gowitheflowlab/parallel-medium · Datasets at Hugging Face

English stringlengths 1 66.1k	Other Language stringlengths 1 126k
Ecuadoran opposition demonstrators protesting against a proposed inheritance tax in Guayaquil.	Některé z transparentů během protestů proti ekvádorské vládě. „Ne dědické dani.
A new legislative initiative by Ecuadorian President Rafael Correa is facing a setback this week, following protests in several cities and a visit from Pope Francis, who sought to calm the country's political atmosphere.	Ne dalším daním.“ „Ne dalším daním pro udržování obézního státu.“ Fotografie z Twitteru od uživatele Gonzala Mejii, ‏@BananasFilms.
President Correa's draft law would impose a progressive tax on inheritances greater than $35,400 and a 75 percent tax on "surplus profits" associated with capital gains and real estate.	Návrh zákona, který podal ekvádorský prezidenta Rafael Correa, má zavést progresivní zdanění dědictví přesahujícího svou hodnotou 35 400 dolarů (asi 800 tisíc Kč) a daň ve výši 75 % na „mimořádné zisky“ týkající se navýšení hodnoty nemovitostí a pozemků.
Despite the problems with the legislation, President Correa first vowed to hold his ground.	Svatý otec navštíví Ekvádor v době od 5. do 7. července a záměr prezidenta je zřejmý: klid během papežova pobytu.
On June 15, after a week of protests, the President promised not to back down "one inch" from new taxes he says would affect only the "oligarchy":	15. června – den po návratu ze setkání mezi Evropskou unií a Společenstvím latinskoamerických a karibských států (CELAC) a sedm dní od vypuknutí masivních protestů proti záměru vlády – oslovil prezident občany a potvrdil, že nehodlá ustoupit „ani o milimetr“ před zavedením daní, které podle něho ovlivní pouze „oligarchy“:
If there is proof that the Inheritance and Capital Gains laws affect the extremely poor and middle class, I myself will ask the Assembly for the archive of the laws.	Pokud mi dokážou, že zákony o dědictví a navýšení hodnoty ovlivní ty nejchudší a střední třídu, budu sám žádat parlament o jejich odložení.
You want to remove the president?	Chtějí se zbavit svého prezidenta?
Call for a referendum and I will come out on top time and again.	Ať svolají radu pro odvolání a já je klidně tisíckrát porazím.
Two hours after this announcement, however, Correa's position changed.	O dvě hodiny později změnil prezident názor.
That night, in his "Message to the Nation, Correa addressed the nation, saying he would temporarily withdraw the tax initiative, in order to ensure a "peaceful and joyous" environment during Pope Francis' visit.	Ve své večerní „zprávě národu“ opět oslovil Ekvádor a sdělil, že návrh daní dočasně pozastaví. Důvodem má být zachování atmosféry „míru a radosti“ před návštěvou papeže Františka.
Protests and political opposition to the tax hikes has not dissipated, however.	Tímto rozhodnutím ovšem prezident podle všeho sám sobě uškodil.
Large demonstrations were held throughout the country on June 18 and June 25, and the political collective Democracia Sí is asking for a referendum on Correa's office, threatening the President with losing his job.	Občany a opozici nepřesvědčilo slovo „dočasně“ a chtějí pokračovat v protestech, dokud nedojde k definitivnímu odložení návrhů. Již byla oznámena shromáždění na 18. a 25. června.
Many voters continue to express concerns about the class impact of the proposed tax increases, asking questions about the redistribution of wealth and the possible harm to property ownership in Ecuador.	Kromě toho došlo k první žádosti o odvolání prezidenta, kterou podalo hnutí Democracia Sí (Demokracie Ano). Od jmenování do úřadu byly pro Correu Achilovou patou spekulace a obavy z jeho politického směřování.
Since early June, social causes that began as hashtags online (such as#FueraCorreaFuera, or "CorreaOUT," and #SigueCorreaSigue, or "CorreaIN") have found their way to the streets, inspiring mass protests, as well as demonstrations of support for President Correa and the ruling party:	Mnozí se ptali, zda jeho nová opatření neovlivní všechny společenské vrstvy, zda vládou prosazované „přerozdělování bohatství“ nezůstane jen utopií a zda daně z dědictví a z navýšení hodnoty negativně neovlivní vlastnické právo. Hashtagy #FueraCorreaFuera (PryčCorreoPryč) a #SigueCorreaSigue (PokračujCorreoPokračuj), které vznikly na sociálních sítích, se na začátku června dostaly i do ulic. Někteří Ekvádorci projevují prezidentovi podporu, jiní dávají najevo nesouhlas.
You don't need a revolution and to change everything in the name of progress; you just need to leave people in peace.	Abychom postupovali vpřed, nepotřebujeme revoluci a všechno měnit, jen je třeba nechat lidi na pokoji.
Towards job creation and productivity in Ecuador	Za produktivní Ekvádor, ve kterém vznikají nová pracovní místa.
The government's only recourse is to force civil servants to go out and march against the opposition.	Vládě nezbývá nic jiného než nutit státní zaměstnance vyjít do ulic a pochodovat proti opozici.
Oposición golpista , listen: We work.	Pučistická opozice, poslouchej: My pracujeme.
We don't inherit anything.	Nedědíme.
Although the road to change is a tough one, I'm with you, my President	Ačkoli může být cesta těžká, vydáme se na ni s Vámi, pane prezidente.
Backwards, let me tell you, CUENCA defends this Revolutionary process.	Zpátečničtí občané, říkám vám, že Cuenca brání revoluční proces.
Time to move forward!!	Již nikdy zpátky do minulosti!
Abortion in Chile, a Clandestine Choice · Global Voices "My body is not a democracy.	Rozhodnout se pro potrat je v Chile stále ještě nelegální
I choose".	Demonstrace za svobodnou a bezpečnou interrupci.
Rally for a free and safe abortion, Santiago de Chile. July 25, 2014.	Santiago de Chile, 25. července 2014.
Photo by Periódico El Ciudadano (CC BY-NC-ND 2.0)	Fotografie: deník El Ciudadano (CC BY-NC-ND 2.0).
Since 1974, when the law was changed under Augusto Pinochet’s dictatorship, Chile has been one of seven countries in the world that do not allow abortion under any circumstances.	Od roku 1974, kdy se v čase vlády Augusta Pinocheta změnil zákon, patří Chile mezi sedm zemí na světě, které nepovolují potrat za žádných okolností.
