gowitheflowlab/parallel-medium · Datasets at Hugging Face

English stringlengths 1 66.1k	Other Language stringlengths 1 126k
And smog.	A smogu.
Look up on a winter day and you can see it.	Podívejte se v zimě na nebe a uvidíte.
“There is this dome over the city, this grey dome,” says local activist Tuguldur Chuluunbaatar.	„Město pokrývá taková kupole, šedivá kupole,“ říká místní aktivista Tuguldur Chulúnbátar.
In the wintertime, many of the city’s new residents burn whatever they have to stay warm.	Mnoho nových obyvatel města v zimě topí čímkoliv, co mají po ruce, aby se zahřáli.
“Mostly coal,” Chuluunbaatar says, “but some people tend to burn other things, tires, plastics, you know.”	„Většinou uhlím,“ říká Chulúnbátar, „ale někteří lidé pálí i jiné věci jako pneumatiky nebo plasty.“
Eight month-old Munkh-erdene sits next to his family’s traditional stove in thier ger, or yurt in Ulaanbaatar.	Osmiměsíční Munkh-erdene sedí vedle tradičních rodinných kamen v jurtě v Ulánbátaru.
The stoves are meant to burn wood or animal dung, but many families use them to burn coal, causing a spike in air pollution in the winter.	Kamna byla původně určená pro spalování dřeva a zvířecího trusu, ale hodně rodin v nich topí uhlím, a tím se v zimě více znečišťuje ovzduší.
Credit: Anne Bailey	Autor: Anne Baileyová
Those are very dirty fuels, made worse by inefficient traditional stoves designed to burn only wood and animal dung.	Jsou to velmi špinavá topiva, navíc jsou ještě škodlivější, pokud se jimi topí v nevýkonných tradičních kamnech určených pro topení dřevem nebo zvířecím trusem.
And the smoke from all that burning, along with vehicles, power plants, and industry, gets trapped beneath the colder air above the surrounding mountains.	Kouř z takového topení společně se spalinami z dopravy, elektráren a průmyslu uvízne pod chladnějším vzduchem nad okolními horami.
Together they contribute to air quality in this city of 1.4 million that can be worse than in notoriously polluted megacities like Beijing and Mumbai.	Společně tak přispívají ke kvalitě ovzduší ve městě s 1,4 milionu obyvatel, která může být i horší než v pověstně znečištěných velkoměstech jako je Peking nebo Bombaj.
Erdene-Bayar’s family alone burns three tons of coal a winter.	Jen rodina Erdene-Bayara spálí za zimu tři tuny uhlí.
He knows that heating his family’s home this way is unhealthy. But he doesn’t see another way.	Ví, že je nezdravé vytápět svůj domov tímto způsobem, ale nevidí jinou možnost.
“Burning coal is the only option,” Erdene-Bayar says. “Mongolia has no natural gas, and electricity is expensive.”	„Topit uhlím je jediná možnost,“ říká Erdene-Bayar. „Mongolsko nemá žádný zemní plyn a elektřina je drahá.“
The government here has spent millions of dollars in recent years to fight air pollution.	Místní vláda vynaložila v minulých letech miliony dolarů na zlepšení kvality ovzduší.
And it has plans to spend more to build high-rise apartments with more efficient central heating for families now living in yurts.	Plánuje zvýšení výdajů na výstavbu bytových domů s efektivnějším centrálním vytápěním pro rodiny, které nyní žijí v jurtách.
But progress has been slow, and many migrants don’t want to give up their traditional homes for walls of concrete.	K pokrokům dochází ale jen pomalu a mnoho příchozích nechce vyměnit své tradiční domovy za zdi z betonu.
Many still hope to go back to their old ways.	Mnoho z nich stále věří, že se vrátí ke svému starému způsobu života.
But that may be an unrealistic hope.	To je ale asi nereálné.
“Desertification is a real, issue,” says Batjargal Zamba, a meteorologist and advisor to Mongolia’s Environment Ministry. “And according to the global warming, the arid area in Mongolia will expand.”	„Desertifikace je skutečný problém,“ říká Batjargal Zamba, meteorolog a poradce mongolského ministerstva životního prostředí. „A vzhledem ke globálnímu oteplování se vyprahlé oblasti v Mongolsku budou ještě rozšiřovat.“
That means less grass for livestock. Which likely means there’ll be even fewer nomadic families, more migration to Ulaanbaatar and more challenges for the city.	To znamená méně trávy pro dobytek, což bude mít pravděpodobně za důsledek ubývání kočovných rodin, větší migraci do Ulánbátaru a více problémů ve městě.
Local activists like Chuluunbaatar know there’s not much they can do to solve those big problems, but they’re still pushing for change.	Místní aktivisté jako Chulúnbátar vědí, že řešení těchto problémů nemohou příliš ovlivnit, stále se ale pokoušejí to změnit.
Chuluunbaatar is part of a community project that maps environmental and social conditions in the city’s ger district — everything from average distance to a water supply to locations of illegal trash dumps to air pollution.	Chulúnbátar je zapojen do komunitního projektu, který mapuje environmentální a sociální podmínky v jurtových oblastech města – všechno od průměrné vzdálenosti k dodávkám vody přes nelegální skládky odpadu až po znečištění ovzduší.
The goal is to use the data to help rally support for action.	Sebraná data mají být použita jako podklad pro další aktivity.
“It's really hard to make the government do something when you're alone,” Chuluunbaatar says. "But by the community, the voice is very strong.”	„Je skutečně obtížné přimět vládu k nějaké činnosti, když jste sám,“ říká Chulúnbátar, „ale prostřednictvím komunity je náš hlas velmi silný.“
And things are slowly changing.	Věci se pomalu mění.
