gowitheflowlab/parallel-medium · Datasets at Hugging Face

English stringlengths 1 66.1k	Other Language stringlengths 1 126k
Once the shearing is done, the animals are counted up and the vicuñas are freed until next year.	Po ukončení stříhání se spočítá, kolik zvířat se ostříhalo, a pak je vypustí na svobodu až do příštího roku.
In 2012, the Peruvian Ministry of Agriculture reinstituted an evaluation program to establish how many vicuñas there are in the country.	V roce 2012 započalo peruánské Ministerstvo zemědělství projekt s cílem určit, kolik vikuní žije v zemi.
According to the government's findings, the population of these South American camelidos nationwide is 209, representing a 76-percent increase since 2000.	Podle získaných čísel dosáhla populace těchto jihoamerických velbloudovitých kopytníků v národním měřítku 208 895 kusů, což představuje 76% nárůst oproti roku 2000.
Ayacucho is the area with the most vicuñas, with an estimated 62 animals, representing 29 percent of the total population.	Nejvíce vikuní, 62 133, tedy 29 % z celkové populace, žije v departementu Ayacucho.
The blog Alpacas y Alpaqueros shared the results of the 2012 National Vicuña Survey:	Blog s názvem Alpacas y alpaqueros zveřejnil výsledky Národního sčítání vikuní za rok 2012:
The results show that the total population of vicuñas in Peru amounts to 208,889 animals, from which 70 percent are wildlife and 30 percent are feral.	Výsledky ukazují, že celková populace vikuní v Peru činí 208 889 kusů zvířat, z nichž 70 % žije ve volné přírodě a 30 % v podmínkách polozajetí.
Also, Twitter users shared some pictures of chaccu:	Uživatelé Twitteru sdíleli fotografie z chaccu:
Chaccu, millenary tradition of vicuña shearing...	Chaccu tisíciletá tradice sloužící k stříhání vikuní ...
And to think we enjoy them thanks to the work by Dr. A. Brack .	A k pomyšlení, že si jich užíváme díky práci doktora A.
Everything is ready for 2015 National Chaccu at Pampa Galeras National Park.	Vše připraveno pro #ChaccuNacional2015 v #PampaGaleras.
PERU: Chaccu: ancestral tradition that is carried out at Pampa Galeras National Park.	PERU: Chaccu: tradice našich předků, jež se odehrává v Pampa Galeras.
On Facebook, Aventura sin Límites posted pictures of the latest chaccu.	Facebooková stránka Aventura sin límites publikovala fotografie aktuálního chaccu.
Police in Russia Might Soon be Allowed to Shoot at Women, Unless They 'Look Pregnant' · Global Voices	Ruská policie může již brzo střílet na ženy, pokud nebudou vypadat „těhotně“
The amendments suggest shooting at women should be allowed, unless there are "visible signs of pregnancy."	Novela zákona navrhuje, že střílení na ženy by mělo být dovoleno v případech, kdy ženy nebudou vykazovat „viditelné znaky těhotenství“.
Images mixed by Tetyana Lokot.	Obrázky vybrala Tetyana Lokot.
A group of lawmakers in Russia's State Duma have suggested expanding opportunities for the use of firearms with impunity by police, proposing changes to a law that currently prohibits police officers from firing into crowds or at women.	Skupina zákonodárců v ruské Státní dumě navrhuje rozšířit možnost beztrestného používání střelných zbraní policií, konkrétně navrhují změny zákona, který v současnosti zakazuje policistům střílet do davu nebo na ženy.
A set of amendments to the police law introduced into the lower house of the Russian parliament by Irina Yarovaya, a lawmaker from the United Russia party and head of the parliamentary security committee, suggests granting police officers a “presumption of trust and support,” meaning they would not have to face prosecution for any action taken while on official duty, so long as said action was for a valid purpose and in accordance with existing laws.	Soubor pozměňovacích návrhů k policejnímu zákonu byl představen v dolní komoře parlamentu Irinou Jarovajovou, poslankyní za stranu Jednotné Rusko a vedoucí parlamentního výboru pro bezpečnost; navrhuje policistům udělit „presumpci důvěry a podpory”, což znamená, že by nečelili trestnímu stíhání za žádný čin během výkonu služby, pokud byl proveden za opodstatněným účelem a v souladu s platnými právními předpisy.
According to the present law, police are prohibited from shooting at women.	Podle současných zákonů má policie zakázáno střílet na ženy.
The draft amendments would void this general rule: the ban on shooting would only apply if a woman exhibited "visible signs of pregnancy."	Návrh novelizace ruší toto obecné pravidlo: zákaz by se vztahoval pouze na ženy, které vykazují „viditelné znaky těhotenství”.
The new legislation would also allow police to shoot into crowds (currently forbidden), provided they were doing it "to prevent acts of terror or hostage situations."	Nová legislativa by také dovolila policistům střílet do davu (v současnosti zakázáno) za předpokladu, že by se tak „zabránilo teroristickým činům a zadržení rukojmích”.
Other suggested amendments include granting police the right to conduct searches of personal property and persons on grounds of "reasonable suspicion" instead of providing compelling evidence, and entitling police officers to enter private residences in order to detain individuals, even if they haven't yet been charged or officially declared criminal suspects.	Další navrhované změny zahrnují právo policie provést prohledání osoby a jejího soukromého majetku na základě „opodstatněného podezření” místo poskytnutí přesvědčivého důkazu; opravňují vstup policistů do soukromých sídel, aby zadrželi osoby, i když nebyly zatčeny nebo úředně prohlášeny za podezřelé.
Given the history of police brutality and prisoner abuse in Russia, some of the RuNet reactions to the law were quite predictable, with users lamenting the expansion of police powers and impunity.	Vzhledem k historii policejní brutality a zneužívání vězňů v Rusku byly některé z reakcí na návrh zákona na ruském internetu docela předvídatelné, uživatelé lamentují na rozšíření policejních pravomocí a beztrestnost činů.
Every sane person understands that the authorities are afraid of their own people more than the mythical enemy from the West.	Každá rozumná osoba chápe, že úřady se bojí vlastních lidí více než mýtického nepřítele ze Západu.
Others joked that the lawmakers who proposed the amendments may have had ulterior motives, especially in regards to women.	Jiní vtipkují, že zákonodárci za navrhovanými změnami prosazují jiné postranní úmysly, týkající se zejména žen.
Don't you know, it's a clever way to combat demographic problems.	Copak nevíte, že je to chytrý způsob, jak bojovat s demografickými problémy.
If you're knocked up, you have nothing to fear.	Pokud jste v jiném stavu, nemáte se čeho bát.
The proposed change to the norm of shooting at women seemingly caused the biggest uproar.	Navrhované změny předpisů týkajícího se střílení na ženy zdánlivě vzbudilo největší rozruch.