After democracy was re-introduced in 1990, there were several attempts to decriminalize abortion, but all of them, including a promise from president Michelle Bachelet to legalize it in case of rape or mortal danger to the woman, were unsuccessful.	S návratem demokracie v roce 1990 se objevilo vícero pokusů o dekriminalizaci interrupcí. Žádný z nich ale neuspěl, včetně příslibu prezidentky Michelle Bachelet, že by potrat mohl být legalizovaný v případě znásilnění nebo ohrožení života matky.
When the Chilean constitution had to be changed in 1974, Senator Jaime Guzmán Errázuriz gave a speech about abortion that included the following: “The mother must have the child, even though it might be abnormal, even though it may be unwanted, even when it is the product of rape and even though the pregnancy may result in her death.”	Když se v roce 1974 chilská ústava změnila, senátor Jaime Guzmán Errázuriz přednesl řeč o interrupcích, ve které zazněla i následující věta. „Matka si musí dítě nechat, i kdyby bylo postižené, nechtěné, kdyby bylo výsledkem znásilnění a i v případě, že by rozhodnutí nechat si dítě mělo vyústit v její smrt.“
Although the constitution itself remained vague and only “protects the life of the unborn,” Guzmán's discourse remains the best summary of the policy today.	Přestože samotná ústava byla v této otázce vágní a jenom „chránila život nenarozeného dítěte“, Guzmánův projev je pořád nejvýstižnějším shrnutím dnešní politické situace.
By Bachelet's May 21 speech of this year, the promise had disappeared, but the debate had not.	V letošním projevu prezidentky z 21. května sice slib zmizel, ale debata zůstala.
Every couple of months, the Chilean press runs a series of articles about very young girls who get pregnant, usually as a result of rape, sometimes by a family member and are not allowed to abort.	Každou chvíli zveřejňuje chilský tisk série článků o mladých dívkách, které otěhotněly, obyčejně po znásilnění a často i ze strany příbuzných, a kterým přesto není dovoleno jít na potrat.
This year, it was an 11 year-old girl, whose tragic story made her a symbol of the cause.	Letos to byla jedenáctiletá dívka, ze které její tragický příběh učinil symbol tématu interrupcí.
“My poster for Women’s day will say: ‘Chile a country where a girl of 11 can be the mother of her own brother.	Na MDŽ ponesu transparent: „Chile je země, kde JEDENÁCTILETÁ DÍVKA může být MATKOU VLASTNÍHO BRATRA.
Legal abortion now.”	LEGÁLNÍ INTERRUPCE, HNED“.
Chile is a catholic country in its roots, so it is unsurprising that the prohibition regarding abortion is only one of many sides of a broader societal issue.	Chile je do morku kosti katolickou zemí, takže nepřekvapí, že zákaz interrupcí je jenom jedním z mnoha rysů většího sociálního problému.
“The bishops of Chile react to the project to decriminalize abortion http://t.co/anQNWwcNTv”	Zpráva chilských biskupů k projektu dekriminalizace potratů.
The contraceptive pill is sold over the counter at pharmacies, but the morning-after pill, an emergency contraceptive used retroactively to prevent pregnancy, is harder to get a hold of.	Antikoncepční pilulka se bez receptu prodává v lékárnách, zatímco nouzovou antikoncepční pilulku, která se používá až po styku, aby zabránila nechtěnému těhotenství, je mnohem těžší sehnat.
The emergency contraceptive was legalized in 2002, after a long battle in the courts.	Nouzová antikoncepční pilulka byla legalizovaná v roce 2002, po zdlouhavém soudním boji.
Affluent Chileans could get it in private clinics, but most women had to resort to the national health service, which only provided it in case of sexual assault.	Movití Chilané ji mohou získat na soukromých klinikách, ale většina žen se musí obrátit na veřejná zdravotnická zařízení, která pilulku poskytovala pouze v případě sexuálního útoku.
From 2006 onwards, it was made available to women from the age of 14 without parental consent, but	Od roku 2006 je zpřístupněná ženám od čtrnácti let bez svolení rodičů.
I spoke with Rosario Lagos, president of Siempre Por La Vida, who believes that even therapeutical abortion (in case of mortal danger) is “completely unnecessary,” because “doctors in Chile have the moral and professional obligation to save the life of the mother.”	Mluvila jsem s ředitelkou organizace Rosario Lagos, která věří, že dokonce i potrat ze zdravotních důvodů (v případě smrtelného nebezpečí) je „absolutně nepotřebný“, protože „lékaři mají morální a profesionální povinnost zachránit život matky“.
She calls abortion a “false promise for mental ease.”	Interrupci nazývá „falešným příslibem pro klidné svědomí“.
Lagos told me women need “company, support and protection,” not abortions.	Lagos mi řekla, že ženy potřebují „společnost, podporu a ochranu“, ne potraty.
“And in the case of rape,” Lagos said, “it is fundamentally unjust to condemn the child to death and the rapist to imprisonment.	„A v případě znásilnění“, dodala Lagos, „je ze zásady nespravedlivé odsoudit dítě na smrt a útočníka poslat do vězení.
Abortion also causes more harm than good.” According to Lagos, “scientific evidence” shows that abortion “causes more physical and emotional damage.”	Potrat navíc s sebou nese více utrpení než dobra.“ Podle Lagos „vědecká data“ ukazují, že potrat „způsobuje víc fyzické a emocionální újmy“.
Javiera and Amanda of Serigrafia Instantanea are on the other side of the debate. They are part of a collective of artists that make posters and t-shirts to support social justice causes.	Javiera a Amanda ze sdružení Serigrafía Instantánea (Okamžitý sítotisk) stojí na druhé straně debaty.
“Chile is a conservative country, with a super conservative leadership,” said Javiera. “But why should they have the right to make decisions about my body?	Tvoří součást kolektivu umělců, který vyrábí plakáty a trička na podporu sociální spravedlnosti. „Chile je konzervativní země s ultrakonzervativní vládou,“ myslí si Javiera. „Ale proč by měli mít právo rozhodovat o mém těle?
I don’t believe in the legalization of abortion for therapeutic reasons.	Nevěřím v legalizaci potratu ze zdravotních důvodů.
We should have the right to freely make decisions about our fertility.”	Měly bychom mít právo svobodně rozhodovat o své plodnosti.“
Serigraphy brigade for free abortion rally in Chile.	Sítotisky určené na manifestaci za potraty v Chile.