The government has rolled out tax breaks for small businesses to produce better stoves, and it’s created incentives to encourage residents to heat with somewhat cleaner electricity.	Vláda vyhlásila daňové prázdniny pro malé podnikatele, aby vyráběli lepší kamna, a vytvořila pobídky, aby obyvatelé používali k topení elektřinu, která je o něco čistší než jiné zdroje.
But it’s a slow process, and Erdene-Bayar, the former herder, says he hasn’t noticed any improvements.	Je to ale pomalý proces a bývalý pastevec Erdene-Bayar říká, že zatím nepostřehl žádné zlepšení.
“Air pollution is a big issue,” he says. “It’s very dangerous for us to live here.”	„Znečištěné ovzduší je velký problém,“ říká. „Pro nás je velmi nebezpečné, že tu žijeme.“
Against all odds, Erdene-Bayar and his family still dream of returning to the country, where the air is clean.	Přesto Erdene-Bayar a jeho rodina stále sní o tom, že se vrátí do kraje, kde je vzduch čistý.
“I want to continue with my nomadic lifestyle,” he says. “I love herding.”	„Chci dál žít kočovným způsobem života,“ říká. „Mám to rád.“
Jargalsaikhan Erdene-Bayar holds his eight-month-old son Munkh-erdene inside his family’s ger in Ulaanbaatar.	Jargalsaikhan Erdene-Bayar drží svého osmiměsíčního syna Munkh-erdene ve svém rodinném geru v Ulánbátaru.
Erdene-Bayar herded livestock in the countryside until a harsh winter killed most of his animals and forced him to look for work in the city.	Erdene-Bayar pásl dobytek, dokud mu tuhá zima nezabila většinu zvířat a nedonutila ho hledat si práci ve městě.
Credit: Anne Bailey	Autor: Anne Baileyová
Who Are the #Istanbul10?	Co znamená hashtag #Istanbul10?
Learn About the Work of Jailed Human Rights Defenders in Turkey · Global Voices	Zjistěte více o práci obhájců lidských práv vězněných v současném Turecku
#ŞeyhmusÖzbekli is one of the #Istanbul10 who was arrested on July 5. Image tweeted by @aseem_trivedi.	Şeyhmus Özbekli je jedním z aktivistů uvězněných 5. července. – Tweet obrázku od @aseem_trivedi
A group of human rights defenders and information technology trainers detained in Turkey since July 5 continue to face jail time and legal harassment, due to accusations that they were "aiding a terrorist organization without being a member."	Skupina obhájců lidských práv a školitelů z oblasti IT, která byla v Turecku zadržena 5. července, stále čelí vězení a právnímu pronásledovaní kvůli obvinění, že „napomáhala teroristické organizaci, aniž by byla jejím členem“.
Six of the defenders have been remanded in prison since July 18.	Šest z nich je od 18. července zadrženo ve vězení.
The remaining four, who were released briefly last week on bail and on condition of judicial control, have since been arrested again.	Zbývající čtyři aktivisté, kteří byli minulý týden na kauci pod podmínkou soudní kontroly krátce propuštěni, byli znovu zatčeni.
Nalan Erkem, İlknur Üstün, Nejat Tastan, and Seyhmus Ozbekli were taken back into police custody on July 22, joining the other rights defenders and trainers behind bars.	Nalan Erkemová, İlknur Üstünová, Nejat Tastan a Seyhmus Ozbekli byli 22. července vzati zpět do policejní vazby a připojili se tak k ostatním obhájcům práv a školitelům, kteří zůstali za mřížemi.
On July 25, Nejat Tastan and Seyhmuz Ozbekli were again released under judicial control.	25. července byli Nejat Tastan a Seyhmuz Ozbekli opět propuštěni pod podmínkou soudní kontroly.
Woke up to a good news this morning!	Dnes ráno jsme se probudili s dobrými zprávami.
Human rights defenders Nejat Taştan & Şeyhmus Özbekli released today but 8 of the #Istanbul10 are still in jail & should be freed pic.twitter.com/NU656hEijh — Emma Sinclair-Webb (@esinclairwebb) July 25, 2017	Nejat Taştan byl propuštěn se soudní kontrolou dvakrát týdně. Obhájci lidských práv Nejat Taştan a Şeyhmus Özbekli byli dnes propuštěni, ovšem osm z deseti aktivistů je stále ve vězení a měli by být propuštěni.
Amnesty International described the new arrests as a "cruel and retrograde step".	Amnesty International popisuje opětovné uvěznění jako „krutý krok zpět“.
The original July 5 arrests took place while the group was gathered for a digital security and information management workshop on one of Istanbul's islands, Buyukada.	K původnímu zatčení došlo 5. července, když se skupina shromáždila za účelem semináře o digitální bezpečnosti a informačním managementu na istanbulském ostrově Büyükada.
Police raided the workshop, detained the participants, and confiscated electronic equipment including computers and mobile phones.	Policie vtrhla do seminární místnosti, zadržela účastníky a zabavila jejich elektronická zařízení včetně počítačů a mobilních telefonů.
International calls and demands have been made in support of #Istanbul10 as they are often referred to.	Mezitím došlo k mezinárodním výzvám a žádostem o podporu této skupiny aktivistů označované hashtagem #Istanbul10.
A closer look at their backgrounds and achievements in the field of equality and freedoms demonstrates without a need for baseless allegations that their work as rights advocates is as far away as possible from any links to terrorist organizations.	Bližší pohled do jejich zázemí a na úspěchy, kterých v otázkách rovnosti a svobody dosáhli, dokazuje, že jejich činnost je na hony vzdálená nepodloženým obviněním z vazeb na teroristické organizace.
The human rights organizations affected by these detentions play key roles in the human rights community and movement in Turkey.	Organizace a hnutí, pro které zadržení aktivisté pracovali, hrají v Turecku v lidskoprávních otázkách zcela klíčovou roli.
