gowitheflowlab/parallel-medium · Datasets at Hugging Face

English stringlengths 1 66.1k	Other Language stringlengths 1 126k
Shashi Raj Pandey, for example, tweeted:	V lidech je obrovská naděje.
There is a strong presence of hope in people, and a desperation to come back from grave-turned-dreams to rebuild. #NepalQuake — Shashi Raj Pandey (@shashirajpandey) April 29, 2015	Ze srdce si přejí, aby místo ruin opět stály vesnice a města.
Mozambique's Life-Saving Surgeons Aren't Doctors at All · Global Voices	Mosambičtí chirurgové, kteří zachraňují životy, nemají lékařské vzdělání
Nilza Munambo listens to a fetal heartbeat.	Nilza Munambo poslouchá tlukot srdce plodu.
She's in charge of the maternity ward at Chokwe District Hospital and regularly performs cesarean sections even though she's not a doctor.	Tato žena vede porodnické oddělení v nemocnici v oblasti Chokwe a pravidelně provádí císařské řezy, i když není doktorkou.
Credit: Bridget Huber. Published with PRI's permission	Autorkou fotografie je Bridget Huber, uveřejněno se svolením PRI.
In the maternity ward at the hospital in Chokwe, Mozambique, Nilza Munambo is the woman in charge.	Nilza Munambo je zodpovědná za porodnické oddělení jedné z nemocnic v mosambické oblasti Chokwe.
Listen to this story on PRI.org »	Listen to this story on PRI.org »
As she bustles through her morning rounds, she checks in on a woman who's recuperating from a Cesarean section that Munambo performed a few days ago.	Během shonu ranní vizity Munambo kontroluje ženu, která se zotavuje z císařského řezu provedeného před několika dny.
The mother’s doing all right, but the baby is almost too weak to cry — and he’s not nursing.	Matce se daří dobře, ale její dítě je příliš slabé, téměř i na to, aby plakalo – a matka ho nekojí.
"He latched on once," Munambo says. "He sucked one or two times and then stopped.	„Jednou začal sát,“ říká Munambo o chlapečkovi. „Napil se jednou nebo dvakrát a pak přestal.
Now he can't even do that."	Nyní už ani toto nezvládne.“
It's an average day for any doctor — except Munambo isn't a doctor at all.	Jde o běžný den pro jakéhokoli doktora – až na to, že Munambo není žádnou doktorkou.
She's part of a class of health workers that don't really exist in the US.	Je součástí třídy zdravotnických pracovníků, která například v USA neexistuje.
They're called tecnicos, or technicians, and they perform almost almost all of the surgery in Mozambique.	Říká se jim tecnicos neboli ošetřovatelé a provádějí téměř všechny chirurgické operace v Mosambiku.
The country only has about 20 practicing surgeons for a population of some 26 million people.	Tato země má pouze asi 20 kvalifikovaných chirurgů na přibližně 26 milionů obyvatel.
Africa's unequal distribution of surgeons Credit: David Conrad. Published with PRI's permission	Obrázek od Davida Conrada, uveřejněn se svolením PRI.
After Mozambique won independence from Portugal in 1975, there was an exodus of doctors.	Když Mosambik roku 1975 vyhlásil nezávislost na Portugalsku, došlo k exodu doktorů.
Many were under contract with the colonial government and departed for Portugal.	Mnozí z nich měli smlouvu s koloniální vládou a odjeli do Portugalska.
Others didn’t want to practice medicine under the new socialist government, which had abolished the private healthcare system.	Ostatní se nechtěli pod novou socialistickou vládou věnovat medicíně a došlo tak z rozložení systému soukromé zdravotnické péče.
The physician shortage only got worse when civil war broke out two years later, says Dr. Fernando Vaz, a former health minister who is now a professor at the Superior Institute of Health Sciences in Maputo.	Nedostatek doktorů se ještě zhoršil, když o dva roky později vypukla občanská válka, říká Dr. Fernando Vaz, bývalý ministr zdravotnictví, který je nyní profesorem na Vyšším institutu zdravovědy v hlavním městě Maputo.
The situation was "lamentable," especially in rural areas, Vaz says.	Podle Vaze byla situace „žalostná“, hlavně ve venkovských oblastech.
"People were dying of the simplest things," he says. "Miscarriages were killing women.	„Lidé umírali kvůli nejzákladnějším zdravotním problémům,“ říká. „Ženy byly zabíjeny potraty.
People died if they got shot in the leg."	Lidé umírali na následky postřelení do nohy.“
So Vaz, who is a surgeon, came up with what started out as a temporary solution: Train lower-level health workers to do lifesaving surgery — a tactic several other African countries have also adopted.	A tak Vaz jako chirurg přišel s nápadem, který měl být původně dočasným řešením: Školit nižší zdravotnický personál v chirurgických postupech pro záchranu života. Jde o taktiku, kterou využívají i další africké země.
Vaz estimates that technicians who specialize in maternal health, pediatrics or general surgery now handle about 80 to 90 percent of the surgical health problems in rural areas.	Vaz odhaduje, že „ošetřovatelé“, kteří se specializují na porodnictví, pediatrii nebo obecnou chirurgii, v současnosti provádějí přibližně 80 až 90 procent chirurgických zákroků ve vesnických oblastech.
