gowitheflowlab/parallel-medium · Datasets at Hugging Face

English stringlengths 1 66.1k	Other Language stringlengths 1 126k
The defector meets a South Korean woman, who says, “Interesting.	Uprchlík potkává jihokorejskou ženu, která říká: „Zajímavé.
I’ve never met a North Korean person before.	Ještě nikdy jsem nepotkala nikoho ze Severní Koreje.
Can I have your phone number?” Credit: Choi Seong-guk	Můžeš mi dát telefonní číslo?“. – použito se svolením Choi Seong-guka
“One time I met a South Korean woman who asked for my phone number and said she wanted to become my friend,” he recalls. “I somehow misinterpreted that as she wanted to marry me.”	„Jednou jsem potkal jihokorejskou ženu, která chtěla mé telefonní číslo a tvrdila, že chce být mou kamarádkou,“ vzpomíná. „Nějak jsem si to špatně vyložil a domníval jsem se, že se za mě chce vdát.“
The woman goes on to use a term of endearment that’s casually spoken in South Korea.	Žena použila výrazy značící nadšení, které se v Jižní Koreji běžně používají.
In a subsequent text bubble, Choi explains to his readers how this caused mixed signals.	V další textové bublině Choi vysvětluje čtenáři, proč to způsobilo špatné vyhodnocení situace.
“In North Korea only romantic partners would say that to each other.	„V Severní Koreji takové výrazy vzájemně používají pouze milostní partneři.
Amongst friends, we just call each other 'comrade.'”	Mezi přáteli si vzájemně říkáme pouze soudruhu.”
Not all of Choi’s drawings are funny, though.	Ne všechny Choiovi kresby jsou ovšem zábavné.
Some depict scenes in North Korea of people starving in the streets.	Některé vyobrazují scény z ulic Severní Koreje, na kterých lidé hladovějí.
Throughout Choi’s comic series are glimpses of life in North Korea.	V sérii se objevuje mnoho záblesků ze života v Severní Koreji.
In this drawing, the person says, "Hey, you could die. We should eat this grass.” Credit: Choi Seong-guk	Na tomto obrázku starší žena říká té druhé: „Pokud nesníme alespoň tuto trávu, pak jistě zemřeme.“ – použito se svolením Choi Seong-guka
Others portray how some defectors made their escape under fire from border guards.	Jiné vyobrazují Severokorejce, kteří utíkají pod palbou hraniční stráže.
Choi says he hopes his comic series will help change the mindset of South Koreans, who are generally apathetic toward North Korean refugees.	Choi tvrdí, že komiksová série snad pomůže zlepšit způsob myšlení Jihokorejců, kteří jsou obecně apatičtí vůči severokorejským uprchlíkům.
The caption above the drawing reads: “Escaping North Korea is all about survival.	Překlad textu nad obrázkem zní „Únik ze Severní Koreje je pouze o přežití.
Even if one of your family members get shot and falls down, you just have to keep running." Credit: Choi Seong-guk	I když je někdo z vaší rodiny postřelen a upadne, musíte prostě běžet dál.“ – použito se svolením Choi Seong-guka
And it might be working.	A zdá se, že tento záměr se pomalu vyplňuje.
"Rodong Shimmun" now receives tens of thousands of views and some readers leave comments saying it’s helped them better understand the cultural differences between North and South Korea.	„Rodong Shimmun“ má nyní desetitisíce shlédnutí a někteří čtenáři zanechávají komentáře, v nichž oznamují, že jim série pomohla lépe pochopit kulturní rozdíly mezi Severní a Jižní Koreou.
Others write that they feel more empathetic toward defectors.	Jiní píšou, že nyní cítí více empatie k uprchlíkům.
Truths From the Front Lines of Climate Change in Europe’s Far North · Global Voices	Poselství z oblasti nejmarkantnějších dopadů klimatických změn na dalekém severu Evropy
Photo credit: Mose Agestam	Fotografie byla použita se svolením Moseho Agestama.
This article is based on a piece written by Melanie Mattauch for 350.org, an organisation building a global climate movement, and is republished here as part of a partnership with Global Voices.	Tento text je založen na článku Melanie Mattauchové pro organizaci 350.org, jejímž cílem je vybudovat globální hnutí na ochranu klimatu. Na tomto místě je publikován na základě partnerství s Global Voices.