They include Amnesty International Turkey, the Helsinki Citizens Assembly, Human Rights Agenda Association, the Women's Coalition, the Association for Monitoring Equal Rights.	Patří mezi ně turecká pobočka organizace Amnesty International, Helsinské občanské shromáždění, Asociace pro lidská práva, Ženská koalice, Asociace pro sledování rovných práv.
Amnesty International Turkey	Turecká pobočka Amnesty International
Idil Eser is the director of Amnesty International Turkey.	Mezi zadržené patří Idil Eserová, která je ředitelkou turecké pobočky Amnesty International.
Just a month before the arrests, the chair of Amnesty International Turkey, Taner Kilic, was arrested, also for suspected terrorism.	Pouhý měsíc před jejím zadržením byl pro podezření z terorismu zadržen též turecký předseda této organizace Taner Kilic.
Amnesty International says it was the first time in its 56-year history that a country chair and director had both been arrested at the same time.	Amnesty International prohlašuje, že za 56 let její existence je to vůbec poprvé, co byl zadržen zároveň územní předseda a ředitel.
Please share!	Sdílejte prosím!
We would like to thank everyone who worked for # Istanbul10.	Děkujeme všem, kteří se zasadili o #Istanbul10.
They need more support	I nadále potřebují jakoukoli podporu.
Another great cartoon in our free #Istanbul10 campaign from @atiqshahid2. pic.twitter.com/tNKK1cwBls — Richard Williams (@AIUK_Turkey) July 21, 2017	Další skvělý komiks pro naši kampaň pro osvobození #Istanbul10
Human Rights Agenda Association	Asociace pro lidská práva
Human Rights Agenda Association monitors human rights violations across the country.	Asociace pro lidská práva sleduje porušování lidských práv napříč celou zemí.
Staff members Veli Acu and Günal Kurşun are among the detainees.	Mezi zadrženými jsou i její zaměstnanci Veli Acu a Günal Kurşun.
#GünalKurşun (Human Rights Agenda Association) is still under pre-trial detention.https://t.co/akFYtjQNIh#FreeRightsDefenders#Istanbul10 pic.twitter.com/NfN0ypUgMd — Aseem Trivedi (@aseem_trivedi) July 19, 2017	Günal Kurşun (Asociace pro lidská práva) je stále ve vyšetřovací vazbě.
Helsinki Citizens’ Assembly	Helsinské občanské shromáždění
Nalan Erkem works for the Helsinki Citizen’s Assembly, an organisation promoting peace, democracy and civil society engagement throughout Europe.	Nalan Erkemová pracuje pro Helsinské občanské shromáždění, organizaci, která prosazuje mír, demokracii a angažovanost občanské společnosti v celé Evropě.
Seyhmuz Ozbekli (now released), İdil Eser and Ozlem Dalkiran all work with the Helsinki Citizens’ Assembly.	Seyhmuz Özbekli (nyní propuštěn), Idil Eserová a Özlem Dalkiran spolupracují s Helsinským občanským shromážděním.
HCA is known for its work promoting peace, democracy and civil society throughout Europe. Özlem is also a founding member and former chair of Amnesty International Turkey:	Özlem je rovněž zakládajícím členem a bývalým předsedou turecké pobočky Amnesty International:
Free #ÖzlemDalkıran (Citizens’ Assembly) immediately and scrap bogus charges and travel ban imposed on #Istanbul10https://t.co/akFYtjQNIh pic.twitter.com/yQWBfZdZr1 — Aseem Trivedi (@aseem_trivedi) July 20, 2017	Osvoboďte okamžitě Özlema Dalkirana (Helsinské občanské shromáždění), stáhněte falešná obvinění a zákazy vycestovat uvalené na #Istanbul10
#NalanErkem (Citizen's Assembly) faces travel ban in the fake charges of "aiding a terrorist organization."#Istanbul10#FreeRightsDefenders pic.twitter.com/VKS1LVOzRv — Aseem Trivedi (@aseem_trivedi) July 19, 2017	Nalan Erkemová (Helsinské občanské shromáždění) čelí zákazu cestování kvůli falešným obviněním z „napomáhání teroristické organizaci“
We testify, Nalan was there because she has given years to fight lawlessness.	Dosvědčujeme, že Nalan tam byla, protože roky bojovala proti bezpráví.
Women's Coalition	Ženská koalice
İlknur Üstün is a member of the Turkish chapter of the Women’s Coalition, an organization that promotes public policies that benefit people of all genders and sexual orientations, and promotes women's participation in civic and political life.	İlknur Üstünová je členkou turecké pobočky Ženské koalice, organizace, která se zasazuje o politiku přínosnou pro lidi bez ohledu na pohlaví a sexuální orientaci a podporuje účast žen v občanském politickém životě.
#İlknurÜstün (member of the Women’s Coalition) has been charged with 'aiding a terrorist organization.'#Istanbul10#FreeRightsDefenders pic.twitter.com/3j1ZJHUjxD — Aseem Trivedi (@aseem_trivedi) July 19, 2017	İlknur Üstünová (členka Ženské koalice) byla obviněna z „napomáhání teroristické organizaci“.
Association for Monitoring Equal Rights	Asociace pro sledování rovných práv
Nejat Taştan, who was released on July 25, is coordinator of Association for Monitoring Equal Rights, an organization that works to promote equality and conducts independent election observation:	Nejat Taştan, který byl propuštěn 25. července, je koordinátor Asociace pro sledování rovných práv, organizace, která prosazuje rovnost a provádí nezávislá volební pozorování:
Ali Gharavi believes in non-violence & he cares about the well being of HRDs along with their digital safety!	Ali Gharavi věří v nenásilí a dbá o dobré podmínky v odděleních pro řízení lidských zdrojů a o jejich digitální bezpečnost!
Free Ali, Free #Istanbul10 pic.twitter.com/FU1QfdHE92 — Abir Ghattas (@AbirGhattas) July 13, 2017	Osvoboďte Aliho