Image posted by Tomas Matala Aedo on Facebook.	Fotografie publikovaná Tomásem Matalou Aedo na Facebooku.
Amanda talks about abortion as part of a much broader issue. “Abortion is only a symptom.	Amanda mluví o potratu jako o součásti většího sociálního problému. „Potraty jsou jenom symbol.
We want to reclaim our bodies. Because abortion is already a reality in Chile.	Chceme znovu získat naše těla, protože interrupce jsou už v Chile realitou.
Rich women go to clinics; women without money have to resort to other measures.”	Bohaté ženy chodí na soukromé kliniky, chudší ženy se musí uchýlit k jiným prostředkům.“
Every year between ten and twenty thousand women have illegal abortions in Chile.	Každoročně deset až dvacet tisíc žen v Chile podstoupí nelegální potrat.
The taboo around this activity casts a massive shadow over the whole issue, so it is difficult to ascertain the accuracy of that figure.	Tabu kolem tohoto tématu vrhá stín na celou problematiku, proto je obtížné tato data potvrdit s přesností.
Human Rights Watch Latin America estimates that “a large part of the pregnancies in Chile are unwanted.	Organizace Human Rights Watch v Latinské Americe odhaduje, že „značná část těhotenství v Chile jsou těhotenství nechtěná.
About 35 percent end in abortion, which makes for around 160,000 abortions every year, 64,000 of which are on girls under 18.”	Kolem pětatřiceti procent končí potratem, což činí 160 tisíc potratů ročně a z nich 64 tisíc u žen mladších osmnácti let.“
One of the organizations that helps women have safe abortions at home is Linea Aborto Libre, ran by Angela Erpel Jara, who is also a sociologist at the University of Chile.	Jedna z organizací, které ženám pomáhají k bezpečnému domácímu potratu, je Línea Aborto Libre (Linka svobodného potratu), kterou vede socioložka působící na Chilské univerzitě Angela Erpel Jara.
Every day between 8 and 11 pm, Linea Aborto receives as many as 15 calls from women seeking information on how they can have safe abortions using Misopostrol.	Každý den mezi osmou a jedenáctou večer jim volá až patnáct žen hledajících informace o bezpečném potratu prostřednictvím Misopostrolu.
To complement this service, they distribute books on the subject.	Jako doplnění této služby rozdávají také knihy na toto téma.
Last year, after getting the books into local libraries, Linea Aborto Librea was sued three times, charged with practicing medicine illegally and inciting criminal activity.	Loni, poté, co umístili knížky do místních knihoven, byla organizace třikrát obžalována z nelegálního vykonávání medicínských zákroků a z podporování kriminálních aktivit.
None of the charges stuck.	Žádné z obvinění se neprokázalo jako pravdivé.
Erpel Jara and her colleagues focus on the practicalities and on the women they assist, instead of on the law. “We’re not interested in negotiating with members of parliament,” she says. “The law allowing therapeutic abortion is a waste of time.	Erpel Jara a její kolegyně se víc než na zákony soustředí na praktickou stránku věci a na ženy, kterým pomáhají. „Nezajímá nás dohadování s politiky,“ říká. „Zákon o potratu ze zdravotních důvodů je ztráta času.
Women shouldn’t have to ask permission from male lawmakers to prove to male doctors that they have been raped or are in mortal danger to be able to make decisions about their own fertility.”	Ženy by neměly být nuceny žádat o svolení politiky-muže, aby mohly dokázat lékařům-mužům, že byly znásilněné nebo že jsou v ohrožení života, aby vůbec mohly rozhodovat o vlastní plodnosti.“
Erpel Jara only helps women with the treatment in their homes; legally, she can’t tell them how to get Misoprostol.	Erpel Jara jenom ženám pomáhá s domácí péčí, podle zákona jim nemůže říct, jak sehnat Misoprostol.
But it’s not that hard.	Ale není to tak těžké.
With the help of Google, a cellphone (the vendors communicate via WhatsApp) and 60,000 pesos (US$100), anyone can get her hands on the pills.	S pomocí Googlu, mobilního telefonu (prodejci komunikují přes WhatsApp) a 60 tisíc pesos (přibližně dva a půl tisíce korun) může pilulky sehnat kdokoliv.
A quick search yielded 30-plus individuals who have taken the risk of putting their phone numbers online, sometimes along with their names, and declare themselves to be sellers of Misoprostol.	Zběžným pohledem do vyhledávače jsem narazila na více než třicet osob, které postoupily riziko tím, že vystavily svoje číslo online, někdy i se jménem, a které o sobě říkají, že Misoprostol prodávají.
It’s unclear where they get the product.	Není jasné, odkud produkt mají.
One study mentions a “Misoprostol mafia”, though the drug is available by prescription in most of Chile’s neighboring countries.	Existuje studie, která zmiňuje „misopostrolovou mafii“, i když lék je na lékařský předpis dostupný ve většině zemí sousedících s Chile.
As an experiment, I sent text messages to a couple of the numbers and asked if they could get me Misopostrol.	Zkusila jsem poslat zprávu na několik čísel a zeptala se, jestli mi mohou sehnat Misopostrol.
One of them answered instantly, asking what stage of pregnancy I was at and reassuring me they had “experience in the medical sector.”	Jeden člověk mi odpověděl okamžitě a ptal se, v jakém stádiu těhotenství jsem. Ujistil mě, že „v oblasti medicíny mají zkušenosti“.
It became painfully clear that women who do this run a dual risk: they’re putting their health in the hands of a number found on the Internet, and their trust in clandestine salespeople.	Najednou bylo bolestivě jasné, že ženy v takové situaci podstupují dvojí riziko – své zdraví vkládají do rukou telefonního čísla z internetu a svou důvěru v ilegální prodejce.
And if something goes wrong, a doctor could denounce them, landing them in prison.	A pokud se to zvrtne, lékař je může udat policii a mohou skončit i ve vězení.
At present there is little hope that the situation will improve.	V této chvíli je jen malá naděje, že by se situace mohla zlepšit.
The president has remained silent, the law remains unchanged.	Prezidentka Chile se odmlčela, zákon se nezměnil.