The indigenous Saami live in the Arctic regions of Sweden, Norway, Finland and Russia, at the front lines of climate change.	Původní obyvatelé Laponska žijí v arktických oblastech Švédska, Norska, Finska a Ruska, v nichž jsou klimatické změny nejmarkantnější.
These are four stories of Saami people speaking their truths about what climate justice means to them.	Následující příběhy čtyř z nich prozrazují, co pro tyto lidi znamená pojem „klimatická spravedlnost“.
"As a reindeer herder you are very dependent on nature"	„Jako pastýř sobů je člověk na přírodě velmi závislý.“
Jonas Vannar, reindeer herder.	Jonas Vannar, pastýř sobů – fotografie od Mose Agestama
Photo credit: Mose Agestam	Arktida se oproti celosvětovému průměru otepluje dvakrát rychleji.
The Arctic is warming twice as fast as the global average.	Od roku 1900 se průměrné teploty zvýšily o 3,5 °C.
Since 1900 average temperatures have increased by 3.5 degrees Celsius.	Kvůli záznamům teplot z průběhu minulé zimy začali vědci mluvit o „Arktických vlnách tepla“.
Last winter, temperature records led scientist to speak of "Arctic heatwaves."	Teplejší a čím dál tím nepředvídatelnější podmínky ohrožují živobytí komunit Sámů.
Warmer and increasingly unpredictable conditions threaten the livelihoods of Saami communities.	Změna klimatu představuje obrovskou hrozbu pro soby, kteří s obtížemi nacházejí potravu.
The changing climate poses a huge threat to reindeer that struggle to find enough food when thaw and freeze cover the ground under layers of ice.	V důsledku skutečnosti, že sníh často taje a opět zamrzá, je povrch země zakryt několika vrstvami ledu.
Recent years have seen mass starvation among reindeer.	V posledních letech proto dochází k hromadnému hladovění sobů.
These problems are exacerbated by the forestry industry and big infrastructure like wind parks or hydropower that cut off reindeer herding routes and pastures.	Tyto problémy zhoršuje vedle rostoucího dřevařského průmyslu i houstnoucí elektroenergetická infrastruktura, protože nově vzniklé větrné a vodní elektrárny stojí na místě přirozených sobích stezek a pastvin.
Mining and mass renewable energy infrastructure expand heavily in Sápmi, with severe impacts on Saami livelihoods.	Rozvoj těchto dvou průmyslových odvětví má v Laponsku na živobytí obyvatel obrovský dopad.
Jonas Vannar shares his experience as a traditional Saami reindeer herder in the video below. “As a reindeer herder you are very dependent on nature.	Jonas Vannar sdílí své zkušenosti jako tradiční sámský pastýř sobů v níže uvedeném videu. „Jako pastýř sobů je člověk velmi závislý na přírodě.
It is both the biggest challenge and the greatest joy," he says.	Je to obrovská výzva, která zároveň přináší velkou radost,“ tvrdí.
Note: "Sameby," translated as "Saami village" in this video, is an economic association of reindeer herders that share a certain geographic area.	Poznámka: „Sameby“, přeložené ve videu do angličtiny jako „Saami village“, je ekonomickým sdružením pastevců sobů, kteří sdílejí určitou zeměpisnou oblast.
The expression "Saami village" has a colonial heritage stemming from laws for farmers and settlers that the Swedish government imposed on the nomadic Saami people.	Výraz „Saami village“ má kolonizační podtext, protože pochází ze zákonů pro zemědělce a osadníky, které původním kočovným Sámům uložila švédská vláda.
"There is a risk for 'green colonialism'"	„Existuje hrozba ‚zeleného kolonialismu‘“
Áslat Holmberg, fisherman and politician. Photo credit: Mose Agestam	Áslat Holmberg, rybář a politik – fotografie od Mose Agestamama
The number of Saami who still fish in traditional ways is rapidly declining.	Počet původních obyvatel, kteří stále rybaří tradičním způsobem, rychle klesá.
Áslat Holmberg is one of the few young people that still fish in traditional ways.	Áslat Holmberg je jedním z mála mladých lidí, kteří tradiční způsoby stále užívají.