Peter Steudtner is a German human rights defender who specializes in managing stress and trauma within small organizations like the ones above.	Peter Steudtner je německý obránce lidských práv, který se specializuje na zvládání stresu a traumat v rámci malých organizací, jako jsou výše uvedené.
A North Korean Refugee and Cartoonist Draws What Life Is Like for Those Who Escape · Global Voices	Uprchlík ze Severní Koreje a tvůrce kreslených příběhů představuje život těch, kterým se podařilo uprchnout
On the left, one refugee asks, “Are you sure we can really eat as much as we want?” On the right, the other female defector says, “All the food in this restaurant is rotten." South Koreans use the English word “buffet," which sounds like the Korean word for “rotten."	Uprchlík na obrázku vlevo se ptá: „Opravdu můžeme sníst tolik jídla, kolik chceme?“ Žena na obrázku vpravo odpovídá: „Samozřejmě, všechno jídlo v této restauraci je totiž zkažené.“ Jihokorejci pro označení neomezené konzumace používají anglické slovo „buffet“, které v původní korejštině zní jako slovo „zkažený“.
A challenge for many North Korean defectors is to learn all of these borrowed foreign words that have become part of the southern vernacular.	Pro většinu uprchlíků ze Severní Koreje je výzvou naučit se všechna přejatá slova, která se stala součástí jihokorejského jazyka.
Credit: Choi Seong-guk	Použito se svolením Choi Seong-guka.
This story by Jason Strother originally appeared on PRI.org on July 6, 2017.	Tento příběh od Jasona Strothera byl původně publikován 6. července 2017 na stránce PRI.org.
It is republished here as part of a partnership between PRI and Global Voices.	Na tomto místě je publikován na základě partnerství mezi PRI a Global Voices.
The escape of around 30,000 North Korean defectors to South Korea might not seem like a storyline rife with laughter.	Vyprávění o strastiplné cestě a obtížné integraci kteréhokoli z přibližně 30 000 Severokorejců, kteří uprchli do Jižní Koreje, jistě nemůže budit smích.
But an online comic strip series created by a North Korean refugee, who now lives in Seoul, attempts to bring some humor to what is an often-harrowing journey and difficult resettlement.	Komiksová online série vytvořená severokorejským imigrantem, který nyní žije v Soulu, se pokouší nastínit život uprchlíků humorným způsobem.
After his own defection to South Korea in 2010, Choi Seong-guk, 37, realized that the two Koreas were no longer the same country — many cultural and linguistic differences have arisen during more than 70 years of division.	Po útěku do Jižní Koreje v roce 2010 pochopil třicetisedmiletý Severokorejec Choi Seong-guk, že tyto dvě země se již v ničem nepodobají. V období po rozdělení Koreje, ke kterému došlo před více než 70 lety, totiž vzniklo mnoho kulturních a jazykových rozdílů.
For Choi, who had once worked for Pyongyang’s premier animation studio, SEK, one of the first differences that stood out was that cartoons in the south weren’t anything like the ones in the north.	Pro Choie, který kdysi pracoval v SEK, nejlepším animačním studiu v Pchjongjangu, představovala první rozdíl skutečnost, že jihokorejské animované filmy jsou zcela odlišné od těch severokorejských.
“When I first saw South Korean cartoons, I just didn’t get them,” he says.	„Když jsem poprvé v Jižní Korei viděl animovaný film, ničemu jsem nerozuměl,“ tvrdí. „Nebyly to příběhy o vlastenectví, chytání špionů a válce.
“There were no stories about patriotism or catching spies or war.	Zdály se mi zcela nepoužitelné.“
They just seemed useless to me.”	Choi má již od dětství talent na kreslení.
Choi has had a knack for drawing since he was a kid, when teachers praised him for his sketches of evil American soldiers that he says he made look “as ugly and violent as possible.”	Učitelé jej chválili za kresby amerických vojáků, které se prý snažil zpodobnit „tak ošklivé a násilné, jak to bylo možné“.
This is a re-creation of a drawing Choi made as a young student.	Toto je opětovně zpracování kresby, kterou Choi kdysi jako mladý student vytvořil.
It depicts an American soldier kicking a South Korean soldier as they prepare to cross the border into North Korea.	Zobrazuje amerického vojáka kopajícího do jihokorejského vojáka, který se chystá přejít hranice do Severní Koreje.
The caption reads, "Invasion from the South."	Na ceduli stojí „Invaze z jihu“.
Credit: Choi Seong-guk	Kresba byla použita se svolením Choi Seong-guka.
In 2016, Choi returned to drawing and began an online comic strip series called "Rodong Shimmun," which means "labor interrogation" — it’s a play on the name of North Korea’s "Rodong Shinmun," the labor newspaper.	Choi se v roce 2016 vrátil ke kreslení a začal s tvorbou on-line komiksové série „Rodong Shimmun“, což znamená „Pracovní výslech“. Jedná se o slovní hru, která odkazuje na severokorejský deník „Rodong Shinmun“, tj. „Noviny pracujícího lidu“.
The satirical series follows a group of newly arrived refugees as they spend their first months in South Korea at a government–run integration center.	Satirická série sleduje skupinu nově příchozích uprchlíků, kteří tráví své první měsíce ve vládním integračním centru v Jižní Koreji.
Choi pokes fun at their 'newbie-ness,' like their shock about all the food at a buffet restaurant.	Choi si dělá srandu z jejich „nováčkovství“, jehož příkladem je třeba šok zažitý v restauraci s neomezenou konzumací.
He also tells the story of one lovelorn defector, which he says is based on his own embarrassing cultural misunderstanding.	Série vypráví rovněž příběh jednoho nešťastně zamilovaného uprchlíka, který je prý založen na trapném kulturním nedorozumění jejího autora.