The prohibition against abortion is ingrained in the Chilean constitution, a constitution, which, from its very first article, guarantees the safety of all citizens and the freedom to realize spiritual and material fulfilment—a freedom denied to hundreds of Chilean women each year.	Zákaz potratů je ukotven v chilské ústavě, ústavě, která od prvního článku garantuje bezpečí všech občanů a svobodu duchovní i materiální.
On Saturday, June 20, human rights expert and activist Suad Missini ended the hunger strike he started six days prior in protest of inhumane treatment of migrants passing through Macedonia.	V sobotu 20. června ukončil Suad Missini, aktivista a odborník v oblasti lidských práv, protestní šestidenní hladovku, která měla upozornit na nehumánní zacházení s migranty přecházejícími přes makedonské území.
Mr. Missini issued the following statement :	V souvislosti s hladovkou vydal Missini následující prohlášení:
While the effects of the changes of the Asylum Law are yet to be seen in practice, the conditions in the migrant center in Gazi Baba has not been improved.	Změny v azylovém zákoně se projeví až za nějaký čas a centrum pro migranty Gazi Baba si na zlepšení podmínek ještě nějakou dobu počká.
The refugees are still kept in the center which gains characteristics of a concentration camp, under impossible, inhuman and degrading conditions, out of the legal framework and international human rights standards which are part of the national legal system.	Uprchlíci jsou zde ubytováni v nelidských a ponižujících podmínkách, které připomínají koncentrační tábory a které se vymykají standardům mezinárodních lidskoprávních zákonů.
Authorities in Republic of Macedonia chose to remain deaf to the demands for solving of this problem by numerous international organizations and institutions.	Makedonské úřady zcela ignorují apely mezinárodních organizací a institucí, jež je nabádají k okamžitému řešení situace.
They act blind to the fact that the UN Committee Against Torture characterized the treatment of refugees in this center as torture and breach of the UN Convention Against Torture in its latest report.	Nereagují ani na aktuální stanovisko Výboru proti mučení při OSN, které hodnotí zacházení s uprchlíky ve zmíněném centru jako týrání a porušování Úmluvy proti mučení.
And all this while our country is a member of the UN Human Rights Council.	Tohle všechno se děje v době, kdy je naše země členem Rady OSN pro lidská práva.
On the other hand, I'd like to stress that Macedonia, as member of Council of Europe (CoE), received a visit by the CoE Committee for Prevention of Torture, which included a visit to Gazi Baba center.	Na druhou stranu je třeba vyzdvihnout fakt, že Makedonie, jakožto člen Rady Evropy, přijala návštěvu zástupců Výboru pro prevenci mučení. Ta zavítala i do centra Gazi Baba.
This summer, the president of this committee Mikola Gnatovskij visited Macedonia and also talked to the authorities about this center, among other things.	Prezident výboru Mikola Gnatovskij navštívil Makedonii toto léto a s úřady o centru osobně hovořil.
I emphasize that Macedonian authorities have still not issued approval for the report of this visit to be published.	Musím však upozornit na to, že makedonské úřady dodnes neodsouhlasily zveřejnění hodnotící zprávu z této návštěvy.
Finally, two days before the start of the hunger strike, the Ombudsman of Republic of Macedonia presented the catastrophic situation and lawlessness that rule in this center.	Dva dny před zahájením hladovky se k situaci vyjádřil makedonský ombudsman a popsal katastrofální situaci a bezpráví, jež v tomto migrantském centru vládnou.
Today, we can acknowledge that the public in Republic of Macedonia, as well as the international public and foreign media and organizations, are fully aware and informed about the problem with this center.	Dnes můžeme s jistotou říci, že je s problematickou situací v centru obeznámena jak makedonská, tak i zahraniční veřejnost, média i organizace.
These days, Gazi Baba center is an international topic.	Situace v centru pro migranty Gazi Baba přerostla v mezinárodní téma.
If the government decided that this catastrophic problem should not be a subject of immediate reaction and subsequent solution, then this definitely puts our country among those which openly and unscrupulously conduct torture, while the authorities are legitimized as institutions lead by persons which have no respect for human lives. The lives of hundreds of people detained within this center.	Pokud vláda dospěla k rozhodnutí, že tato otázka není hodna okamžité reakce a radikálního řešení, degraduje naši zemi na úroveň těch států, které se otevřeně a bez skrupulí podílejí na mučení a ve kterých jsou v čele zodpovědných institucí osoby postrádající respekt k lidskému životu, ke stovkám lidských životů v centru Gazi Baba i k životu mému.
And finally, about my life. Therefore, on this day I end the hunger strike.	Dnešním dnem ukončují protestní hladovku.
Because the limits of health risks are already surpassed, and because the potentials of this strike are fulfilled.	Za prvé jsem se ocitl v bodě, kdy doba hladovění přestává být bezpečná pro mé zdraví, za druhé byl naplněn účel mého aktu.
My demands, which are demands by an enormous part of the public in Republic of Macedonia, are partially fulfilled.	Mé požadavky a potažmo požadavky enormní většiny obyvatel Makedonie byly částečně vyslyšeny.
My civic act was a drop which made waves, which, I sincerely hope, together with all the other efforts, will lead to solving of this problem which turns our country into an uncivilized space.	Pevně věřím, že můj čin rozpoutal společně s dalšími aktivitami vlnu akcí vedoucích ke zdárnému konci a k vyřešení daného problému.
I am immensely grateful to the thousands who sincerely and unambiguously expressed their support, making this civil act as much theirs, as it was mine.	Rád bych touto cestou také poděkoval tisícům lidí, kteří mi vyjádřili upřímnou a nezištnou podporu a umocnili tak sílu mého občanského skutku.
Meanwhile, Twitter users continue sharing leaked photos showing the conditions of detained refugees.	Uživatelé Twitteru sdílejí fotografie, které unikly z centra Gazi Baba.
Image from ICHRI's new report " High Hopes, Tempered Expectations: Views from Iran on the Nuclear Negotiations."	Nová zpráva organizace ICHRI „Velké naděje, umírněná očekávání: Íránský pohled na jaderná vyjednávání“