That includes Munambo, who does a lot of what an obstetrician would do. A patient is prepped for surgery to repair a hernia at the Hospital Rural de Chokwe.	Jedním z ošetřovatelů je i Munambo, která se věnuje řadě úkonů většinou vyhrazených porodníkům.
Before Mozambique began training non-doctors to do surgery, according to the former Health Minister, people were dying from things like miscarriages or getting shot in the leg.	Pacient je připravován na operaci kýly ve vesnické nemocnici v Chokwe.
Credit: Bridget Huber. Published with PRI's permission	Autorkou fotografie je Bridget Huber, uveřejněno se svolením PRI.
Some medical experts have raised concerns about relying on non-physician clinicians, but studies of technician surgeries in Mozambique and elsewhere suggest the complication rates in surgeries performed by technicians are roughly the same as those performed by MDs.	Někteří zdravotničtí odborníci vyjadřují znepokojení nad systémem, který se spoléhá na služby personálu bez lékařského vzdělání, studie chirurgických zákroků v Mosambiku i v jiných státech ovšem ukazují, že procento komplikací během operací „ošetřovatelů“ je přibližně stejné jako v případě zákroků prováděných doktory.
The work isn't without challenges, though.	Tato práce v sobě ovšem skrývá mnohé výzvy.
As I'm in the operating room with Munambo's colleague, Victor Muitiquile, the power goes out just as Muitiquile is preparing to operate on a man who was stabbed.	Když jsem na operačním sále s Munambiným kolegou Victorem Muitiquilem, vypadne elektřina ve chvíli, kdy se Muitiquile připravuje k operaci muže, který byl pobodán.
The hospital recently got a generator, but it isn’t working yet, so they had to send someone to find a light.	Nemocnice nedávno dostala generátor, ale ten ještě nefunguje, takže je potřeba někoho poslat, aby sehnal zdroj světla.
The patient was restless, moving around on the table, and Muitiquile tried to calm him down so he could sew him up.	Pacient je neklidný, hýbe sebou na stole. Muitiquile se ho snaží uklidnit, aby mu mohl zašít rány.
A few minutes later, a nurse came back with a light — of sorts.	O několik minut později se zdravotní sestra vrací se světlem – s tím nejlepším, co našla.
It was a dinky little Nokia cellphone.	Je to maličký telefon Nokia.
Muitiquile and the nurse rolled their eyes and laughed, a bit ruefully.	Muitiquile i sestra obrací oči v sloup a smějí se, trochu sklesle.
Waiting outside the maternity ward at the hospital in Chokwe.	Čekání před porodnickým oddělením v nemocnici v Chokwe.
Credit: Bridget Huber. Published with PRI's permission	Autorkou fotografie je Bridget Huber, uveřejněno se svolením PRI.
"Poverty.	„Chudoba.
Absolute poverty here," Muitiquile says.	Je tu absolutní chudoba,“ říká Muitiquile.
Mozambique is one of the poorest countries in the world.	Mosambik je jednou z nejchudších zemí na světě.
Munambo and Muitiquile are up against a lot of material difficulties that have nothing to do with their training.	Munambo a Muitiquile zde čelí řadě výzev, které nemají co do činění s jejich kvalifikací, například co se týče vybavení.
X-rays come back too dark to read; scrubs are in short supply because they’re all washed by hand.	Rentgenové snímky jsou často příliš tmavé a nečitelné, lékařských oděvů je málo, protože se všechny perou v ruce.
Just being a surgical technician can take a personal toll, too.	Povolání ošetřovatele si také vybírá svou daň v osobní rovině.
Muitiquile left his family behind in the capital, Maputo, and only sees them a couple of times a month.	Muitiquileova rodina zůstala v hlavním městě Maputo a on ji vídá jen několikrát měsíčně.
But as he sits in his office — in the dark — he says it’s worth it.	Ale když teď sedí potmě ve své kanceláří, tvrdí, že to za to stojí.
"Every day I help alleviate peoples’ suffering," Muitiquile says. "It's who are out in the country, out in the field.	„Každý den pomáhám zmírnit utrpení lidí,“ říká Muitiquile. „Jsme to my, kdo pracuje na venkově, v terénu.
We resolve really serious problems, and we do it all at the local level."	Řešíme opravdu vážné problémy a děláme to na místní úrovni.“
The next morning, Nilza Munambo prepares do another C-section.	Následující den ráno se Nilza Munambo připravuje na další císařský řez.
The procedure had to be delayed because of the power outages. Now the patient is in labor and she clenches her toes with each contraction.	Zákrok musel být odložen kvůli výpadkům proudu a nyní je porod již v plném proudu a pacientce se svírají prsty na nohou s každou kontrakcí.
The woman already has two kids and has decided this one will be her last; Munambo will sterilize her after she delivers the baby.	Tato žena má již dvě děti a rozhodla se, že toto bude její poslední. Po porodu provede Munambo sterilizaci.
Munambo made a cut into her abdomen.	Munambo vede řez jejím břichem.
First there's a layer of fat, then a smooth purplish layer of muscle — the uterine wall.	Nejprve je tu vrstva tuku, pak hladká nafialovělá vrstva svalů – stěna dělohy.