And smog.

A smogu.

Look up on a winter day and you can see it.

Podívejte se v zimě na nebe a uvidíte.

“There is this dome over the city, this grey dome,” says local activist Tuguldur Chuluunbaatar.

„Město pokrývá taková kupole, šedivá kupole,“ říká místní aktivista Tuguldur Chulúnbátar.

In the wintertime, many of the city’s new residents burn whatever they have to stay warm.

Mnoho nových obyvatel města v zimě topí čímkoliv, co mají po ruce, aby se zahřáli.

“Mostly coal,” Chuluunbaatar says, “but some people tend to burn other things, tires, plastics, you know.”

„Většinou uhlím,“ říká Chulúnbátar, „ale někteří lidé pálí i jiné věci jako pneumatiky nebo plasty.“

Eight month-old Munkh-erdene sits next to his family’s traditional stove in thier ger, or yurt in Ulaanbaatar.

Osmiměsíční Munkh-erdene sedí vedle tradičních rodinných kamen v jurtě v Ulánbátaru.

The stoves are meant to burn wood or animal dung, but many families use them to burn coal, causing a spike in air pollution in the winter.

Kamna byla původně určená pro spalování dřeva a zvířecího trusu, ale hodně rodin v nich topí uhlím, a tím se v zimě více znečišťuje ovzduší.

Credit: Anne Bailey

Autor: Anne Baileyová

Those are very dirty fuels, made worse by inefficient traditional stoves designed to burn only wood and animal dung.

Jsou to velmi špinavá topiva, navíc jsou ještě škodlivější, pokud se jimi topí v nevýkonných tradičních kamnech určených pro topení dřevem nebo zvířecím trusem.

And the smoke from all that burning, along with vehicles, power plants, and industry, gets trapped beneath the colder air above the surrounding mountains.

Kouř z takového topení společně se spalinami z dopravy, elektráren a průmyslu uvízne pod chladnějším vzduchem nad okolními horami.

Together they contribute to air quality in this city of 1.4 million that can be worse than in notoriously polluted megacities like Beijing and Mumbai.

Společně tak přispívají ke kvalitě ovzduší ve městě s 1,4 milionu obyvatel, která může být i horší než v pověstně znečištěných velkoměstech jako je Peking nebo Bombaj.

Erdene-Bayar’s family alone burns three tons of coal a winter.

Jen rodina Erdene-Bayara spálí za zimu tři tuny uhlí.

He knows that heating his family’s home this way is unhealthy. But he doesn’t see another way.

Ví, že je nezdravé vytápět svůj domov tímto způsobem, ale nevidí jinou možnost.

“Burning coal is the only option,” Erdene-Bayar says. “Mongolia has no natural gas, and electricity is expensive.”

„Topit uhlím je jediná možnost,“ říká Erdene-Bayar. „Mongolsko nemá žádný zemní plyn a elektřina je drahá.“

The government here has spent millions of dollars in recent years to fight air pollution.

Místní vláda vynaložila v minulých letech miliony dolarů na zlepšení kvality ovzduší.

And it has plans to spend more to build high-rise apartments with more efficient central heating for families now living in yurts.

Plánuje zvýšení výdajů na výstavbu bytových domů s efektivnějším centrálním vytápěním pro rodiny, které nyní žijí v jurtách.

But progress has been slow, and many migrants don’t want to give up their traditional homes for walls of concrete.

K pokrokům dochází ale jen pomalu a mnoho příchozích nechce vyměnit své tradiční domovy za zdi z betonu.

Many still hope to go back to their old ways.

Mnoho z nich stále věří, že se vrátí ke svému starému způsobu života.

But that may be an unrealistic hope.

To je ale asi nereálné.

“Desertification is a real, issue,” says Batjargal Zamba, a meteorologist and advisor to Mongolia’s Environment Ministry. “And according to the global warming, the arid area in Mongolia will expand.”

„Desertifikace je skutečný problém,“ říká Batjargal Zamba, meteorolog a poradce mongolského ministerstva životního prostředí. „A vzhledem ke globálnímu oteplování se vyprahlé oblasti v Mongolsku budou ještě rozšiřovat.“

That means less grass for livestock. Which likely means there’ll be even fewer nomadic families, more migration to Ulaanbaatar and more challenges for the city.

To znamená méně trávy pro dobytek, což bude mít pravděpodobně za důsledek ubývání kočovných rodin, větší migraci do Ulánbátaru a více problémů ve městě.

Local activists like Chuluunbaatar know there’s not much they can do to solve those big problems, but they’re still pushing for change.

Místní aktivisté jako Chulúnbátar vědí, že řešení těchto problémů nemohou příliš ovlivnit, stále se ale pokoušejí to změnit.

Chuluunbaatar is part of a community project that maps environmental and social conditions in the city’s ger district — everything from average distance to a water supply to locations of illegal trash dumps to air pollution.

Chulúnbátar je zapojen do komunitního projektu, který mapuje environmentální a sociální podmínky v jurtových oblastech města – všechno od průměrné vzdálenosti k dodávkám vody přes nelegální skládky odpadu až po znečištění ovzduší.

The goal is to use the data to help rally support for action.

Sebraná data mají být použita jako podklad pro další aktivity.

“It's really hard to make the government do something when you're alone,” Chuluunbaatar says. "But by the community, the voice is very strong.”

„Je skutečně obtížné přimět vládu k nějaké činnosti, když jste sám,“ říká Chulúnbátar, „ale prostřednictvím komunity je náš hlas velmi silný.“

And things are slowly changing.

Věci se pomalu mění.

The government has rolled out tax breaks for small businesses to produce better stoves, and it’s created incentives to encourage residents to heat with somewhat cleaner electricity.