Ecuadoran opposition demonstrators protesting against a proposed inheritance tax in Guayaquil.

Některé z transparentů během protestů proti ekvádorské vládě. „Ne dědické dani.

A new legislative initiative by Ecuadorian President Rafael Correa is facing a setback this week, following protests in several cities and a visit from Pope Francis, who sought to calm the country's political atmosphere.

Ne dalším daním.“ „Ne dalším daním pro udržování obézního státu.“ Fotografie z Twitteru od uživatele Gonzala Mejii, ‏@BananasFilms.

President Correa's draft law would impose a progressive tax on inheritances greater than $35,400 and a 75 percent tax on "surplus profits" associated with capital gains and real estate.

Návrh zákona, který podal ekvádorský prezidenta Rafael Correa, má zavést progresivní zdanění dědictví přesahujícího svou hodnotou 35 400 dolarů (asi 800 tisíc Kč) a daň ve výši 75 % na „mimořádné zisky“ týkající se navýšení hodnoty nemovitostí a pozemků.

Despite the problems with the legislation, President Correa first vowed to hold his ground.

Svatý otec navštíví Ekvádor v době od 5. do 7. července a záměr prezidenta je zřejmý: klid během papežova pobytu.

On June 15, after a week of protests, the President promised not to back down "one inch" from new taxes he says would affect only the "oligarchy":

15. června – den po návratu ze setkání mezi Evropskou unií a Společenstvím latinskoamerických a karibských států (CELAC) a sedm dní od vypuknutí masivních protestů proti záměru vlády – oslovil prezident občany a potvrdil, že nehodlá ustoupit „ani o milimetr“ před zavedením daní, které podle něho ovlivní pouze „oligarchy“:

If there is proof that the Inheritance and Capital Gains laws affect the extremely poor and middle class, I myself will ask the Assembly for the archive of the laws.

Pokud mi dokážou, že zákony o dědictví a navýšení hodnoty ovlivní ty nejchudší a střední třídu, budu sám žádat parlament o jejich odložení.

You want to remove the president?

Chtějí se zbavit svého prezidenta?

Call for a referendum and I will come out on top time and again.

Ať svolají radu pro odvolání a já je klidně tisíckrát porazím.

Two hours after this announcement, however, Correa's position changed.

O dvě hodiny později změnil prezident názor.

That night, in his "Message to the Nation, Correa addressed the nation, saying he would temporarily withdraw the tax initiative, in order to ensure a "peaceful and joyous" environment during Pope Francis' visit.

Ve své večerní „zprávě národu“ opět oslovil Ekvádor a sdělil, že návrh daní dočasně pozastaví. Důvodem má být zachování atmosféry „míru a radosti“ před návštěvou papeže Františka.

Protests and political opposition to the tax hikes has not dissipated, however.

Tímto rozhodnutím ovšem prezident podle všeho sám sobě uškodil.

Large demonstrations were held throughout the country on June 18 and June 25, and the political collective Democracia Sí is asking for a referendum on Correa's office, threatening the President with losing his job.

Občany a opozici nepřesvědčilo slovo „dočasně“ a chtějí pokračovat v protestech, dokud nedojde k definitivnímu odložení návrhů. Již byla oznámena shromáždění na 18. a 25. června.

Many voters continue to express concerns about the class impact of the proposed tax increases, asking questions about the redistribution of wealth and the possible harm to property ownership in Ecuador.

Kromě toho došlo k první žádosti o odvolání prezidenta, kterou podalo hnutí Democracia Sí (Demokracie Ano). Od jmenování do úřadu byly pro Correu Achilovou patou spekulace a obavy z jeho politického směřování.

Since early June, social causes that began as hashtags online (such as#FueraCorreaFuera, or "CorreaOUT," and #SigueCorreaSigue, or "CorreaIN") have found their way to the streets, inspiring mass protests, as well as demonstrations of support for President Correa and the ruling party:

Mnozí se ptali, zda jeho nová opatření neovlivní všechny společenské vrstvy, zda vládou prosazované „přerozdělování bohatství“ nezůstane jen utopií a zda daně z dědictví a z navýšení hodnoty negativně neovlivní vlastnické právo. Hashtagy #FueraCorreaFuera (PryčCorreoPryč) a #SigueCorreaSigue (PokračujCorreoPokračuj), které vznikly na sociálních sítích, se na začátku června dostaly i do ulic. Někteří Ekvádorci projevují prezidentovi podporu, jiní dávají najevo nesouhlas.

You don't need a revolution and to change everything in the name of progress; you just need to leave people in peace.

Abychom postupovali vpřed, nepotřebujeme revoluci a všechno měnit, jen je třeba nechat lidi na pokoji.

Towards job creation and productivity in Ecuador

Za produktivní Ekvádor, ve kterém vznikají nová pracovní místa.

The government's only recourse is to force civil servants to go out and march against the opposition.

Vládě nezbývá nic jiného než nutit státní zaměstnance vyjít do ulic a pochodovat proti opozici.

Oposición golpista , listen: We work.

Pučistická opozice, poslouchej: My pracujeme.

We don't inherit anything.

Nedědíme.

Although the road to change is a tough one, I'm with you, my President

Ačkoli může být cesta těžká, vydáme se na ni s Vámi, pane prezidente.

Backwards, let me tell you, CUENCA defends this Revolutionary process.

Zpátečničtí občané, říkám vám, že Cuenca brání revoluční proces.

Time to move forward!!

Již nikdy zpátky do minulosti!

Abortion in Chile, a Clandestine Choice · Global Voices "My body is not a democracy.

Rozhodnout se pro potrat je v Chile stále ještě nelegální

I choose".

Demonstrace za svobodnou a bezpečnou interrupci.

Rally for a free and safe abortion, Santiago de Chile. July 25, 2014.

Santiago de Chile, 25. července 2014.

Photo by Periódico El Ciudadano (CC BY-NC-ND 2.0)

Fotografie: deník El Ciudadano (CC BY-NC-ND 2.0).

Since 1974, when the law was changed under Augusto Pinochet’s dictatorship, Chile has been one of seven countries in the world that do not allow abortion under any circumstances.