Fishing has been key for him to gain traditional knowledge and learn the Saami language.	Rybaření pro něj bylo klíčem k tomu, aby získal tradiční znalosti a naučil se sámský jazyk.
This summer, he won’t be allowed to fish in the rivers his family has always been fishing in.	Toto léto nebude moci lovit v řekách, které jeho rodina k rybolovu odjakživa užívala.
New fishing regulations imposed by Norway and Finland forbid traditional Saami fishing.	Nové předpisy o rybolovu uložené Norskem a Finskem zakazují tradiční sámský rybolov.
Even though Saami customs prioritise nature above all else, it’s the traditional ways of fishing that are now most heavily restricted.	Přestože zvyky původních obyvatel dávají přednost přírodě před vším ostatním, jsou v současnosti právě tradiční způsoby rybolovu nejvíce omezené.
Áslat explains how this kind of "green colonialism" makes it harder and harder to keep Saami livelihoods, traditional heritage and culture alive: “…there is a risk for ‘green colonialism’ where vast areas, that often indigenous people like Saami use , are seen as empty places to be used in other ways.”	Áslat vysvětluje, jak tento druh „zeleného kolonialismu“ stále více ztěžuje život a potlačuje tradiční dědictví a kulturu: „... existuje hrozba ‚zeleného kolonialismu‘, protože rozlehlé oblasti, které často Sámové užívají , jsou považovány za pouhá prázdná místa, která je třeba využít jiným způsobem.“
"Constant exploitation of nature up here"	„Dochází zde k neustálému vykořisťování přírody“
Anne-Maret Blind, journalist. Photo credit: Mose Agestam	Anne-Maret Blindová, novinářka – fotografie od Mose Agestama
Saami experience the effects of climate change and exploitation of nature more severely, even though they have done least to cause it.	Přestože samotní původní obyvatele Laponska přispěli ke klimatickým změnám zcela nepatrným podílem, dopady těchto změn pociťují daleko více než zbytek obyvatel planety Země.
On the contrary, the world can look up to the Saami for solutions to these crises.	Přitom by se od nich svět mohl učit, jak se s takovými přírodními krizemi vypořádat.
Anne-Maret Blind shares what her grandfather taught her about the Saami way of life, their values and perspectives.	Anne-Maret Blindová se podělila o to, co ji naučil o sámském způsobu života, jeho hodnotách a perspektivách její dědeček.
“We have 2% old growth forests left in Sweden.	„Ve Švédsku zbylo dnes pouze 2 % starých vzrostlých lesů.
That is all we have," she says:	To je vše, co zbylo,“ tvrdí.
It hurts in my whole body and soul, in all of me.	Bolí mě z toho po celém těle a na duši, všude.
You will get depressed if you think about it too much. … But I know that there is constant exploitation of nature up here.	Pokud o tom budete příliš přemýšlet, budete z toho mít depresi… ale dnes vím, že zde dochází k neustálému vykořisťování přírody.
'It’s not only us Saami that pay the price'	„Draze zaplatí nejen Sámové“
Sarakka Gaup, actress. Photo credit: Mose Agestam	Sarakka Gaupová, herečka – fotografie od Mose Agestama
Like many other indigenous people, exploitation of nature, racism and rules imposed by profit-driven, colonialist power structures inflict great harm on Saami communities.	Stejně jako u mnoha jiných domorodých obyvatel ohrožuje sámské komunity vykořisťování přírody, rasismus a pravidla uložená kolonialistickými mocenskými strukturami poháněnými touhou po zisku.
Climate change and the loss of nature and identity are seen as key factors driving up suicide rates, for instance.	Klimatické změny, ztráta přírody a vlastní identity jsou považovány za klíčové faktory, které zvyšují míru sebevražd.
Mio Negga and Sarakka Gaup are on tour with a play to speak their truths about these issues in Sápmi, as a way to heal and move towards a better future.	Mio Negga a Sarakka Gaupová pořádají turné s hrou, ve kterých se k těmto záležitostem vyslovují. Slouží jakožto ozdravovací kúra, která má vést k lepší budoucnosti.
These issues concern all of us, Mio says:	Týká se to ovšem i nás. Mio dodává:
The point is that it should stop being about money.	Jde o to, že by vše nemělo být o penězích.