Sooner than I was expecting, Munambo stuck in her hand and in one motion, pulled out a slippery little human.	Dříve než bych čekala, ponoří Munambo ruku dovnitř a jediným pohybem vyjme kluzkou lidskou bytost.
"Not even a cry," Munambo says.	„Ani nezapláče,“ říká Munambo.
Nilza Munambo delivers a baby via cesarean section.	Nilza Munambo rodí dítě pomocí císařského řezu.
Credit: Bridget Huber. Published with PRI's permission	Autorkou fotografie je Bridget Huber, uveřejněno se svolením PRI.
A nurse grabbed the newborn and hustled her out.	Zdravotní sestra bere novorozeně a nese ho pryč.
I was a little dazed — but I snapped out of it when a squirt of blood shot past my head, just missing me.	Jsem trochu omámena – ale poté se rychle vzpamatuji, když vystříkne krev a jen těsně mine mou hlavu.
As Munambo and the scrub nurse finished up, I headed over to the maternity ward to see about the baby.	Když Munambo a sálová sestra dokončí svou práci, jdu přes porodnické oddělení, abych se podívala na novorozenou holčičku.
I heard they had to give her oxygen.	Slyšela jsem, že jí museli dát kyslík.
But when I found her, she was in a nest of white blankets, fast asleep in her grandmother’s arms.	Ale když jsem ji našla, byla v hnízdě z bílých peřin a již téměř usnula v náručí babičky.
Welcome to the world, baby girl.	Vítej na svět, děvčátko.
Bridget Huber's reporting was funded by a grant from the Pulitzer Center for Crisis Reporting.	Zpravodajská činnost Bridget Huber byla financována grantem Pulitzerova centra pro krizové zpravodajství.
Macedonian Police Unleash Water Cannons and Batons on Anti-Government Protesters · Global Voices	Makedonská policie použila při potlačení protivládní demonstrace vodní děla a obušky
At the beginning of the protest on May 5, a protester holds up a sign saying "Stop to police brutality" in front of the main government building in Skopje.	Na začátku protestu 5. května drží jedna z protestujících před vládní budovou ve Skopje papír s nápisem „Stop policejní brutalitě“.
Photo by Vanco Dzambaski, used with permission.	Autor fotografie Vanco Dzambaski, publikováno se svolením.
The murder of a young man in Macedonia's capital Skopje on the night of the electoral victory of ruling party VMRO-DPMNE in June 2011 has come back to haunt the Macedonian government with a vengeance.	Smrt mladého muže v makedonském hlavním městě Skopje během noci volebního vítězství vládnoucí strany VMRO-DPMNE v červnu 2011 se pro vládu opět stává problémem.
Within hours, the peaceful protests turned violent as police began going after protesters to disperse the crowds with water cannons, smoke bombs, and batons.	Během několika hodin se poklidné protesty staly místem násilných střetů, když policie začala rozhánět demonstranty vodními děly, dýmovnicemi a obušky.
In recent years, the country's government has been accused of ineptitude and corruption and the country, among the poorest in Europe, has struggled with social inequality.	Během posledních let byla místní vláda obviněna z neschopnosti a zkorumpovanosti a země samotná – jedna z nejchudších v Evropě – se potýká se sociální nerovností.
Protests have become a normal sight in large cities, Skopje in particular, but such violence is something disturbingly new.	Demonstrace ve velkých městech, hlavně ve Skopje, se staly něčím běžným. Intenzita tohoto policejního zákroku je ovšem něčím novým a znepokojujícím.
Neshkovski died from injuries in an altercation with an on-duty police officer in a downtown city square on June 5, 2011.	Neškovski zemřel na následky zranění při ostrém sporu s policistou ve službě, ke kterému došlo 5. června 2011 na náměstí v centru města.
At the time, people also took to the streets over several months and called for the resignation of the Interior Minister Jankuloska.	V této době lidé také již po několik měsíců protestovali v ulicích a požadovali odstoupení ministryně Jankuloské.
The officer was eventually arrested and sentenced to 14 years in prison for the murder, and protests eventually died down.	Policista byl nakonec zatčen a odsouzen na 14 let do vězení za vraždu. Protesty poté odezněly.
Blogger Dona Kosturanova calls it the irony of "protests against police brutality being stifled by police brutality."	Blogerka Dona Kosturanova upozornila na ironii „potlačení protestů proti policejní brutalitě policejní brutalitou“.
Thousands of people poured into the streets of downtown Skopje, infuriated by what the recordings allegedly reveal.	Tisíce lidí vyrazily do ulic centra Skopje, rozzuření tím, co odposlechy údajně odhalují.
As Kosturanova reports:	Kosturanova píše:
Citizens took down the flags in front of the building to half-mast, in grief for the life lost in 2011 and the situation today.	Občané dali vlajky před budovami na půl žerdi na znamení zármutku kvůli životu zmařenému v roce 2011 i kvůli dnešní situaci.
People started throwing eggs, tomatoes and potatoes at the recently unveiled new plaster faux-baroque façade of the building, quickly turning parts of it yellow.	Lidé začali házet vejci, rajčaty a bramborami na nedávno odhalenou rádoby-barokní fasádu budovy, která se rychle zbarvila do žluta.