Pussy Riot's Nadya Tolokonnikova, who last year launched MediaZona, a new media portal devoted to reporting on issues and events in Russia's prison system, tweeted about her outrage.	Členka Pussy Riot, Naděžda Tolokonnikova, která loni spustila MediaZona, nový mediální portál zaměřený na monitorování událostí v ruském vězeňském systému, tweetovala své pobouření.
Police will be permitted to legally open fire on women. "Those chicks have gotten out of hand," the State Duma decided.	Policie bude mít dovoleno legálně střílet na ženy. „Ty holky se dostaly mimo kontrolu,” rozhodla Státní duma.
However, some Twitter users immediately questioned Tolokonnikova's indignation, latching onto her feminist image.	Nicméně někteří uživatelé Twitteru hned zpochybňovali rozhořčení Tolokonnikové s odkazem na její feministický obraz.
Nadya, you're a feminist, aren't you?	Naďo, ty jsi feministka, že?
Women should be as equal before the law as men.	Ženy by měly být před zákonem rovny s muži.
Another part of the social media debate around the “presumption of trust" for Russian police revolved around comparisons with similar legislation in other countries.	Další diskuze se na sociálních médiích točí kolem „presumpce důvěry” pro ruskou policii ve srovnání s podobnou legislativou v jiných zemích.
Some users drew parallels with the US, where the police force has faced public scrutiny in light of mass protests against police brutality in places like Ferguson and Baltimore.	Někteří uživatelé načrtávají paralelu s USA, kde jsou nyní policejní síly pod pečlivým dohledem veřejnosti v souvislosti s masovými protesty proti policejní brutalitě v městech jako je Ferguson a Baltimore.
In the US, police have had a lot of rights for quite a while.	Ve Spojených státech má policie mnoho práv již nějakou dobu.
We're almost approaching the legislation and rights of the police in the US.	Téměř se přiblížíme legislativě a právům, kterou mají policisté v USA.
They can even shoot on "reasonable grounds" there.	Oni mohou dokonce střílet na základě „vážných důvodů”.
The broken windows policy in action.	Politika rozbitých oken v praxi.
"You're hurting me, Mexico."	Mexiko: Beztrestnost jako spojující článek místních tragédií
March against the arrest and mass disappearance of the 43 students from the teacher's college in Ayotzinapa.	„Bolíš mě, Mexiko“ – Pochod proti unesení 43 studentů z Ayotzinapy, od Plaza Independencia k mexické ambasádě.
Photo from the Flickr account of Sofia under Creative Commons license. This article was originally published on Sin Embargo and is reproduced here under a partnership agreement.	Fotografie ze serveru Flickr, od Sofie, v rámci licence Creative Commons.
The escape of the Sinaloan cartel leader Joaquín “El Chapo” Guzmán, the massacre at Tlatlaya, and the disappearance of 43 students from a rural teachers' college in Ayotzinapa have two sinister elements in common: impunity and total disregard for the law—this according to a report filed by Mary Speck, Project Director for Mexico and Central America at the International Crisis Group.	Útěk drogového bosse Joaquína „El Chapo“ Guzmána Loery, masakr v Tlatlaye a zmizení 43 studentů školy Escuela Normal Rural v Ayotzinapě ve státě Guerrero obsahují společný prvek: beztrestnost a naprostou lhostejnost k zákonu. To alespoň míní analýza Mezinárodní krizové skupiny (International Crisis Group), kterou vypracovala Mary Speck, ředitelka tohoto projektu pro Mexiko a střední Ameriku.
According to an article by Speck that appeared in the Huffington Post, “the kidnapping of the 43 Ayotzinapa teaching college students in Iguala exposed the rot within the municipal police forces, who not only failed to prevent but also took part in mass abduction and murder, according to federal prosecutors.	„Únos 43 studentů z Ayotzinapy poukázal na prohnilost městské policie, které se nejen nepodařilo zločinu zabránit, ale její složky se na tomto únosu dokonce podílely.
The Tlatlaya case, in which 22 suspects died, some apparently executed, laid bare the brutality within the country's vaunted armed forces, three of whose members face murder charges."	Případ v Tlatlayi, kde zemřelo 22 osob podezřelých ze zapojení do zločinné skupiny, některé z nich byly zjevně popraveny, ukazuje na ‚obnaženou brutalitu‘ uvnitř ozbrojených sil, kterými se země tolik chlubila.
Speck points out.	V tomto případě tři její složky čelí obžalobě,“ uvádí Speck.
"Mexican authorities should realize by now that even successful police and military operations will not bring an end to the impunity that infects government institutions."	„Mexické úřady by si měly povšimnout, že ani policie a efektivní vojenské operace neukončí stav beztrestnosti, který infikuje vládní instituce.
“These actions discredit the many officers and public officials who do their work honourably — often in the face of great danger — to combat dangerous delinquents," adds Speck.	Tyto činy diskreditují mnoho veřejných úředníků a zastupitelů, kteří vykonávají svou práci svědomitě – a často přitom čelí vyhrůžkám –, aby bojovali proti nebezpečným zločincům,“ doplňuje.
The escape of "El Chapo" Guzmán, leader of the powerful Sinaloa cartel, is just the latest in a series of embarrassing events plaguing the Mexican government.	Útěk drogového bosse Joaquína „El Chapo“ Guzmána je třetím případem a doplňuje řetězec „ostudných událostí“, kterým čelí mexická vláda.
"But instead of pursuing broad investigations up the chain of command into the crimes of commission or omission that allowed such horrific acts to take place, the government seems to have pursued a strategy of containment," argues Speck.	Ta se ovšem „místo toho, aby spustila rozsáhlá vyšetřování zločinů nebo pochybení, které vedly k těmto hrozným činům, a mířila až k jejich strůjcům, nadále schová zdrženlivě“.
As an example, she cites the disappearance of the students on September 26, 2014, a case in which only a few local officials, among them the former mayor of Iguala, José Luis Abarca, are actually facing charges, despite the fact that state, national and military officials were aware of the disappearance but “did nothing to track down the culprits.”	Jako příklad zpráva uvádí zmizení studentů z 26. září 2014, kvůli kterému bylo obviněno pouze několik místních politiků, mezi nimi bývalý starosta Igualy José Luis Abarca – navzdory tomu, že státní, federální a dokonce i vojenské úřady o únosu věděly, „ale neudělaly nic, aby únosce pronásledovaly“.
“A common thread runs between mass disappearances, such as the September 26, 2014, kidnapping of 43 teaching students in Iguala, massacres such as the June 2014 killing of 22 alleged criminals by military forces in Tlatlaya, and now the escape of "El Chapo" Guzmán.	„Mezi hromadným zmizením osob (jako v případě 43 studentů z Igualy), masakry (jako zabití 22 údajných zločinců vojenskými složkami v Tlatlaye) a útěkem „El Chapo“ Guzmána se táhne červená nit.