Vláda vyhlásila daňové prázdniny pro malé podnikatele, aby vyráběli lepší kamna, a vytvořila pobídky, aby obyvatelé používali k topení elektřinu, která je o něco čistší než jiné zdroje.

But it’s a slow process, and Erdene-Bayar, the former herder, says he hasn’t noticed any improvements.

Je to ale pomalý proces a bývalý pastevec Erdene-Bayar říká, že zatím nepostřehl žádné zlepšení.

“Air pollution is a big issue,” he says. “It’s very dangerous for us to live here.”

„Znečištěné ovzduší je velký problém,“ říká. „Pro nás je velmi nebezpečné, že tu žijeme.“

Against all odds, Erdene-Bayar and his family still dream of returning to the country, where the air is clean.

Přesto Erdene-Bayar a jeho rodina stále sní o tom, že se vrátí do kraje, kde je vzduch čistý.

“I want to continue with my nomadic lifestyle,” he says. “I love herding.”

„Chci dál žít kočovným způsobem života,“ říká. „Mám to rád.“

Jargalsaikhan Erdene-Bayar holds his eight-month-old son Munkh-erdene inside his family’s ger in Ulaanbaatar.

Jargalsaikhan Erdene-Bayar drží svého osmiměsíčního syna Munkh-erdene ve svém rodinném geru v Ulánbátaru.

Erdene-Bayar herded livestock in the countryside until a harsh winter killed most of his animals and forced him to look for work in the city.

Erdene-Bayar pásl dobytek, dokud mu tuhá zima nezabila většinu zvířat a nedonutila ho hledat si práci ve městě.

Credit: Anne Bailey

Autor: Anne Baileyová

Who Are the #Istanbul10?

Co znamená hashtag #Istanbul10?

Learn About the Work of Jailed Human Rights Defenders in Turkey · Global Voices

Zjistěte více o práci obhájců lidských práv vězněných v současném Turecku

#ŞeyhmusÖzbekli is one of the #Istanbul10 who was arrested on July 5. Image tweeted by @aseem_trivedi.

Şeyhmus Özbekli je jedním z aktivistů uvězněných 5. července. – Tweet obrázku od @aseem_trivedi

A group of human rights defenders and information technology trainers detained in Turkey since July 5 continue to face jail time and legal harassment, due to accusations that they were "aiding a terrorist organization without being a member."

Skupina obhájců lidských práv a školitelů z oblasti IT, která byla v Turecku zadržena 5. července, stále čelí vězení a právnímu pronásledovaní kvůli obvinění, že „napomáhala teroristické organizaci, aniž by byla jejím členem“.

Six of the defenders have been remanded in prison since July 18.

Šest z nich je od 18. července zadrženo ve vězení.

The remaining four, who were released briefly last week on bail and on condition of judicial control, have since been arrested again.

Zbývající čtyři aktivisté, kteří byli minulý týden na kauci pod podmínkou soudní kontroly krátce propuštěni, byli znovu zatčeni.

Nalan Erkem, İlknur Üstün, Nejat Tastan, and Seyhmus Ozbekli were taken back into police custody on July 22, joining the other rights defenders and trainers behind bars.

Nalan Erkemová, İlknur Üstünová, Nejat Tastan a Seyhmus Ozbekli byli 22. července vzati zpět do policejní vazby a připojili se tak k ostatním obhájcům práv a školitelům, kteří zůstali za mřížemi.

On July 25, Nejat Tastan and Seyhmuz Ozbekli were again released under judicial control.

25. července byli Nejat Tastan a Seyhmuz Ozbekli opět propuštěni pod podmínkou soudní kontroly.

Woke up to a good news this morning!

Dnes ráno jsme se probudili s dobrými zprávami.

Human rights defenders Nejat Taştan & Şeyhmus Özbekli released today but 8 of the #Istanbul10 are still in jail & should be freed pic.twitter.com/NU656hEijh — Emma Sinclair-Webb (@esinclairwebb) July 25, 2017

Nejat Taştan byl propuštěn se soudní kontrolou dvakrát týdně. Obhájci lidských práv Nejat Taştan a Şeyhmus Özbekli byli dnes propuštěni, ovšem osm z deseti aktivistů je stále ve vězení a měli by být propuštěni.

Amnesty International described the new arrests as a "cruel and retrograde step".

Amnesty International popisuje opětovné uvěznění jako „krutý krok zpět“.

The original July 5 arrests took place while the group was gathered for a digital security and information management workshop on one of Istanbul's islands, Buyukada.

K původnímu zatčení došlo 5. července, když se skupina shromáždila za účelem semináře o digitální bezpečnosti a informačním managementu na istanbulském ostrově Büyükada.

Police raided the workshop, detained the participants, and confiscated electronic equipment including computers and mobile phones.

Policie vtrhla do seminární místnosti, zadržela účastníky a zabavila jejich elektronická zařízení včetně počítačů a mobilních telefonů.

International calls and demands have been made in support of #Istanbul10 as they are often referred to.

Mezitím došlo k mezinárodním výzvám a žádostem o podporu této skupiny aktivistů označované hashtagem #Istanbul10.

A closer look at their backgrounds and achievements in the field of equality and freedoms demonstrates without a need for baseless allegations that their work as rights advocates is as far away as possible from any links to terrorist organizations.

Bližší pohled do jejich zázemí a na úspěchy, kterých v otázkách rovnosti a svobody dosáhli, dokazuje, že jejich činnost je na hony vzdálená nepodloženým obviněním z vazeb na teroristické organizace.

The human rights organizations affected by these detentions play key roles in the human rights community and movement in Turkey.

Organizace a hnutí, pro které zadržení aktivisté pracovali, hrají v Turecku v lidskoprávních otázkách zcela klíčovou roli.

They include Amnesty International Turkey, the Helsinki Citizens Assembly, Human Rights Agenda Association, the Women's Coalition, the Association for Monitoring Equal Rights.