Od roku 1974, kdy se v čase vlády Augusta Pinocheta změnil zákon, patří Chile mezi sedm zemí na světě, které nepovolují potrat za žádných okolností.

After democracy was re-introduced in 1990, there were several attempts to decriminalize abortion, but all of them, including a promise from president Michelle Bachelet to legalize it in case of rape or mortal danger to the woman, were unsuccessful.

S návratem demokracie v roce 1990 se objevilo vícero pokusů o dekriminalizaci interrupcí. Žádný z nich ale neuspěl, včetně příslibu prezidentky Michelle Bachelet, že by potrat mohl být legalizovaný v případě znásilnění nebo ohrožení života matky.

When the Chilean constitution had to be changed in 1974, Senator Jaime Guzmán Errázuriz gave a speech about abortion that included the following: “The mother must have the child, even though it might be abnormal, even though it may be unwanted, even when it is the product of rape and even though the pregnancy may result in her death.”

Když se v roce 1974 chilská ústava změnila, senátor Jaime Guzmán Errázuriz přednesl řeč o interrupcích, ve které zazněla i následující věta. „Matka si musí dítě nechat, i kdyby bylo postižené, nechtěné, kdyby bylo výsledkem znásilnění a i v případě, že by rozhodnutí nechat si dítě mělo vyústit v její smrt.“

Although the constitution itself remained vague and only “protects the life of the unborn,” Guzmán's discourse remains the best summary of the policy today.

Přestože samotná ústava byla v této otázce vágní a jenom „chránila život nenarozeného dítěte“, Guzmánův projev je pořád nejvýstižnějším shrnutím dnešní politické situace.

By Bachelet's May 21 speech of this year, the promise had disappeared, but the debate had not.

V letošním projevu prezidentky z 21. května sice slib zmizel, ale debata zůstala.

Every couple of months, the Chilean press runs a series of articles about very young girls who get pregnant, usually as a result of rape, sometimes by a family member and are not allowed to abort.

Každou chvíli zveřejňuje chilský tisk série článků o mladých dívkách, které otěhotněly, obyčejně po znásilnění a často i ze strany příbuzných, a kterým přesto není dovoleno jít na potrat.

This year, it was an 11 year-old girl, whose tragic story made her a symbol of the cause.

Letos to byla jedenáctiletá dívka, ze které její tragický příběh učinil symbol tématu interrupcí.

“My poster for Women’s day will say: ‘Chile a country where a girl of 11 can be the mother of her own brother.

Na MDŽ ponesu transparent: „Chile je země, kde JEDENÁCTILETÁ DÍVKA může být MATKOU VLASTNÍHO BRATRA.

Legal abortion now.”

LEGÁLNÍ INTERRUPCE, HNED“.

Chile is a catholic country in its roots, so it is unsurprising that the prohibition regarding abortion is only one of many sides of a broader societal issue.

Chile je do morku kosti katolickou zemí, takže nepřekvapí, že zákaz interrupcí je jenom jedním z mnoha rysů většího sociálního problému.

“The bishops of Chile react to the project to decriminalize abortion http://t.co/anQNWwcNTv”

Zpráva chilských biskupů k projektu dekriminalizace potratů.

The contraceptive pill is sold over the counter at pharmacies, but the morning-after pill, an emergency contraceptive used retroactively to prevent pregnancy, is harder to get a hold of.

Antikoncepční pilulka se bez receptu prodává v lékárnách, zatímco nouzovou antikoncepční pilulku, která se používá až po styku, aby zabránila nechtěnému těhotenství, je mnohem těžší sehnat.

The emergency contraceptive was legalized in 2002, after a long battle in the courts.

Nouzová antikoncepční pilulka byla legalizovaná v roce 2002, po zdlouhavém soudním boji.

Affluent Chileans could get it in private clinics, but most women had to resort to the national health service, which only provided it in case of sexual assault.

Movití Chilané ji mohou získat na soukromých klinikách, ale většina žen se musí obrátit na veřejná zdravotnická zařízení, která pilulku poskytovala pouze v případě sexuálního útoku.

From 2006 onwards, it was made available to women from the age of 14 without parental consent, but

Od roku 2006 je zpřístupněná ženám od čtrnácti let bez svolení rodičů.

I spoke with Rosario Lagos, president of Siempre Por La Vida, who believes that even therapeutical abortion (in case of mortal danger) is “completely unnecessary,” because “doctors in Chile have the moral and professional obligation to save the life of the mother.”

Mluvila jsem s ředitelkou organizace Rosario Lagos, která věří, že dokonce i potrat ze zdravotních důvodů (v případě smrtelného nebezpečí) je „absolutně nepotřebný“, protože „lékaři mají morální a profesionální povinnost zachránit život matky“.

She calls abortion a “false promise for mental ease.”

Interrupci nazývá „falešným příslibem pro klidné svědomí“.

Lagos told me women need “company, support and protection,” not abortions.

Lagos mi řekla, že ženy potřebují „společnost, podporu a ochranu“, ne potraty.

“And in the case of rape,” Lagos said, “it is fundamentally unjust to condemn the child to death and the rapist to imprisonment.

„A v případě znásilnění“, dodala Lagos, „je ze zásady nespravedlivé odsoudit dítě na smrt a útočníka poslat do vězení.

Abortion also causes more harm than good.” According to Lagos, “scientific evidence” shows that abortion “causes more physical and emotional damage.”

Potrat navíc s sebou nese více utrpení než dobra.“ Podle Lagos „vědecká data“ ukazují, že potrat „způsobuje víc fyzické a emocionální újmy“.

Javiera and Amanda of Serigrafia Instantanea are on the other side of the debate. They are part of a collective of artists that make posters and t-shirts to support social justice causes.

Javiera a Amanda ze sdružení Serigrafía Instantánea (Okamžitý sítotisk) stojí na druhé straně debaty.

“Chile is a conservative country, with a super conservative leadership,” said Javiera. “But why should they have the right to make decisions about my body?

Tvoří součást kolektivu umělců, který vyrábí plakáty a trička na podporu sociální spravedlnosti. „Chile je konzervativní země s ultrakonzervativní vládou,“ myslí si Javiera. „Ale proč by měli mít právo rozhodovat o mém těle?

I don’t believe in the legalization of abortion for therapeutic reasons.