Repeatedly officials charged with obeying the law decided instead to flout or ignore it, whether out of greed, inadequacy, fear or revenge.	Úředníci zodpovědní za dodržování zákonů se opakovaně rozhodují je ignorovat, ať již kvůli ambicím, neschopnosti, strachu nebo pomstě.
Such deep-seated indifference to the essence of law — even by those who pretend to follow its letter — cannot be easily overcome.	Takovou lhostejnost vůči podstatě zákona – a to ze strany těch, kteří se jím údajně plně řídí – není snadné překonat.
It will require decisive leadership willing not only to go after the criminals who defy the country's institutions from without but also those who for decades have been steadily corroding them from within.”	Bylo by potřeba silné vedení nejen k pronásledování zločinců, kteří se nachází mimo místní instituce, ale také těch, kteří během desítek let umožňují korupci zevnitř těchto institucí.“
According to Speck, the recapture of "El Chapo," who has already escaped once before from a Mexican maximum-security prison, could "help restore some credibility to an embattled government. But Mexican authorities should realize by now that even successful police and military operations will not bring an end to the impunity that infects government institutions."	Podle analýzy by mohlo opětovné dopadení Guzmána, který již dvakrát utekl z mexického vězení s maximální ostrahou, pomoci znovu obnovit „část důvěryhodnosti ztrápené vlády“, úřady by si ovšem měly uvědomit, že úspěšné vojenské a policejní operace nedokáží ukončit stav beztrestnosti, „která infikuje vládní instituce“.
Is there a cure?	Existuje řešení?
For the author of the study, the only viable solution left is for the government to conduct "thorough, impartial investigations, aired in open court and with firm sentences imposed for both operators and masterminds — no matter how powerful."	Podle autorky analýzy je jediným řešením, které mexické vládě zbývá, provést nestranná a vyčerpávající vyšetřování, která by byla transparentní a která by přinesla nejen zatýkání, ale také „značné tresty“ proti zločincům i osobám v pozadí, ať už jde o kohokoli.
“This is the only way to deter crime and restore faith in a state whose promises of security and justice still ring hollow to most of its citizens."	„Toto je jediný způsob, jak odradit zločince a vrátit víru ve stát, jehož sliby o zajištění bezpečnosti a spravedlnosti dosud znějí většině obyvatel prázdně.“
El Chapo's most recent and spectacular escape, from the maximum security prison at Altiplano in the State of Mexico, was made through a 1.5 km-long tunnel.	Drogový boss Guzmán překonal svým útěkem z věznice Altiplano, pro který použil 1,5 kilometru dlouhý tunel, svůj první útěk z roku 2001, kdy utekl schovaný ve vozíku s prádlem.
He first broke out of a penal facility in 2001 by hiding in a laundry cart.	Tunel byl vykopán pod umývárnou a vybaven ventilací a osvětlením.
This time, the method was more sophisticated involving a tunnel dug "under his shower, extending nearly one mile, complete with ventilation and lighting." “The sensational escape is an embarrassment for the government of Enrique Peña Nieto, which heralded Guzman's capture as a major strike against organized crime in February 2014.	„Tento senzační útěk je ostudou pro vládu Enrique Peña Niety, která v únoru 2014 označila dopadení Guzmána za významný úspěch v boji proti organizovanému zločinu.
Such a complex operation could not occur without professional assistance from both outside and in — plus large doses of willful ignorance.	Taková komplexní operace by se nemohla odehrát bez účasti profesionálů zvenčí – a také bez velké dávky záměrné lhostejnosti.
But it is far more than a blow to one president, government or political party.	Ale jde o mnohem více než jen o ránu prezidentovi, vládě nebo politické straně.
It further undermines Mexicans' confidence that their public officials — from police to prosecutors to judges to prison wardens — can deliver on promises of security and justice,” writes Speck.	Podrývá navíc důvěru Mexičanů k veřejným činitelům – od policie k státním návladním, soudcům a strážcům ve vězení – a upevňuje dojem, že tito lidé nemohou naplnit své sliby týkající se bezpečnosti a spravedlnosti.“
She notes the increase in security forces since 2006, the year in which then President Felipe Calderon launched the war on drug trafficking.	Mary Speck vyzdvihuje nárůst bezpečnostních složek od roku 2006, tj. roku, kdy tehdejší prezident Felipe Calderón Hinojosa zahájil válku proti obchodu s drogami.
The Army, for example, has grown from about 250,000 to 274,000 members, while the Federal Police went from about 13,000 to more than 40,000.	Například armáda narostla z přibližně 250 tisíc příslušníků na 274 tisíc, zatímco v případě federální policie jde o nárůst z 13 tisíc na více než 40 tisíc.
In an article published in the The Huffington Post, Speck says, "enforcement is just one leg of public security policy, however, which must also stand on prevention, justice and rehabilitation. Most of the municipal police charged with preventing crimes remain weak at best, corrupt or infiltrated at worst.”	Tato analýza uveřejněná novinami The Huffington Post ovšem také uvádí, že je v otázkách veřejné bezpečnosti potřeba také mít na zřeteli prevenci, spravedlnost a rehabilitaci, protože „většina příslušníků městské policie, kteří jsou zodpovědní za prevenci zločinu, je nadále slabá a zkorumpovaná, systém je infiltrován zločinci“.
The author goes on to underscore that the courts "are overwhelmed, incapable of providing timely, effective justice.	Na druhou stranu analýza zdůrazňuje, že soudy jsou „rozpačité“ a neschopné zajistit přiměřenou a účinnou spravedlnost.
Mexico has only four judges per 100,000 people, far fewer than the world average of 17 per 100,000, according to the Global Impunity Index.	Mexiko má pouze čtyři soudce na 100 tisíc obyvatel, což je mnohem méně než celosvětový průměr 17 soudců, jak udává globální index beztrestnosti.
The prisons hold more than 230,000 inmates, 64,000 more than they were designed for."	V Mexiku je vězněno více než 230 tisíc osob, o 64 tisíc více, než je předpokládaná kapacita místních věznic.
Speck warns that many of these inmates are "suspects awaiting trial, whose detention is likely to turn them into hardened criminals, without marketable skills, upon their release.	Autorka analýzy upozorňuje, že mnozí z těchto zadržovaných jsou pouze podezřelí čekající na soud, ale během svého pobytu ve vazbě se z nich mohou stát nebezpeční kriminálníci nebo lidé, kterým po osvobození nezbývá žádná možnost, jak si vydělávat na živobytí.
Even the high-security federal prison of Altiplano chosen to hold Guzmán was overcapacity, according to news reports, and only one out of five inmates there had been convicted."	K tomu dochází i v případě věznic s vysokou ostrahou, jako je například zmíněná věznice Altiplano, kde pouze pětina chovanců byla již odsouzena.