Patří mezi ně turecká pobočka organizace Amnesty International, Helsinské občanské shromáždění, Asociace pro lidská práva, Ženská koalice, Asociace pro sledování rovných práv.

Amnesty International Turkey

Turecká pobočka Amnesty International

Idil Eser is the director of Amnesty International Turkey.

Mezi zadržené patří Idil Eserová, která je ředitelkou turecké pobočky Amnesty International.

Just a month before the arrests, the chair of Amnesty International Turkey, Taner Kilic, was arrested, also for suspected terrorism.

Pouhý měsíc před jejím zadržením byl pro podezření z terorismu zadržen též turecký předseda této organizace Taner Kilic.

Amnesty International says it was the first time in its 56-year history that a country chair and director had both been arrested at the same time.

Amnesty International prohlašuje, že za 56 let její existence je to vůbec poprvé, co byl zadržen zároveň územní předseda a ředitel.

Please share!

Sdílejte prosím!

We would like to thank everyone who worked for # Istanbul10.

Děkujeme všem, kteří se zasadili o #Istanbul10.

They need more support

I nadále potřebují jakoukoli podporu.

Another great cartoon in our free #Istanbul10 campaign from @atiqshahid2. pic.twitter.com/tNKK1cwBls — Richard Williams (@AIUK_Turkey) July 21, 2017

Další skvělý komiks pro naši kampaň pro osvobození #Istanbul10

Human Rights Agenda Association

Asociace pro lidská práva

Human Rights Agenda Association monitors human rights violations across the country.

Asociace pro lidská práva sleduje porušování lidských práv napříč celou zemí.

Staff members Veli Acu and Günal Kurşun are among the detainees.

Mezi zadrženými jsou i její zaměstnanci Veli Acu a Günal Kurşun.

#GünalKurşun (Human Rights Agenda Association) is still under pre-trial detention.https://t.co/akFYtjQNIh#FreeRightsDefenders#Istanbul10 pic.twitter.com/NfN0ypUgMd — Aseem Trivedi (@aseem_trivedi) July 19, 2017

Günal Kurşun (Asociace pro lidská práva) je stále ve vyšetřovací vazbě.

Helsinki Citizens’ Assembly

Helsinské občanské shromáždění

Nalan Erkem works for the Helsinki Citizen’s Assembly, an organisation promoting peace, democracy and civil society engagement throughout Europe.

Nalan Erkemová pracuje pro Helsinské občanské shromáždění, organizaci, která prosazuje mír, demokracii a angažovanost občanské společnosti v celé Evropě.

Seyhmuz Ozbekli (now released), İdil Eser and Ozlem Dalkiran all work with the Helsinki Citizens’ Assembly.

Seyhmuz Özbekli (nyní propuštěn), Idil Eserová a Özlem Dalkiran spolupracují s Helsinským občanským shromážděním.

HCA is known for its work promoting peace, democracy and civil society throughout Europe. Özlem is also a founding member and former chair of Amnesty International Turkey:

Özlem je rovněž zakládajícím členem a bývalým předsedou turecké pobočky Amnesty International:

Free #ÖzlemDalkıran (Citizens’ Assembly) immediately and scrap bogus charges and travel ban imposed on #Istanbul10https://t.co/akFYtjQNIh pic.twitter.com/yQWBfZdZr1 — Aseem Trivedi (@aseem_trivedi) July 20, 2017

Osvoboďte okamžitě Özlema Dalkirana (Helsinské občanské shromáždění), stáhněte falešná obvinění a zákazy vycestovat uvalené na #Istanbul10

#NalanErkem (Citizen's Assembly) faces travel ban in the fake charges of "aiding a terrorist organization."#Istanbul10#FreeRightsDefenders pic.twitter.com/VKS1LVOzRv — Aseem Trivedi (@aseem_trivedi) July 19, 2017

Nalan Erkemová (Helsinské občanské shromáždění) čelí zákazu cestování kvůli falešným obviněním z „napomáhání teroristické organizaci“

We testify, Nalan was there because she has given years to fight lawlessness.

Dosvědčujeme, že Nalan tam byla, protože roky bojovala proti bezpráví.

Women's Coalition

Ženská koalice

İlknur Üstün is a member of the Turkish chapter of the Women’s Coalition, an organization that promotes public policies that benefit people of all genders and sexual orientations, and promotes women's participation in civic and political life.

İlknur Üstünová je členkou turecké pobočky Ženské koalice, organizace, která se zasazuje o politiku přínosnou pro lidi bez ohledu na pohlaví a sexuální orientaci a podporuje účast žen v občanském politickém životě.

#İlknurÜstün (member of the Women’s Coalition) has been charged with 'aiding a terrorist organization.'#Istanbul10#FreeRightsDefenders pic.twitter.com/3j1ZJHUjxD — Aseem Trivedi (@aseem_trivedi) July 19, 2017

İlknur Üstünová (členka Ženské koalice) byla obviněna z „napomáhání teroristické organizaci“.

Association for Monitoring Equal Rights

Asociace pro sledování rovných práv

Nejat Taştan, who was released on July 25, is coordinator of Association for Monitoring Equal Rights, an organization that works to promote equality and conducts independent election observation:

Nejat Taştan, který byl propuštěn 25. července, je koordinátor Asociace pro sledování rovných práv, organizace, která prosazuje rovnost a provádí nezávislá volební pozorování:

Ali Gharavi believes in non-violence & he cares about the well being of HRDs along with their digital safety!

Ali Gharavi věří v nenásilí a dbá o dobré podmínky v odděleních pro řízení lidských zdrojů a o jejich digitální bezpečnost!

