodpovědní a nechceme dále nečinně přihlížet utrpení a umírání.