You Can't Read These Books, But Your Great-Great-Grandchildren Can · Global Voices	Vy si tyto knihy nepřečtete, ale vaše prapravnoučata ano
Margaret Atwood, right, hands over her transcript for Future Library, a 100-year project by Scottish artist Katie Paterson, left.	Margaret Atwood, napravo, ruce nad svojí kopií pro Budoucí knihovnu, stoletý projekt skotské umělkyně Katie Paterson, nalevo.
Credit: Katie Paterson	Credit: Katie Paterson
This article and radio report by Susannah Roberson for The World originally appeared on PRI.org on July 16, 2015, and is republished here as part of a content-sharing agreement.	Tento článek a reportáž v rádiu od Susannah Roberson pro The World se původně objevily na PRI.org 16. července 2015. Zde jsou znovu publikovány v rámci dohody o sdílení obsahu.
We've all heard of time capsules, but this one is a little bit different.	Všichni jsme slyšeli o časových kapslích, ale tato je trochu jiná.
It's called Future Library, and it's in the form of a forest in Norway.	Jmenuje se Budoucí knihovna, nachází se v Norsku a má podobu lesa.
Here's how it works: 1,000 trees have been planted in Nordmarka, a forest just outside Oslo, and these trees will provide paper for a special anthology of books to be printed a century from now.	Funguje to takto: v lese Nordmarka u Osla bylo zasazeno tisíc stromů. Ty poskytnou papír na mimořádnou antologii knih, která má být vytištěna od letoška za sto let.
This project is the brainchild of Scottish artist Katie Paterson, and she says she got the idea while doodling.	Tento projekt je duchovním dítětem skotské umělkyně Katie Paterson. Ta říká, že tento nápad dostala při kreslení.
"I was making a very simple sketch in a notebook of tree rings, and I quite quickly made a connection between tree rings and chapters in a book," Paterson says.	„Dělala jsem si do sešitu velmi jednoduchý náčrt letokruhů a velmi rychle mě napadlo spojení mezi letokruhy a kapitolami knihy,“ říká Paterson.
Paterson plans to invite one author each year to contribute to the collection, for 100 years.	Paterson plánuje každý rok vyzvat jednoho autora, aby přispěl do sbírky, a to po dobu sta let.
Award-winning Canadian writer Margaret Atwood was the first to submit a manuscript in May.	Kanadská spisovatelka a vítězka literárních cen Margaret Atwood byla první účastnicí a odevzdala svůj rukopis v květnu.
"To have held in my hands a piece of her writing that I can't read and know that nobody else can read until this moment in the future is very tempting indeed," Paterson says.	„Držím v rukou část jejího díla, ale nemůžu si ho přečíst. Zároveň vím, že si ho nemůže přečíst ani nikdo jiný do toho okamžiku za sto let.
"But of course I'm going to be so strict, so I will never open any of the pages."	Opravdu mě to velmi láká“, říká Paterson. „Ale samozřejmě k sobě budu velmi přísná, takže nikdy tyto stránky neotevřu.“
Paterson hopes her project will be a treat for future generations.	Paterson doufá, že její projekt bude pro budoucí generace velkým lákadlem.
She thinks it will be just like reading an undiscovered antique text.	Myslí si, že to bude jako číst starý neobjevený text.
"I imagine the writings will contain crystallized moments from each year, whether that's 2015 or 2055," Paterson says. "So I like to imagine what that first reader might open the first page to."	„Představuji si, že texty budou obsahovat vybrané momenty každého roku, ať už to bude z roku 2015 nebo 2055,“ říká Paterson. „Taky si ráda představuji, proč první čtenář otevře první stranu.“
But that won't be until the year 2114.	Ale to se stane až v roce 2114.
Meanwhile, Paterson has announced the second author for the project, British writer David Mitchell.	Mezitím už Paterson oznámila druhého autora projektu, britského spisovatele Davida Mitchella.
And the forest in Norway keeps growing.	A norský les dále roste.
Malaysia’s #AtTheEdge Campaign Challenges Media Censorship · Global Voices	Malajsijská kampaň bojuje proti cenzuře médií
Journalists , activists, and concerned citizens gather in Penang, Malaysia to show solidarity to the campaign for the protection of free speech.	Novináři, aktivisté a znepokojení občané se sešli v malajsijském Penangu, aby projevili solidaritu s kampaní za ochranu svobody slova.
Photo from Facebook page of 'Malaysians stand in solidarity with The Edge'	Fotografie z facebookové stránky „Malaysians stand in solidarity with The Edge“ (Malajsijci jsou solidární s organizací The Edge).
Malaysian media groups and activists are preparing for a major rally on August 8 after the government ordered the suspension of two newspapers and the blocking of a news website which has been reporting about a corruption scandal involving Prime Minister Najib Razak.	Malajsijské mediální skupiny a aktivisté se připravují na velkou demonstraci 8. srpna v reakci na vládní nařízení o zastavení činnosti dvou novin a blokování zpravodajského portálu, který informoval o korupčním skandálu týkajícím se premiéra Najiba Razaka.
The Coalition for Press Freedom was initiated by five media groups which adopted the campaign hashtag #AtTheEdge to highlight the rise of media censorship in the country.	Pět mediálních skupin vytvořilo Koalici za svobodu tisku a využívají hashtag #AtTheEdge, aby upozornilo na rostoucí cenzuru médií v zemi.
These groups are Gerakan Media Marah (Geramm), Institute of Journalists, Foreign Correspondents Club of Malaysia, Reporters Sans Frontieres, and Centre for Independent Journalism.	Těmito skupinami jsou Gerakan Media Marah, Institute of Journalists (Institut žurnalistiky), Foreign Correspondents Club of Malaysia (Klub malajsijských zahraničních korespondentů), Reporters Sans Frontieres (Reportéři bez hranic) a Centre for Independent Journalism (Centrum pro nezávislou žurnalistiku).
On July 19, the Sarawak Report news website was blocked and on July 27, two local papers belonging to The Edge media group were suspended.	19. července byla zablokována zpravodajská stránka Sarawak Report a 27. července byla zastavena činnost dvou místních novin patřících do mediální skupiny The Edge.
These media companies have been exposing the anomalous dealings of 1Malaysia Development Bhd (1MDB), a state-managed investment company which reportedly incurred a debt of more than a billion US dollars.	Tyto mediální společnosti odkryly podivné obchody organizace 1Malaysia Development Bhd (1MDB), státem spravované investiční společnosti, která údajně způsobila dluh čítající více než miliardu amerických dolarů.
They have corroborated the expose of the Wall Street Journal which alleged Prime Minister Najib got 700 million US dollars in bank transfers through the 1MDB.	Potvrdily také odhalení novin Wall Street Journal, podle kterých premiér Najib získal 700 milionů amerických dolarů přes bankovní převody společnosti 1MDB.