Multicultural unity was seen, as people raised different national flags (Albanian, Macedonian, Serbian), holding, rising and even bounding them together.	Byla zde přítomná multikulturní jednota, lidé drželi a zvedali do výšky národní vlajky (albánskou, makedonskou, srbskou), dokonce je spojovali dohromady.
Protesters often stood with hands raised as a sign of non-violence.	Demonstranti často stáli se zvednutýma rukama na znamení nenásilí.
People were chanting: “No justice – no peace”, “Common state”, “Together we are stronger”, “Murderes”, “Resignation”, “Come with us”, “Put down your shields”, “Do you have any children?”.	Lidé skandovali: „Žádná spravedlnost – žádný mír“, „Společný stát“, „Společně jsme silnější“, „Vrazi“, „Rezignaci“, „Pojďte s námi“, „Sundejte své štíty“, „Máte děti?“.
One policeman took down his equipment and left positions, which was greeted with applause and hugs by protesters.	Jeden policista odložil svou výstroj a opustil pozice, což bylo doprovázeno potleskem a objetími ze strany demonstrantů.
Early into the protest, protesters talk to police posted as crowd control in front of the main government building.	Na začátku demonstrace mluvili protestující s policisty rozmístěnými před hlavní vládní budovou.
At least one police officer reportedly broke ranks and joined the protesters.	Nejméně jeden policista se poté k protestům přidal.
Photo by Vanco Dzambaski, used with permission.	Autorem fotografie je Vanco Dzambaski, publikováno se svolením.
Five hours into the protests, however, riot police cracked down on the crowds to disperse them.	Po pěti hodinách protestu zasáhla ovšem proti davu pořádková policie, aby ho rozprášila.
Many protesters sat down and covered their heads, shouting that they were there peacefully and had no intention of doing harm or rioting.	Mnozí protestující se posadili a chránili si hlavu, křičeli, že jsou pokojní a že nemají zájem útočit nebo dělat výtržnosti.
Police ignored their pleas and beat the sitting protesters along with those trying to flee the scene.	Policisté tyto věty ignorovali a bili sedící demonstranty i ty, kteří se snažili utéct.
The crowd was soon dispersed and the number of injured is still uncertain as media in Macedonia are giving different accounts of the story altogether.	Dav byl brzy rozprášen. Počet zraněných je stále neznámý, protože jednotlivá makedonská média informují o této akci různě.
Reports have stated, however, that 38 police officers were injured during the protests and 30 protesters were taken into police custody.	Agentura Meta udává, že bylo zraněno 38 policistů a 30 demonstrantů policií zadrženo.
The Ministry of Interior also reported that "several violent attacks on police and government building were initiated" between 6:30 and 7:30 p.m. and that "protesters threw metal bars, eggs, bottles and potatoes" at police and government buildings.	Podle ministerstva vnitra bylo mezi 18.30 a 19.30 započato „několik násilných útoků proti policii a vládní budově“ a „protestující házeli železné tyče, vajíčka, láhve a brambory“ na policisty a vládní budovy.
As night fell, police began gathering riot control equipment and later used water cannons, smoke bombs, and batons to disperse at least 5000 protesters.	V noci policie začala shromažďovat jednotky pořádkové policie a později použila vodní děla, dýmovnice a obušky k rozehnání alespoň 5 000 protestujících.
Photo by Vanco Dzambaski, used with permission.	Autorem fotografie je Vanco Dzambaski, publikováno se svolením.
Many online sources, such as Independent Balkan News Agency, have reported a drastic dissonance in coverage of the protests:	Mnoho online zdrojů, například Independent Balkan News Agency (Nezávislá balkánská tisková agentura), popisuje zásadní nesoulad ve zpravodajství týkajícím se demonstrace:
The protests have been shown in different versions by pro government media and the opposition media.	Protesty byly zachyceny různými způsoby vládními a opozičními médii.
While pro government media called these protests as scenarios of the opposition to cause unrest in the country, some opposition portals have said that the citizens are raising their voice against this government that they call totalitarian.	Zatímco vládní média tyto protesty nazvala pokusem opozice vyvolat v zemi nepokoje, některé opoziční portály tvrdí, že občané pozvedli své hlasy proti vládě, která je podle nich totalitní.
Several amateur videos of the protests and police crackdown on protesters are available online.	Je k dispozici několik záznamů protestů a policejního zákroku proti demonstrantům.
Protesters can be heard in the video below shouting at the police cordons in front of the main government building in Skopje, "Who are you protecting?" before the police charge to disperse the crowd.	Ve videu níže je slyšet, že protestující volají na policejní jednotky před hlavní vládní budovou ve Skopje: „Koho chráníte?“ Poté policie proti davu zasáhne.