Nevěřím v legalizaci potratu ze zdravotních důvodů.

We should have the right to freely make decisions about our fertility.”

Měly bychom mít právo svobodně rozhodovat o své plodnosti.“

Serigraphy brigade for free abortion rally in Chile.

Sítotisky určené na manifestaci za potraty v Chile.

Image posted by Tomas Matala Aedo on Facebook.

Fotografie publikovaná Tomásem Matalou Aedo na Facebooku.

Amanda talks about abortion as part of a much broader issue. “Abortion is only a symptom.

Amanda mluví o potratu jako o součásti většího sociálního problému. „Potraty jsou jenom symbol.

We want to reclaim our bodies. Because abortion is already a reality in Chile.

Chceme znovu získat naše těla, protože interrupce jsou už v Chile realitou.

Rich women go to clinics; women without money have to resort to other measures.”

Bohaté ženy chodí na soukromé kliniky, chudší ženy se musí uchýlit k jiným prostředkům.“

Every year between ten and twenty thousand women have illegal abortions in Chile.

Každoročně deset až dvacet tisíc žen v Chile podstoupí nelegální potrat.

The taboo around this activity casts a massive shadow over the whole issue, so it is difficult to ascertain the accuracy of that figure.

Tabu kolem tohoto tématu vrhá stín na celou problematiku, proto je obtížné tato data potvrdit s přesností.

Human Rights Watch Latin America estimates that “a large part of the pregnancies in Chile are unwanted.

Organizace Human Rights Watch v Latinské Americe odhaduje, že „značná část těhotenství v Chile jsou těhotenství nechtěná.

About 35 percent end in abortion, which makes for around 160,000 abortions every year, 64,000 of which are on girls under 18.”

Kolem pětatřiceti procent končí potratem, což činí 160 tisíc potratů ročně a z nich 64 tisíc u žen mladších osmnácti let.“

One of the organizations that helps women have safe abortions at home is Linea Aborto Libre, ran by Angela Erpel Jara, who is also a sociologist at the University of Chile.

Jedna z organizací, které ženám pomáhají k bezpečnému domácímu potratu, je Línea Aborto Libre (Linka svobodného potratu), kterou vede socioložka působící na Chilské univerzitě Angela Erpel Jara.

Every day between 8 and 11 pm, Linea Aborto receives as many as 15 calls from women seeking information on how they can have safe abortions using Misopostrol.

Každý den mezi osmou a jedenáctou večer jim volá až patnáct žen hledajících informace o bezpečném potratu prostřednictvím Misopostrolu.

To complement this service, they distribute books on the subject.

Jako doplnění této služby rozdávají také knihy na toto téma.

Last year, after getting the books into local libraries, Linea Aborto Librea was sued three times, charged with practicing medicine illegally and inciting criminal activity.

Loni, poté, co umístili knížky do místních knihoven, byla organizace třikrát obžalována z nelegálního vykonávání medicínských zákroků a z podporování kriminálních aktivit.

None of the charges stuck.

Žádné z obvinění se neprokázalo jako pravdivé.

Erpel Jara and her colleagues focus on the practicalities and on the women they assist, instead of on the law. “We’re not interested in negotiating with members of parliament,” she says. “The law allowing therapeutic abortion is a waste of time.

Erpel Jara a její kolegyně se víc než na zákony soustředí na praktickou stránku věci a na ženy, kterým pomáhají. „Nezajímá nás dohadování s politiky,“ říká. „Zákon o potratu ze zdravotních důvodů je ztráta času.

Women shouldn’t have to ask permission from male lawmakers to prove to male doctors that they have been raped or are in mortal danger to be able to make decisions about their own fertility.”

Ženy by neměly být nuceny žádat o svolení politiky-muže, aby mohly dokázat lékařům-mužům, že byly znásilněné nebo že jsou v ohrožení života, aby vůbec mohly rozhodovat o vlastní plodnosti.“

Erpel Jara only helps women with the treatment in their homes; legally, she can’t tell them how to get Misoprostol.

Erpel Jara jenom ženám pomáhá s domácí péčí, podle zákona jim nemůže říct, jak sehnat Misoprostol.

But it’s not that hard.

Ale není to tak těžké.

With the help of Google, a cellphone (the vendors communicate via WhatsApp) and 60,000 pesos (US$100), anyone can get her hands on the pills.

S pomocí Googlu, mobilního telefonu (prodejci komunikují přes WhatsApp) a 60 tisíc pesos (přibližně dva a půl tisíce korun) může pilulky sehnat kdokoliv.

A quick search yielded 30-plus individuals who have taken the risk of putting their phone numbers online, sometimes along with their names, and declare themselves to be sellers of Misoprostol.

Zběžným pohledem do vyhledávače jsem narazila na více než třicet osob, které postoupily riziko tím, že vystavily svoje číslo online, někdy i se jménem, a které o sobě říkají, že Misoprostol prodávají.

It’s unclear where they get the product.

Není jasné, odkud produkt mají.

One study mentions a “Misoprostol mafia”, though the drug is available by prescription in most of Chile’s neighboring countries.

Existuje studie, která zmiňuje „misopostrolovou mafii“, i když lék je na lékařský předpis dostupný ve většině zemí sousedících s Chile.

As an experiment, I sent text messages to a couple of the numbers and asked if they could get me Misopostrol.

Zkusila jsem poslat zprávu na několik čísel a zeptala se, jestli mi mohou sehnat Misopostrol.

One of them answered instantly, asking what stage of pregnancy I was at and reassuring me they had “experience in the medical sector.”

Jeden člověk mi odpověděl okamžitě a ptal se, v jakém stádiu těhotenství jsem. Ujistil mě, že „v oblasti medicíny mají zkušenosti“.

It became painfully clear that women who do this run a dual risk: they’re putting their health in the hands of a number found on the Internet, and their trust in clandestine salespeople.

Najednou bylo bolestivě jasné, že ženy v takové situaci podstupují dvojí riziko – své zdraví vkládají do rukou telefonního čísla z internetu a svou důvěru v ilegální prodejce.

And if something goes wrong, a doctor could denounce them, landing them in prison.

A pokud se to zvrtne, lékař je může udat policii a mohou skončit i ve vězení.

At present there is little hope that the situation will improve.

V této chvíli je jen malá naděje, že by se situace mohla zlepšit.