Once the shearing is done, the animals are counted up and the vicuñas are freed until next year.

Po ukončení stříhání se spočítá, kolik zvířat se ostříhalo, a pak je vypustí na svobodu až do příštího roku.

In 2012, the Peruvian Ministry of Agriculture reinstituted an evaluation program to establish how many vicuñas there are in the country.

V roce 2012 započalo peruánské Ministerstvo zemědělství projekt s cílem určit, kolik vikuní žije v zemi.

According to the government's findings, the population of these South American camelidos nationwide is 209, representing a 76-percent increase since 2000.

Podle získaných čísel dosáhla populace těchto jihoamerických velbloudovitých kopytníků v národním měřítku 208 895 kusů, což představuje 76% nárůst oproti roku 2000.

Ayacucho is the area with the most vicuñas, with an estimated 62 animals, representing 29 percent of the total population.

Nejvíce vikuní, 62 133, tedy 29 % z celkové populace, žije v departementu Ayacucho.

The blog Alpacas y Alpaqueros shared the results of the 2012 National Vicuña Survey:

Blog s názvem Alpacas y alpaqueros zveřejnil výsledky Národního sčítání vikuní za rok 2012:

The results show that the total population of vicuñas in Peru amounts to 208,889 animals, from which 70 percent are wildlife and 30 percent are feral.

Výsledky ukazují, že celková populace vikuní v Peru činí 208 889 kusů zvířat, z nichž 70 % žije ve volné přírodě a 30 % v podmínkách polozajetí.

Also, Twitter users shared some pictures of chaccu:

Uživatelé Twitteru sdíleli fotografie z chaccu:

Chaccu, millenary tradition of vicuña shearing...

Chaccu tisíciletá tradice sloužící k stříhání vikuní ...

And to think we enjoy them thanks to the work by Dr. A. Brack .

A k pomyšlení, že si jich užíváme díky práci doktora A.

Everything is ready for 2015 National Chaccu at Pampa Galeras National Park.

Vše připraveno pro #ChaccuNacional2015 v #PampaGaleras.

PERU: Chaccu: ancestral tradition that is carried out at Pampa Galeras National Park.

PERU: Chaccu: tradice našich předků, jež se odehrává v Pampa Galeras.

On Facebook, Aventura sin Límites posted pictures of the latest chaccu.

Facebooková stránka Aventura sin límites publikovala fotografie aktuálního chaccu.

Police in Russia Might Soon be Allowed to Shoot at Women, Unless They 'Look Pregnant' · Global Voices

Ruská policie může již brzo střílet na ženy, pokud nebudou vypadat „těhotně“

The amendments suggest shooting at women should be allowed, unless there are "visible signs of pregnancy."

Novela zákona navrhuje, že střílení na ženy by mělo být dovoleno v případech, kdy ženy nebudou vykazovat „viditelné znaky těhotenství“.

Images mixed by Tetyana Lokot.

Obrázky vybrala Tetyana Lokot.

A group of lawmakers in Russia's State Duma have suggested expanding opportunities for the use of firearms with impunity by police, proposing changes to a law that currently prohibits police officers from firing into crowds or at women.

Skupina zákonodárců v ruské Státní dumě navrhuje rozšířit možnost beztrestného používání střelných zbraní policií, konkrétně navrhují změny zákona, který v současnosti zakazuje policistům střílet do davu nebo na ženy.

A set of amendments to the police law introduced into the lower house of the Russian parliament by Irina Yarovaya, a lawmaker from the United Russia party and head of the parliamentary security committee, suggests granting police officers a “presumption of trust and support,” meaning they would not have to face prosecution for any action taken while on official duty, so long as said action was for a valid purpose and in accordance with existing laws.

Soubor pozměňovacích návrhů k policejnímu zákonu byl představen v dolní komoře parlamentu Irinou Jarovajovou, poslankyní za stranu Jednotné Rusko a vedoucí parlamentního výboru pro bezpečnost; navrhuje policistům udělit „presumpci důvěry a podpory”, což znamená, že by nečelili trestnímu stíhání za žádný čin během výkonu služby, pokud byl proveden za opodstatněným účelem a v souladu s platnými právními předpisy.

According to the present law, police are prohibited from shooting at women.

Podle současných zákonů má policie zakázáno střílet na ženy.

The draft amendments would void this general rule: the ban on shooting would only apply if a woman exhibited "visible signs of pregnancy."

Návrh novelizace ruší toto obecné pravidlo: zákaz by se vztahoval pouze na ženy, které vykazují „viditelné znaky těhotenství”.

The new legislation would also allow police to shoot into crowds (currently forbidden), provided they were doing it "to prevent acts of terror or hostage situations."

Nová legislativa by také dovolila policistům střílet do davu (v současnosti zakázáno) za předpokladu, že by se tak „zabránilo teroristickým činům a zadržení rukojmích”.

Other suggested amendments include granting police the right to conduct searches of personal property and persons on grounds of "reasonable suspicion" instead of providing compelling evidence, and entitling police officers to enter private residences in order to detain individuals, even if they haven't yet been charged or officially declared criminal suspects.

Další navrhované změny zahrnují právo policie provést prohledání osoby a jejího soukromého majetku na základě „opodstatněného podezření” místo poskytnutí přesvědčivého důkazu; opravňují vstup policistů do soukromých sídel, aby zadrželi osoby, i když nebyly zatčeny nebo úředně prohlášeny za podezřelé.

Given the history of police brutality and prisoner abuse in Russia, some of the RuNet reactions to the law were quite predictable, with users lamenting the expansion of police powers and impunity.

Vzhledem k historii policejní brutality a zneužívání vězňů v Rusku byly některé z reakcí na návrh zákona na ruském internetu docela předvídatelné, uživatelé lamentují na rozšíření policejních pravomocí a beztrestnost činů.

Every sane person understands that the authorities are afraid of their own people more than the mythical enemy from the West.

Každá rozumná osoba chápe, že úřady se bojí vlastních lidí více než mýtického nepřítele ze Západu.

Others joked that the lawmakers who proposed the amendments may have had ulterior motives, especially in regards to women.

Jiní vtipkují, že zákonodárci za navrhovanými změnami prosazují jiné postranní úmysly, týkající se zejména žen.

Don't you know, it's a clever way to combat demographic problems.

Copak nevíte, že je to chytrý způsob, jak bojovat s demografickými problémy.

If you're knocked up, you have nothing to fear.

Pokud jste v jiném stavu, nemáte se čeho bát.

The proposed change to the norm of shooting at women seemingly caused the biggest uproar.

Navrhované změny předpisů týkajícího se střílení na ženy zdánlivě vzbudilo největší rozruch.