Shashi Raj Pandey, for example, tweeted:

V lidech je obrovská naděje.

There is a strong presence of hope in people, and a desperation to come back from grave-turned-dreams to rebuild. #NepalQuake — Shashi Raj Pandey (@shashirajpandey) April 29, 2015

Ze srdce si přejí, aby místo ruin opět stály vesnice a města.

Mozambique's Life-Saving Surgeons Aren't Doctors at All · Global Voices

Mosambičtí chirurgové, kteří zachraňují životy, nemají lékařské vzdělání

Nilza Munambo listens to a fetal heartbeat.

Nilza Munambo poslouchá tlukot srdce plodu.

She's in charge of the maternity ward at Chokwe District Hospital and regularly performs cesarean sections even though she's not a doctor.

Tato žena vede porodnické oddělení v nemocnici v oblasti Chokwe a pravidelně provádí císařské řezy, i když není doktorkou.

Credit: Bridget Huber. Published with PRI's permission

Autorkou fotografie je Bridget Huber, uveřejněno se svolením PRI.

In the maternity ward at the hospital in Chokwe, Mozambique, Nilza Munambo is the woman in charge.

Nilza Munambo je zodpovědná za porodnické oddělení jedné z nemocnic v mosambické oblasti Chokwe.

Listen to this story on PRI.org »

As she bustles through her morning rounds, she checks in on a woman who's recuperating from a Cesarean section that Munambo performed a few days ago.

Během shonu ranní vizity Munambo kontroluje ženu, která se zotavuje z císařského řezu provedeného před několika dny.

The mother’s doing all right, but the baby is almost too weak to cry — and he’s not nursing.

Matce se daří dobře, ale její dítě je příliš slabé, téměř i na to, aby plakalo – a matka ho nekojí.

"He latched on once," Munambo says. "He sucked one or two times and then stopped.

„Jednou začal sát,“ říká Munambo o chlapečkovi. „Napil se jednou nebo dvakrát a pak přestal.

Now he can't even do that."

Nyní už ani toto nezvládne.“

It's an average day for any doctor — except Munambo isn't a doctor at all.

Jde o běžný den pro jakéhokoli doktora – až na to, že Munambo není žádnou doktorkou.

She's part of a class of health workers that don't really exist in the US.

Je součástí třídy zdravotnických pracovníků, která například v USA neexistuje.

They're called tecnicos, or technicians, and they perform almost almost all of the surgery in Mozambique.

Říká se jim tecnicos neboli ošetřovatelé a provádějí téměř všechny chirurgické operace v Mosambiku.

The country only has about 20 practicing surgeons for a population of some 26 million people.

Tato země má pouze asi 20 kvalifikovaných chirurgů na přibližně 26 milionů obyvatel.

Africa's unequal distribution of surgeons Credit: David Conrad. Published with PRI's permission

Obrázek od Davida Conrada, uveřejněn se svolením PRI.

After Mozambique won independence from Portugal in 1975, there was an exodus of doctors.

Když Mosambik roku 1975 vyhlásil nezávislost na Portugalsku, došlo k exodu doktorů.

Many were under contract with the colonial government and departed for Portugal.

Mnozí z nich měli smlouvu s koloniální vládou a odjeli do Portugalska.

Others didn’t want to practice medicine under the new socialist government, which had abolished the private healthcare system.

Ostatní se nechtěli pod novou socialistickou vládou věnovat medicíně a došlo tak z rozložení systému soukromé zdravotnické péče.

The physician shortage only got worse when civil war broke out two years later, says Dr. Fernando Vaz, a former health minister who is now a professor at the Superior Institute of Health Sciences in Maputo.

Nedostatek doktorů se ještě zhoršil, když o dva roky později vypukla občanská válka, říká Dr. Fernando Vaz, bývalý ministr zdravotnictví, který je nyní profesorem na Vyšším institutu zdravovědy v hlavním městě Maputo.

The situation was "lamentable," especially in rural areas, Vaz says.

Podle Vaze byla situace „žalostná“, hlavně ve venkovských oblastech.

"People were dying of the simplest things," he says. "Miscarriages were killing women.

„Lidé umírali kvůli nejzákladnějším zdravotním problémům,“ říká. „Ženy byly zabíjeny potraty.

People died if they got shot in the leg."

Lidé umírali na následky postřelení do nohy.“

So Vaz, who is a surgeon, came up with what started out as a temporary solution: Train lower-level health workers to do lifesaving surgery — a tactic several other African countries have also adopted.

A tak Vaz jako chirurg přišel s nápadem, který měl být původně dočasným řešením: Školit nižší zdravotnický personál v chirurgických postupech pro záchranu života. Jde o taktiku, kterou využívají i další africké země.

Vaz estimates that technicians who specialize in maternal health, pediatrics or general surgery now handle about 80 to 90 percent of the surgical health problems in rural areas.

Vaz odhaduje, že „ošetřovatelé“, kteří se specializují na porodnictví, pediatrii nebo obecnou chirurgii, v současnosti provádějí přibližně 80 až 90 procent chirurgických zákroků ve vesnických oblastech.