The president has remained silent, the law remains unchanged.

Prezidentka Chile se odmlčela, zákon se nezměnil.

The prohibition against abortion is ingrained in the Chilean constitution, a constitution, which, from its very first article, guarantees the safety of all citizens and the freedom to realize spiritual and material fulfilment—a freedom denied to hundreds of Chilean women each year.

Zákaz potratů je ukotven v chilské ústavě, ústavě, která od prvního článku garantuje bezpečí všech občanů a svobodu duchovní i materiální.

On Saturday, June 20, human rights expert and activist Suad Missini ended the hunger strike he started six days prior in protest of inhumane treatment of migrants passing through Macedonia.

V sobotu 20. června ukončil Suad Missini, aktivista a odborník v oblasti lidských práv, protestní šestidenní hladovku, která měla upozornit na nehumánní zacházení s migranty přecházejícími přes makedonské území.

Mr. Missini issued the following statement :

V souvislosti s hladovkou vydal Missini následující prohlášení:

While the effects of the changes of the Asylum Law are yet to be seen in practice, the conditions in the migrant center in Gazi Baba has not been improved.

Změny v azylovém zákoně se projeví až za nějaký čas a centrum pro migranty Gazi Baba si na zlepšení podmínek ještě nějakou dobu počká.

The refugees are still kept in the center which gains characteristics of a concentration camp, under impossible, inhuman and degrading conditions, out of the legal framework and international human rights standards which are part of the national legal system.

Uprchlíci jsou zde ubytováni v nelidských a ponižujících podmínkách, které připomínají koncentrační tábory a které se vymykají standardům mezinárodních lidskoprávních zákonů.

Authorities in Republic of Macedonia chose to remain deaf to the demands for solving of this problem by numerous international organizations and institutions.

Makedonské úřady zcela ignorují apely mezinárodních organizací a institucí, jež je nabádají k okamžitému řešení situace.

They act blind to the fact that the UN Committee Against Torture characterized the treatment of refugees in this center as torture and breach of the UN Convention Against Torture in its latest report.

Nereagují ani na aktuální stanovisko Výboru proti mučení při OSN, které hodnotí zacházení s uprchlíky ve zmíněném centru jako týrání a porušování Úmluvy proti mučení.

And all this while our country is a member of the UN Human Rights Council.

Tohle všechno se děje v době, kdy je naše země členem Rady OSN pro lidská práva.

On the other hand, I'd like to stress that Macedonia, as member of Council of Europe (CoE), received a visit by the CoE Committee for Prevention of Torture, which included a visit to Gazi Baba center.

Na druhou stranu je třeba vyzdvihnout fakt, že Makedonie, jakožto člen Rady Evropy, přijala návštěvu zástupců Výboru pro prevenci mučení. Ta zavítala i do centra Gazi Baba.

This summer, the president of this committee Mikola Gnatovskij visited Macedonia and also talked to the authorities about this center, among other things.

Prezident výboru Mikola Gnatovskij navštívil Makedonii toto léto a s úřady o centru osobně hovořil.

I emphasize that Macedonian authorities have still not issued approval for the report of this visit to be published.

Musím však upozornit na to, že makedonské úřady dodnes neodsouhlasily zveřejnění hodnotící zprávu z této návštěvy.

Finally, two days before the start of the hunger strike, the Ombudsman of Republic of Macedonia presented the catastrophic situation and lawlessness that rule in this center.

Dva dny před zahájením hladovky se k situaci vyjádřil makedonský ombudsman a popsal katastrofální situaci a bezpráví, jež v tomto migrantském centru vládnou.

Today, we can acknowledge that the public in Republic of Macedonia, as well as the international public and foreign media and organizations, are fully aware and informed about the problem with this center.

Dnes můžeme s jistotou říci, že je s problematickou situací v centru obeznámena jak makedonská, tak i zahraniční veřejnost, média i organizace.

These days, Gazi Baba center is an international topic.

Situace v centru pro migranty Gazi Baba přerostla v mezinárodní téma.

If the government decided that this catastrophic problem should not be a subject of immediate reaction and subsequent solution, then this definitely puts our country among those which openly and unscrupulously conduct torture, while the authorities are legitimized as institutions lead by persons which have no respect for human lives. The lives of hundreds of people detained within this center.

Pokud vláda dospěla k rozhodnutí, že tato otázka není hodna okamžité reakce a radikálního řešení, degraduje naši zemi na úroveň těch států, které se otevřeně a bez skrupulí podílejí na mučení a ve kterých jsou v čele zodpovědných institucí osoby postrádající respekt k lidskému životu, ke stovkám lidských životů v centru Gazi Baba i k životu mému.

And finally, about my life. Therefore, on this day I end the hunger strike.

Dnešním dnem ukončují protestní hladovku.

Because the limits of health risks are already surpassed, and because the potentials of this strike are fulfilled.

Za prvé jsem se ocitl v bodě, kdy doba hladovění přestává být bezpečná pro mé zdraví, za druhé byl naplněn účel mého aktu.

My demands, which are demands by an enormous part of the public in Republic of Macedonia, are partially fulfilled.

Mé požadavky a potažmo požadavky enormní většiny obyvatel Makedonie byly částečně vyslyšeny.

My civic act was a drop which made waves, which, I sincerely hope, together with all the other efforts, will lead to solving of this problem which turns our country into an uncivilized space.

Pevně věřím, že můj čin rozpoutal společně s dalšími aktivitami vlnu akcí vedoucích ke zdárnému konci a k vyřešení daného problému.

I am immensely grateful to the thousands who sincerely and unambiguously expressed their support, making this civil act as much theirs, as it was mine.

Rád bych touto cestou také poděkoval tisícům lidí, kteří mi vyjádřili upřímnou a nezištnou podporu a umocnili tak sílu mého občanského skutku.

Meanwhile, Twitter users continue sharing leaked photos showing the conditions of detained refugees.

Uživatelé Twitteru sdílejí fotografie, které unikly z centra Gazi Baba.

Image from ICHRI's new report " High Hopes, Tempered Expectations: Views from Iran on the Nuclear Negotiations."

Nová zpráva organizace ICHRI „Velké naděje, umírněná očekávání: Íránský pohled na jaderná vyjednávání“