Pussy Riot's Nadya Tolokonnikova, who last year launched MediaZona, a new media portal devoted to reporting on issues and events in Russia's prison system, tweeted about her outrage.

Členka Pussy Riot, Naděžda Tolokonnikova, která loni spustila MediaZona, nový mediální portál zaměřený na monitorování událostí v ruském vězeňském systému, tweetovala své pobouření.

Police will be permitted to legally open fire on women. "Those chicks have gotten out of hand," the State Duma decided.

Policie bude mít dovoleno legálně střílet na ženy. „Ty holky se dostaly mimo kontrolu,” rozhodla Státní duma.

However, some Twitter users immediately questioned Tolokonnikova's indignation, latching onto her feminist image.

Nicméně někteří uživatelé Twitteru hned zpochybňovali rozhořčení Tolokonnikové s odkazem na její feministický obraz.

Nadya, you're a feminist, aren't you?

Naďo, ty jsi feministka, že?

Women should be as equal before the law as men.

Ženy by měly být před zákonem rovny s muži.

Another part of the social media debate around the “presumption of trust" for Russian police revolved around comparisons with similar legislation in other countries.

Další diskuze se na sociálních médiích točí kolem „presumpce důvěry” pro ruskou policii ve srovnání s podobnou legislativou v jiných zemích.

Some users drew parallels with the US, where the police force has faced public scrutiny in light of mass protests against police brutality in places like Ferguson and Baltimore.

Někteří uživatelé načrtávají paralelu s USA, kde jsou nyní policejní síly pod pečlivým dohledem veřejnosti v souvislosti s masovými protesty proti policejní brutalitě v městech jako je Ferguson a Baltimore.

In the US, police have had a lot of rights for quite a while.

Ve Spojených státech má policie mnoho práv již nějakou dobu.

We're almost approaching the legislation and rights of the police in the US.

Téměř se přiblížíme legislativě a právům, kterou mají policisté v USA.

They can even shoot on "reasonable grounds" there.

Oni mohou dokonce střílet na základě „vážných důvodů”.

The broken windows policy in action.

Politika rozbitých oken v praxi.

"You're hurting me, Mexico."

Mexiko: Beztrestnost jako spojující článek místních tragédií

March against the arrest and mass disappearance of the 43 students from the teacher's college in Ayotzinapa.

„Bolíš mě, Mexiko“ – Pochod proti unesení 43 studentů z Ayotzinapy, od Plaza Independencia k mexické ambasádě.

Photo from the Flickr account of Sofia under Creative Commons license. This article was originally published on Sin Embargo and is reproduced here under a partnership agreement.

Fotografie ze serveru Flickr, od Sofie, v rámci licence Creative Commons.

The escape of the Sinaloan cartel leader Joaquín “El Chapo” Guzmán, the massacre at Tlatlaya, and the disappearance of 43 students from a rural teachers' college in Ayotzinapa have two sinister elements in common: impunity and total disregard for the law—this according to a report filed by Mary Speck, Project Director for Mexico and Central America at the International Crisis Group.

Útěk drogového bosse Joaquína „El Chapo“ Guzmána Loery, masakr v Tlatlaye a zmizení 43 studentů školy Escuela Normal Rural v Ayotzinapě ve státě Guerrero obsahují společný prvek: beztrestnost a naprostou lhostejnost k zákonu. To alespoň míní analýza Mezinárodní krizové skupiny (International Crisis Group), kterou vypracovala Mary Speck, ředitelka tohoto projektu pro Mexiko a střední Ameriku.

According to an article by Speck that appeared in the Huffington Post, “the kidnapping of the 43 Ayotzinapa teaching college students in Iguala exposed the rot within the municipal police forces, who not only failed to prevent but also took part in mass abduction and murder, according to federal prosecutors.

„Únos 43 studentů z Ayotzinapy poukázal na prohnilost městské policie, které se nejen nepodařilo zločinu zabránit, ale její složky se na tomto únosu dokonce podílely.

The Tlatlaya case, in which 22 suspects died, some apparently executed, laid bare the brutality within the country's vaunted armed forces, three of whose members face murder charges."

Případ v Tlatlayi, kde zemřelo 22 osob podezřelých ze zapojení do zločinné skupiny, některé z nich byly zjevně popraveny, ukazuje na ‚obnaženou brutalitu‘ uvnitř ozbrojených sil, kterými se země tolik chlubila.

Speck points out.

V tomto případě tři její složky čelí obžalobě,“ uvádí Speck.

"Mexican authorities should realize by now that even successful police and military operations will not bring an end to the impunity that infects government institutions."

„Mexické úřady by si měly povšimnout, že ani policie a efektivní vojenské operace neukončí stav beztrestnosti, který infikuje vládní instituce.

“These actions discredit the many officers and public officials who do their work honourably — often in the face of great danger — to combat dangerous delinquents," adds Speck.

Tyto činy diskreditují mnoho veřejných úředníků a zastupitelů, kteří vykonávají svou práci svědomitě – a často přitom čelí vyhrůžkám –, aby bojovali proti nebezpečným zločincům,“ doplňuje.

The escape of "El Chapo" Guzmán, leader of the powerful Sinaloa cartel, is just the latest in a series of embarrassing events plaguing the Mexican government.

Útěk drogového bosse Joaquína „El Chapo“ Guzmána je třetím případem a doplňuje řetězec „ostudných událostí“, kterým čelí mexická vláda.

"But instead of pursuing broad investigations up the chain of command into the crimes of commission or omission that allowed such horrific acts to take place, the government seems to have pursued a strategy of containment," argues Speck.

Ta se ovšem „místo toho, aby spustila rozsáhlá vyšetřování zločinů nebo pochybení, které vedly k těmto hrozným činům, a mířila až k jejich strůjcům, nadále schová zdrženlivě“.

As an example, she cites the disappearance of the students on September 26, 2014, a case in which only a few local officials, among them the former mayor of Iguala, José Luis Abarca, are actually facing charges, despite the fact that state, national and military officials were aware of the disappearance but “did nothing to track down the culprits.”

Jako příklad zpráva uvádí zmizení studentů z 26. září 2014, kvůli kterému bylo obviněno pouze několik místních politiků, mezi nimi bývalý starosta Igualy José Luis Abarca – navzdory tomu, že státní, federální a dokonce i vojenské úřady o únosu věděly, „ale neudělaly nic, aby únosce pronásledovaly“.

“A common thread runs between mass disappearances, such as the September 26, 2014, kidnapping of 43 teaching students in Iguala, massacres such as the June 2014 killing of 22 alleged criminals by military forces in Tlatlaya, and now the escape of "El Chapo" Guzmán.

„Mezi hromadným zmizením osob (jako v případě 43 studentů z Igualy), masakry (jako zabití 22 údajných zločinců vojenskými složkami v Tlatlaye) a útěkem „El Chapo“ Guzmána se táhne červená nit.