That includes Munambo, who does a lot of what an obstetrician would do. A patient is prepped for surgery to repair a hernia at the Hospital Rural de Chokwe.

Jedním z ošetřovatelů je i Munambo, která se věnuje řadě úkonů většinou vyhrazených porodníkům.

Before Mozambique began training non-doctors to do surgery, according to the former Health Minister, people were dying from things like miscarriages or getting shot in the leg.

Pacient je připravován na operaci kýly ve vesnické nemocnici v Chokwe.

Credit: Bridget Huber. Published with PRI's permission

Autorkou fotografie je Bridget Huber, uveřejněno se svolením PRI.

Some medical experts have raised concerns about relying on non-physician clinicians, but studies of technician surgeries in Mozambique and elsewhere suggest the complication rates in surgeries performed by technicians are roughly the same as those performed by MDs.

Někteří zdravotničtí odborníci vyjadřují znepokojení nad systémem, který se spoléhá na služby personálu bez lékařského vzdělání, studie chirurgických zákroků v Mosambiku i v jiných státech ovšem ukazují, že procento komplikací během operací „ošetřovatelů“ je přibližně stejné jako v případě zákroků prováděných doktory.

The work isn't without challenges, though.

Tato práce v sobě ovšem skrývá mnohé výzvy.

As I'm in the operating room with Munambo's colleague, Victor Muitiquile, the power goes out just as Muitiquile is preparing to operate on a man who was stabbed.

Když jsem na operačním sále s Munambiným kolegou Victorem Muitiquilem, vypadne elektřina ve chvíli, kdy se Muitiquile připravuje k operaci muže, který byl pobodán.

The hospital recently got a generator, but it isn’t working yet, so they had to send someone to find a light.

Nemocnice nedávno dostala generátor, ale ten ještě nefunguje, takže je potřeba někoho poslat, aby sehnal zdroj světla.

The patient was restless, moving around on the table, and Muitiquile tried to calm him down so he could sew him up.

Pacient je neklidný, hýbe sebou na stole. Muitiquile se ho snaží uklidnit, aby mu mohl zašít rány.

A few minutes later, a nurse came back with a light — of sorts.

O několik minut později se zdravotní sestra vrací se světlem – s tím nejlepším, co našla.

It was a dinky little Nokia cellphone.

Je to maličký telefon Nokia.

Muitiquile and the nurse rolled their eyes and laughed, a bit ruefully.

Muitiquile i sestra obrací oči v sloup a smějí se, trochu sklesle.

Waiting outside the maternity ward at the hospital in Chokwe.

Čekání před porodnickým oddělením v nemocnici v Chokwe.

Credit: Bridget Huber. Published with PRI's permission

Autorkou fotografie je Bridget Huber, uveřejněno se svolením PRI.

"Poverty.

„Chudoba.

Absolute poverty here," Muitiquile says.

Je tu absolutní chudoba,“ říká Muitiquile.

Mozambique is one of the poorest countries in the world.

Mosambik je jednou z nejchudších zemí na světě.

Munambo and Muitiquile are up against a lot of material difficulties that have nothing to do with their training.

Munambo a Muitiquile zde čelí řadě výzev, které nemají co do činění s jejich kvalifikací, například co se týče vybavení.

X-rays come back too dark to read; scrubs are in short supply because they’re all washed by hand.

Rentgenové snímky jsou často příliš tmavé a nečitelné, lékařských oděvů je málo, protože se všechny perou v ruce.

Just being a surgical technician can take a personal toll, too.

Povolání ošetřovatele si také vybírá svou daň v osobní rovině.

Muitiquile left his family behind in the capital, Maputo, and only sees them a couple of times a month.

Muitiquileova rodina zůstala v hlavním městě Maputo a on ji vídá jen několikrát měsíčně.

But as he sits in his office — in the dark — he says it’s worth it.

Ale když teď sedí potmě ve své kanceláří, tvrdí, že to za to stojí.

"Every day I help alleviate peoples’ suffering," Muitiquile says. "It's who are out in the country, out in the field.

„Každý den pomáhám zmírnit utrpení lidí,“ říká Muitiquile. „Jsme to my, kdo pracuje na venkově, v terénu.

We resolve really serious problems, and we do it all at the local level."

Řešíme opravdu vážné problémy a děláme to na místní úrovni.“

The next morning, Nilza Munambo prepares do another C-section.

Následující den ráno se Nilza Munambo připravuje na další císařský řez.

The procedure had to be delayed because of the power outages. Now the patient is in labor and she clenches her toes with each contraction.

Zákrok musel být odložen kvůli výpadkům proudu a nyní je porod již v plném proudu a pacientce se svírají prsty na nohou s každou kontrakcí.

The woman already has two kids and has decided this one will be her last; Munambo will sterilize her after she delivers the baby.

Tato žena má již dvě děti a rozhodla se, že toto bude její poslední. Po porodu provede Munambo sterilizaci.

Munambo made a cut into her abdomen.