Free Ali, Free #Istanbul10 pic.twitter.com/FU1QfdHE92 — Abir Ghattas (@AbirGhattas) July 13, 2017

Osvoboďte Aliho

Peter Steudtner is a German human rights defender who specializes in managing stress and trauma within small organizations like the ones above.

Peter Steudtner je německý obránce lidských práv, který se specializuje na zvládání stresu a traumat v rámci malých organizací, jako jsou výše uvedené.

A North Korean Refugee and Cartoonist Draws What Life Is Like for Those Who Escape · Global Voices

Uprchlík ze Severní Koreje a tvůrce kreslených příběhů představuje život těch, kterým se podařilo uprchnout

On the left, one refugee asks, “Are you sure we can really eat as much as we want?” On the right, the other female defector says, “All the food in this restaurant is rotten." South Koreans use the English word “buffet," which sounds like the Korean word for “rotten."

Uprchlík na obrázku vlevo se ptá: „Opravdu můžeme sníst tolik jídla, kolik chceme?“ Žena na obrázku vpravo odpovídá: „Samozřejmě, všechno jídlo v této restauraci je totiž zkažené.“ Jihokorejci pro označení neomezené konzumace používají anglické slovo „buffet“, které v původní korejštině zní jako slovo „zkažený“.

A challenge for many North Korean defectors is to learn all of these borrowed foreign words that have become part of the southern vernacular.

Pro většinu uprchlíků ze Severní Koreje je výzvou naučit se všechna přejatá slova, která se stala součástí jihokorejského jazyka.

Credit: Choi Seong-guk

Použito se svolením Choi Seong-guka.

This story by Jason Strother originally appeared on PRI.org on July 6, 2017.

Tento příběh od Jasona Strothera byl původně publikován 6. července 2017 na stránce PRI.org.

It is republished here as part of a partnership between PRI and Global Voices.

Na tomto místě je publikován na základě partnerství mezi PRI a Global Voices.

The escape of around 30,000 North Korean defectors to South Korea might not seem like a storyline rife with laughter.

Vyprávění o strastiplné cestě a obtížné integraci kteréhokoli z přibližně 30 000 Severokorejců, kteří uprchli do Jižní Koreje, jistě nemůže budit smích.

But an online comic strip series created by a North Korean refugee, who now lives in Seoul, attempts to bring some humor to what is an often-harrowing journey and difficult resettlement.

Komiksová online série vytvořená severokorejským imigrantem, který nyní žije v Soulu, se pokouší nastínit život uprchlíků humorným způsobem.

After his own defection to South Korea in 2010, Choi Seong-guk, 37, realized that the two Koreas were no longer the same country — many cultural and linguistic differences have arisen during more than 70 years of division.

Po útěku do Jižní Koreje v roce 2010 pochopil třicetisedmiletý Severokorejec Choi Seong-guk, že tyto dvě země se již v ničem nepodobají. V období po rozdělení Koreje, ke kterému došlo před více než 70 lety, totiž vzniklo mnoho kulturních a jazykových rozdílů.

For Choi, who had once worked for Pyongyang’s premier animation studio, SEK, one of the first differences that stood out was that cartoons in the south weren’t anything like the ones in the north.

Pro Choie, který kdysi pracoval v SEK, nejlepším animačním studiu v Pchjongjangu, představovala první rozdíl skutečnost, že jihokorejské animované filmy jsou zcela odlišné od těch severokorejských.

“When I first saw South Korean cartoons, I just didn’t get them,” he says.

„Když jsem poprvé v Jižní Korei viděl animovaný film, ničemu jsem nerozuměl,“ tvrdí. „Nebyly to příběhy o vlastenectví, chytání špionů a válce.

“There were no stories about patriotism or catching spies or war.

Zdály se mi zcela nepoužitelné.“

They just seemed useless to me.”

Choi má již od dětství talent na kreslení.

Choi has had a knack for drawing since he was a kid, when teachers praised him for his sketches of evil American soldiers that he says he made look “as ugly and violent as possible.”

Učitelé jej chválili za kresby amerických vojáků, které se prý snažil zpodobnit „tak ošklivé a násilné, jak to bylo možné“.

This is a re-creation of a drawing Choi made as a young student.

Toto je opětovně zpracování kresby, kterou Choi kdysi jako mladý student vytvořil.

It depicts an American soldier kicking a South Korean soldier as they prepare to cross the border into North Korea.

Zobrazuje amerického vojáka kopajícího do jihokorejského vojáka, který se chystá přejít hranice do Severní Koreje.

The caption reads, "Invasion from the South."

Na ceduli stojí „Invaze z jihu“.

Credit: Choi Seong-guk

Kresba byla použita se svolením Choi Seong-guka.

In 2016, Choi returned to drawing and began an online comic strip series called "Rodong Shimmun," which means "labor interrogation" — it’s a play on the name of North Korea’s "Rodong Shinmun," the labor newspaper.

Choi se v roce 2016 vrátil ke kreslení a začal s tvorbou on-line komiksové série „Rodong Shimmun“, což znamená „Pracovní výslech“. Jedná se o slovní hru, která odkazuje na severokorejský deník „Rodong Shinmun“, tj. „Noviny pracujícího lidu“.

The satirical series follows a group of newly arrived refugees as they spend their first months in South Korea at a government–run integration center.

Satirická série sleduje skupinu nově příchozích uprchlíků, kteří tráví své první měsíce ve vládním integračním centru v Jižní Koreji.

Choi pokes fun at their 'newbie-ness,' like their shock about all the food at a buffet restaurant.

Choi si dělá srandu z jejich „nováčkovství“, jehož příkladem je třeba šok zažitý v restauraci s neomezenou konzumací.

He also tells the story of one lovelorn defector, which he says is based on his own embarrassing cultural misunderstanding.

Série vypráví rovněž příběh jednoho nešťastně zamilovaného uprchlíka, který je prý založen na trapném kulturním nedorozumění jejího autora.