Repeatedly officials charged with obeying the law decided instead to flout or ignore it, whether out of greed, inadequacy, fear or revenge.

Úředníci zodpovědní za dodržování zákonů se opakovaně rozhodují je ignorovat, ať již kvůli ambicím, neschopnosti, strachu nebo pomstě.

Such deep-seated indifference to the essence of law — even by those who pretend to follow its letter — cannot be easily overcome.

Takovou lhostejnost vůči podstatě zákona – a to ze strany těch, kteří se jím údajně plně řídí – není snadné překonat.

It will require decisive leadership willing not only to go after the criminals who defy the country's institutions from without but also those who for decades have been steadily corroding them from within.”

Bylo by potřeba silné vedení nejen k pronásledování zločinců, kteří se nachází mimo místní instituce, ale také těch, kteří během desítek let umožňují korupci zevnitř těchto institucí.“

According to Speck, the recapture of "El Chapo," who has already escaped once before from a Mexican maximum-security prison, could "help restore some credibility to an embattled government. But Mexican authorities should realize by now that even successful police and military operations will not bring an end to the impunity that infects government institutions."

Podle analýzy by mohlo opětovné dopadení Guzmána, který již dvakrát utekl z mexického vězení s maximální ostrahou, pomoci znovu obnovit „část důvěryhodnosti ztrápené vlády“, úřady by si ovšem měly uvědomit, že úspěšné vojenské a policejní operace nedokáží ukončit stav beztrestnosti, „která infikuje vládní instituce“.

Is there a cure?

Existuje řešení?

For the author of the study, the only viable solution left is for the government to conduct "thorough, impartial investigations, aired in open court and with firm sentences imposed for both operators and masterminds — no matter how powerful."

Podle autorky analýzy je jediným řešením, které mexické vládě zbývá, provést nestranná a vyčerpávající vyšetřování, která by byla transparentní a která by přinesla nejen zatýkání, ale také „značné tresty“ proti zločincům i osobám v pozadí, ať už jde o kohokoli.

“This is the only way to deter crime and restore faith in a state whose promises of security and justice still ring hollow to most of its citizens."

„Toto je jediný způsob, jak odradit zločince a vrátit víru ve stát, jehož sliby o zajištění bezpečnosti a spravedlnosti dosud znějí většině obyvatel prázdně.“

El Chapo's most recent and spectacular escape, from the maximum security prison at Altiplano in the State of Mexico, was made through a 1.5 km-long tunnel.

Drogový boss Guzmán překonal svým útěkem z věznice Altiplano, pro který použil 1,5 kilometru dlouhý tunel, svůj první útěk z roku 2001, kdy utekl schovaný ve vozíku s prádlem.

He first broke out of a penal facility in 2001 by hiding in a laundry cart.

Tunel byl vykopán pod umývárnou a vybaven ventilací a osvětlením.

This time, the method was more sophisticated involving a tunnel dug "under his shower, extending nearly one mile, complete with ventilation and lighting." “The sensational escape is an embarrassment for the government of Enrique Peña Nieto, which heralded Guzman's capture as a major strike against organized crime in February 2014.

„Tento senzační útěk je ostudou pro vládu Enrique Peña Niety, která v únoru 2014 označila dopadení Guzmána za významný úspěch v boji proti organizovanému zločinu.

Such a complex operation could not occur without professional assistance from both outside and in — plus large doses of willful ignorance.

Taková komplexní operace by se nemohla odehrát bez účasti profesionálů zvenčí – a také bez velké dávky záměrné lhostejnosti.

But it is far more than a blow to one president, government or political party.

Ale jde o mnohem více než jen o ránu prezidentovi, vládě nebo politické straně.

It further undermines Mexicans' confidence that their public officials — from police to prosecutors to judges to prison wardens — can deliver on promises of security and justice,” writes Speck.

Podrývá navíc důvěru Mexičanů k veřejným činitelům – od policie k státním návladním, soudcům a strážcům ve vězení – a upevňuje dojem, že tito lidé nemohou naplnit své sliby týkající se bezpečnosti a spravedlnosti.“

She notes the increase in security forces since 2006, the year in which then President Felipe Calderon launched the war on drug trafficking.

Mary Speck vyzdvihuje nárůst bezpečnostních složek od roku 2006, tj. roku, kdy tehdejší prezident Felipe Calderón Hinojosa zahájil válku proti obchodu s drogami.

The Army, for example, has grown from about 250,000 to 274,000 members, while the Federal Police went from about 13,000 to more than 40,000.

Například armáda narostla z přibližně 250 tisíc příslušníků na 274 tisíc, zatímco v případě federální policie jde o nárůst z 13 tisíc na více než 40 tisíc.

In an article published in the The Huffington Post, Speck says, "enforcement is just one leg of public security policy, however, which must also stand on prevention, justice and rehabilitation. Most of the municipal police charged with preventing crimes remain weak at best, corrupt or infiltrated at worst.”

Tato analýza uveřejněná novinami The Huffington Post ovšem také uvádí, že je v otázkách veřejné bezpečnosti potřeba také mít na zřeteli prevenci, spravedlnost a rehabilitaci, protože „většina příslušníků městské policie, kteří jsou zodpovědní za prevenci zločinu, je nadále slabá a zkorumpovaná, systém je infiltrován zločinci“.

The author goes on to underscore that the courts "are overwhelmed, incapable of providing timely, effective justice.

Na druhou stranu analýza zdůrazňuje, že soudy jsou „rozpačité“ a neschopné zajistit přiměřenou a účinnou spravedlnost.

Mexico has only four judges per 100,000 people, far fewer than the world average of 17 per 100,000, according to the Global Impunity Index.

Mexiko má pouze čtyři soudce na 100 tisíc obyvatel, což je mnohem méně než celosvětový průměr 17 soudců, jak udává globální index beztrestnosti.

The prisons hold more than 230,000 inmates, 64,000 more than they were designed for."

V Mexiku je vězněno více než 230 tisíc osob, o 64 tisíc více, než je předpokládaná kapacita místních věznic.

Speck warns that many of these inmates are "suspects awaiting trial, whose detention is likely to turn them into hardened criminals, without marketable skills, upon their release.

Autorka analýzy upozorňuje, že mnozí z těchto zadržovaných jsou pouze podezřelí čekající na soud, ale během svého pobytu ve vazbě se z nich mohou stát nebezpeční kriminálníci nebo lidé, kterým po osvobození nezbývá žádná možnost, jak si vydělávat na živobytí.

Even the high-security federal prison of Altiplano chosen to hold Guzmán was overcapacity, according to news reports, and only one out of five inmates there had been convicted."

K tomu dochází i v případě věznic s vysokou ostrahou, jako je například zmíněná věznice Altiplano, kde pouze pětina chovanců byla již odsouzena.