Munambo vede řez jejím břichem.

First there's a layer of fat, then a smooth purplish layer of muscle — the uterine wall.

Nejprve je tu vrstva tuku, pak hladká nafialovělá vrstva svalů – stěna dělohy.

Sooner than I was expecting, Munambo stuck in her hand and in one motion, pulled out a slippery little human.

Dříve než bych čekala, ponoří Munambo ruku dovnitř a jediným pohybem vyjme kluzkou lidskou bytost.

"Not even a cry," Munambo says.

„Ani nezapláče,“ říká Munambo.

Nilza Munambo delivers a baby via cesarean section.

Nilza Munambo rodí dítě pomocí císařského řezu.

Credit: Bridget Huber. Published with PRI's permission

Autorkou fotografie je Bridget Huber, uveřejněno se svolením PRI.

A nurse grabbed the newborn and hustled her out.

Zdravotní sestra bere novorozeně a nese ho pryč.

I was a little dazed — but I snapped out of it when a squirt of blood shot past my head, just missing me.

Jsem trochu omámena – ale poté se rychle vzpamatuji, když vystříkne krev a jen těsně mine mou hlavu.

As Munambo and the scrub nurse finished up, I headed over to the maternity ward to see about the baby.

Když Munambo a sálová sestra dokončí svou práci, jdu přes porodnické oddělení, abych se podívala na novorozenou holčičku.

I heard they had to give her oxygen.

Slyšela jsem, že jí museli dát kyslík.

But when I found her, she was in a nest of white blankets, fast asleep in her grandmother’s arms.

Ale když jsem ji našla, byla v hnízdě z bílých peřin a již téměř usnula v náručí babičky.

Welcome to the world, baby girl.

Vítej na svět, děvčátko.

Bridget Huber's reporting was funded by a grant from the Pulitzer Center for Crisis Reporting.

Zpravodajská činnost Bridget Huber byla financována grantem Pulitzerova centra pro krizové zpravodajství.

Macedonian Police Unleash Water Cannons and Batons on Anti-Government Protesters · Global Voices

Makedonská policie použila při potlačení protivládní demonstrace vodní děla a obušky

At the beginning of the protest on May 5, a protester holds up a sign saying "Stop to police brutality" in front of the main government building in Skopje.

Na začátku protestu 5. května drží jedna z protestujících před vládní budovou ve Skopje papír s nápisem „Stop policejní brutalitě“.

Photo by Vanco Dzambaski, used with permission.

Autor fotografie Vanco Dzambaski, publikováno se svolením.

The murder of a young man in Macedonia's capital Skopje on the night of the electoral victory of ruling party VMRO-DPMNE in June 2011 has come back to haunt the Macedonian government with a vengeance.

Smrt mladého muže v makedonském hlavním městě Skopje během noci volebního vítězství vládnoucí strany VMRO-DPMNE v červnu 2011 se pro vládu opět stává problémem.

Within hours, the peaceful protests turned violent as police began going after protesters to disperse the crowds with water cannons, smoke bombs, and batons.

Během několika hodin se poklidné protesty staly místem násilných střetů, když policie začala rozhánět demonstranty vodními děly, dýmovnicemi a obušky.

In recent years, the country's government has been accused of ineptitude and corruption and the country, among the poorest in Europe, has struggled with social inequality.

Během posledních let byla místní vláda obviněna z neschopnosti a zkorumpovanosti a země samotná – jedna z nejchudších v Evropě – se potýká se sociální nerovností.

Protests have become a normal sight in large cities, Skopje in particular, but such violence is something disturbingly new.

Demonstrace ve velkých městech, hlavně ve Skopje, se staly něčím běžným. Intenzita tohoto policejního zákroku je ovšem něčím novým a znepokojujícím.

Neshkovski died from injuries in an altercation with an on-duty police officer in a downtown city square on June 5, 2011.

Neškovski zemřel na následky zranění při ostrém sporu s policistou ve službě, ke kterému došlo 5. června 2011 na náměstí v centru města.

At the time, people also took to the streets over several months and called for the resignation of the Interior Minister Jankuloska.

V této době lidé také již po několik měsíců protestovali v ulicích a požadovali odstoupení ministryně Jankuloské.

The officer was eventually arrested and sentenced to 14 years in prison for the murder, and protests eventually died down.

Policista byl nakonec zatčen a odsouzen na 14 let do vězení za vraždu. Protesty poté odezněly.

Blogger Dona Kosturanova calls it the irony of "protests against police brutality being stifled by police brutality."

Blogerka Dona Kosturanova upozornila na ironii „potlačení protestů proti policejní brutalitě policejní brutalitou“.

Thousands of people poured into the streets of downtown Skopje, infuriated by what the recordings allegedly reveal.

Tisíce lidí vyrazily do ulic centra Skopje, rozzuření tím, co odposlechy údajně odhalují.

As Kosturanova reports:

Kosturanova píše:

Citizens took down the flags in front of the building to half-mast, in grief for the life lost in 2011 and the situation today.

Občané dali vlajky před budovami na půl žerdi na znamení zármutku kvůli životu zmařenému v roce 2011 i kvůli dnešní situaci.

People started throwing eggs, tomatoes and potatoes at the recently unveiled new plaster faux-baroque façade of the building, quickly turning parts of it yellow.

Lidé začali házet vejci, rajčaty a bramborami na nedávno odhalenou rádoby-barokní fasádu budovy, která se rychle zbarvila do žluta.

Multicultural unity was seen, as people raised different national flags (Albanian, Macedonian, Serbian), holding, rising and even bounding them together.

Byla zde přítomná multikulturní jednota, lidé drželi a zvedali do výšky národní vlajky (albánskou, makedonskou, srbskou), dokonce je spojovali dohromady.

Protesters often stood with hands raised as a sign of non-violence.

Demonstranti často stáli se zvednutýma rukama na znamení nenásilí.

People were chanting: “No justice – no peace”, “Common state”, “Together we are stronger”, “Murderes”, “Resignation”, “Come with us”, “Put down your shields”, “Do you have any children?”.

Lidé skandovali: „Žádná spravedlnost – žádný mír“, „Společný stát“, „Společně jsme silnější“, „Vrazi“, „Rezignaci“, „Pojďte s námi“, „Sundejte své štíty“, „Máte děti?“.

One policeman took down his equipment and left positions, which was greeted with applause and hugs by protesters.

Jeden policista odložil svou výstroj a opustil pozice, což bylo doprovázeno potleskem a objetími ze strany demonstrantů.

Early into the protest, protesters talk to police posted as crowd control in front of the main government building.

Na začátku demonstrace mluvili protestující s policisty rozmístěnými před hlavní vládní budovou.

At least one police officer reportedly broke ranks and joined the protesters.

Nejméně jeden policista se poté k protestům přidal.

Photo by Vanco Dzambaski, used with permission.

Autorem fotografie je Vanco Dzambaski, publikováno se svolením.

Five hours into the protests, however, riot police cracked down on the crowds to disperse them.

Po pěti hodinách protestu zasáhla ovšem proti davu pořádková policie, aby ho rozprášila.

Many protesters sat down and covered their heads, shouting that they were there peacefully and had no intention of doing harm or rioting.

Mnozí protestující se posadili a chránili si hlavu, křičeli, že jsou pokojní a že nemají zájem útočit nebo dělat výtržnosti.

Police ignored their pleas and beat the sitting protesters along with those trying to flee the scene.

Policisté tyto věty ignorovali a bili sedící demonstranty i ty, kteří se snažili utéct.

The crowd was soon dispersed and the number of injured is still uncertain as media in Macedonia are giving different accounts of the story altogether.

Dav byl brzy rozprášen. Počet zraněných je stále neznámý, protože jednotlivá makedonská média informují o této akci různě.

Reports have stated, however, that 38 police officers were injured during the protests and 30 protesters were taken into police custody.

Agentura Meta udává, že bylo zraněno 38 policistů a 30 demonstrantů policií zadrženo.

The Ministry of Interior also reported that "several violent attacks on police and government building were initiated" between 6:30 and 7:30 p.m. and that "protesters threw metal bars, eggs, bottles and potatoes" at police and government buildings.

Podle ministerstva vnitra bylo mezi 18.30 a 19.30 započato „několik násilných útoků proti policii a vládní budově“ a „protestující házeli železné tyče, vajíčka, láhve a brambory“ na policisty a vládní budovy.

As night fell, police began gathering riot control equipment and later used water cannons, smoke bombs, and batons to disperse at least 5000 protesters.

V noci policie začala shromažďovat jednotky pořádkové policie a později použila vodní děla, dýmovnice a obušky k rozehnání alespoň 5 000 protestujících.

Photo by Vanco Dzambaski, used with permission.

Autorem fotografie je Vanco Dzambaski, publikováno se svolením.

Many online sources, such as Independent Balkan News Agency, have reported a drastic dissonance in coverage of the protests:

Mnoho online zdrojů, například Independent Balkan News Agency (Nezávislá balkánská tisková agentura), popisuje zásadní nesoulad ve zpravodajství týkajícím se demonstrace:

The protests have been shown in different versions by pro government media and the opposition media.

Protesty byly zachyceny různými způsoby vládními a opozičními médii.

While pro government media called these protests as scenarios of the opposition to cause unrest in the country, some opposition portals have said that the citizens are raising their voice against this government that they call totalitarian.

Zatímco vládní média tyto protesty nazvala pokusem opozice vyvolat v zemi nepokoje, některé opoziční portály tvrdí, že občané pozvedli své hlasy proti vládě, která je podle nich totalitní.

Several amateur videos of the protests and police crackdown on protesters are available online.

Je k dispozici několik záznamů protestů a policejního zákroku proti demonstrantům.

Protesters can be heard in the video below shouting at the police cordons in front of the main government building in Skopje, "Who are you protecting?" before the police charge to disperse the crowd.

Ve videu níže je slyšet, že protestující volají na policejní jednotky před hlavní vládní budovou ve Skopje: „Koho chráníte?“ Poté policie proti davu zasáhne.