You Can't Read These Books, But Your Great-Great-Grandchildren Can · Global Voices

Vy si tyto knihy nepřečtete, ale vaše prapravnoučata ano

Margaret Atwood, right, hands over her transcript for Future Library, a 100-year project by Scottish artist Katie Paterson, left.

Margaret Atwood, napravo, ruce nad svojí kopií pro Budoucí knihovnu, stoletý projekt skotské umělkyně Katie Paterson, nalevo.

Credit: Katie Paterson

This article and radio report by Susannah Roberson for The World originally appeared on PRI.org on July 16, 2015, and is republished here as part of a content-sharing agreement.

Tento článek a reportáž v rádiu od Susannah Roberson pro The World se původně objevily na PRI.org 16. července 2015. Zde jsou znovu publikovány v rámci dohody o sdílení obsahu.

We've all heard of time capsules, but this one is a little bit different.

Všichni jsme slyšeli o časových kapslích, ale tato je trochu jiná.

It's called Future Library, and it's in the form of a forest in Norway.

Jmenuje se Budoucí knihovna, nachází se v Norsku a má podobu lesa.

Here's how it works: 1,000 trees have been planted in Nordmarka, a forest just outside Oslo, and these trees will provide paper for a special anthology of books to be printed a century from now.

Funguje to takto: v lese Nordmarka u Osla bylo zasazeno tisíc stromů. Ty poskytnou papír na mimořádnou antologii knih, která má být vytištěna od letoška za sto let.

This project is the brainchild of Scottish artist Katie Paterson, and she says she got the idea while doodling.

Tento projekt je duchovním dítětem skotské umělkyně Katie Paterson. Ta říká, že tento nápad dostala při kreslení.

"I was making a very simple sketch in a notebook of tree rings, and I quite quickly made a connection between tree rings and chapters in a book," Paterson says.

„Dělala jsem si do sešitu velmi jednoduchý náčrt letokruhů a velmi rychle mě napadlo spojení mezi letokruhy a kapitolami knihy,“ říká Paterson.

Paterson plans to invite one author each year to contribute to the collection, for 100 years.

Paterson plánuje každý rok vyzvat jednoho autora, aby přispěl do sbírky, a to po dobu sta let.

Award-winning Canadian writer Margaret Atwood was the first to submit a manuscript in May.

Kanadská spisovatelka a vítězka literárních cen Margaret Atwood byla první účastnicí a odevzdala svůj rukopis v květnu.

"To have held in my hands a piece of her writing that I can't read and know that nobody else can read until this moment in the future is very tempting indeed," Paterson says.

„Držím v rukou část jejího díla, ale nemůžu si ho přečíst. Zároveň vím, že si ho nemůže přečíst ani nikdo jiný do toho okamžiku za sto let.

"But of course I'm going to be so strict, so I will never open any of the pages."

Opravdu mě to velmi láká“, říká Paterson. „Ale samozřejmě k sobě budu velmi přísná, takže nikdy tyto stránky neotevřu.“

Paterson hopes her project will be a treat for future generations.

Paterson doufá, že její projekt bude pro budoucí generace velkým lákadlem.

She thinks it will be just like reading an undiscovered antique text.

Myslí si, že to bude jako číst starý neobjevený text.

"I imagine the writings will contain crystallized moments from each year, whether that's 2015 or 2055," Paterson says. "So I like to imagine what that first reader might open the first page to."

„Představuji si, že texty budou obsahovat vybrané momenty každého roku, ať už to bude z roku 2015 nebo 2055,“ říká Paterson. „Taky si ráda představuji, proč první čtenář otevře první stranu.“

But that won't be until the year 2114.

Ale to se stane až v roce 2114.

Meanwhile, Paterson has announced the second author for the project, British writer David Mitchell.

Mezitím už Paterson oznámila druhého autora projektu, britského spisovatele Davida Mitchella.

And the forest in Norway keeps growing.

A norský les dále roste.

Malaysia’s #AtTheEdge Campaign Challenges Media Censorship · Global Voices

Malajsijská kampaň bojuje proti cenzuře médií

Journalists , activists, and concerned citizens gather in Penang, Malaysia to show solidarity to the campaign for the protection of free speech.

Novináři, aktivisté a znepokojení občané se sešli v malajsijském Penangu, aby projevili solidaritu s kampaní za ochranu svobody slova.

Photo from Facebook page of 'Malaysians stand in solidarity with The Edge'

Fotografie z facebookové stránky „Malaysians stand in solidarity with The Edge“ (Malajsijci jsou solidární s organizací The Edge).

Malaysian media groups and activists are preparing for a major rally on August 8 after the government ordered the suspension of two newspapers and the blocking of a news website which has been reporting about a corruption scandal involving Prime Minister Najib Razak.

Malajsijské mediální skupiny a aktivisté se připravují na velkou demonstraci 8. srpna v reakci na vládní nařízení o zastavení činnosti dvou novin a blokování zpravodajského portálu, který informoval o korupčním skandálu týkajícím se premiéra Najiba Razaka.

The Coalition for Press Freedom was initiated by five media groups which adopted the campaign hashtag #AtTheEdge to highlight the rise of media censorship in the country.

Pět mediálních skupin vytvořilo Koalici za svobodu tisku a využívají hashtag #AtTheEdge, aby upozornilo na rostoucí cenzuru médií v zemi.

These groups are Gerakan Media Marah (Geramm), Institute of Journalists, Foreign Correspondents Club of Malaysia, Reporters Sans Frontieres, and Centre for Independent Journalism.

Těmito skupinami jsou Gerakan Media Marah, Institute of Journalists (Institut žurnalistiky), Foreign Correspondents Club of Malaysia (Klub malajsijských zahraničních korespondentů), Reporters Sans Frontieres (Reportéři bez hranic) a Centre for Independent Journalism (Centrum pro nezávislou žurnalistiku).

On July 19, the Sarawak Report news website was blocked and on July 27, two local papers belonging to The Edge media group were suspended.

19. července byla zablokována zpravodajská stránka Sarawak Report a 27. července byla zastavena činnost dvou místních novin patřících do mediální skupiny The Edge.

These media companies have been exposing the anomalous dealings of 1Malaysia Development Bhd (1MDB), a state-managed investment company which reportedly incurred a debt of more than a billion US dollars.

Tyto mediální společnosti odkryly podivné obchody organizace 1Malaysia Development Bhd (1MDB), státem spravované investiční společnosti, která údajně způsobila dluh čítající více než miliardu amerických dolarů.

They have corroborated the expose of the Wall Street Journal which alleged Prime Minister Najib got 700 million US dollars in bank transfers through the 1MDB.

Potvrdily také odhalení novin Wall Street Journal, podle kterých premiér Najib získal 700 milionů amerických dolarů přes bankovní převody společnosti 1MDB.