It should be about taking care of what we have left… It’s not only us Saami that pay the price.	Měli bychom se spíše zajímat o to, co po sobě zanecháváme… Draze zaplatí nejen Sámové.
We will destroy our planet.	Takhle zničíme svoji planetu.
Mio Negga, music producer & actor. Photo credit: Mose Agestam	Mio Negga, hudební producent a herec – fotografie od Mose Agestama
And Sarakka explains:	A Sarakka vysvětluje:
There is already so much done that cannot be undone.	Stalo se toho již tolik, že to nejde vrátit.
For many people and in many ways it’s already too late. … But as a young person with hope for the future, just choose to believe that things can change… Together we can make it actually happen!	Pro mnoho lidí a v mnoha směrech je již příliš pozdě. … Jako mladí lidé doufáme v budoucnost, jde o to věřit, že se věci změní k lepšímu… společnými silami toho můžeme skutečně dosáhnout!
All videos were filmed and produced by Mose Agestam, k13 filmproduktion.	Všechna videa byla natočena a produkována Mosem Agestamem ze společnosti k13 filmproduktion.
Global Voices	Komunita Global Voices vzdává poctu aktivistovi za otevřený internet Básilu Chartabílovi popravenému syrským režimem
Bassel Khartabil.	Básil Chartabíl.
Photo by Joi Ito via Wikimedia (CC BY 2.0)	Autor fotografie: Joi Ito, Wikimedia (CC BY 2.0)
We are deeply saddened to learn about the death of our friend Bassel Khartabil.	Jsme hluboce zarmouceni zprávou o smrti našeho přítele Básila Chartabíla.
We mourn his loss and send our deepest condolences to his family, friends and all those who knew and loved him.	Truchlíme pro něj a rádi bychom vyjádřili naši nejhlubší soustrast jeho rodině, přátelům a všem, kdo ho znali a milovali.
A Creative Commons leader in Syria who was active in projects including Mozilla Firefox and Wikipedia, Bassel Khartabil (aka Bassel Safadi) played a pivotal role in extending online access and open knowledge to the public in Syria.	Vedoucí projektu Creative Commons v Sýrii Básil Chartabíl (známý také jako Básil Safadi) se podílel i na dalších projektech včetně Firefoxu a Wikipedie a hrál klíčovou roli v šíření internetového přístupu a otevřených dat mezi veřejností v Sýrii.
He was a close friend of many in the Global Voices community and participated in our 2009 Arab Bloggers Meeting.	Byl blízkým přítelem mnoha členů komunity Global Voices a zúčastnil se našeho setkání arabských blogerů (Arab Bloggers Meeting) v roce 2009.
In November 2015, Bassel's wife reported that she was contacted by people who identified themselves as Assad government insiders.	V listopadu 2015 Básilova manželka uvedla, že ji kontaktovali lidé, kteří prý mají důvěrné informace z okruhu Asadovy vlády.
They told Noura Ghazi that her husband had been sentenced to death, but offered no further information.	Nouře Ghaziové řekli, že byl její manžel odsouzen k smrti, ale další informace neposkytli.
Bassel's whereabouts and condition were unknown until today, when Noura learned from Syrian officials that he was executed in 2015.	Kde se Básil zdržuje ani v jakém je stavu nebylo známo až do dnešního dne, kdy syrské úřady Nouru informovaly, že byl popraven v roce 2015.
Today and beyond, we honor all of Bassel's work as a leader in the open web movement. And we honor the efforts of many individuals and organizations that advocated for his release over the past five years.	Dnes i v budoucnu si budeme vážit veškeré Básilovy práce v oblasti otevřeného internetu a oceňujeme snahy všech jednotlivců i organizací, které v předchozích pěti letech usilovaly o jeho propuštění.
Since the beginning of the protests against the regime of Bashar al-Assad in 2011, more than 65,000 people have disappeared, according to the Syrian Network for Human Rights.	Podle nevládní organizace Syrian Network for Human Rights zmizelo od počátku protestů proti režimu Bašára al-Asada v roce 2011 více než 65 000 lidí.
Untold numbers of those who have been arrested or forcibly disappeared by the regime have faced torture and even executions.	Bezpočet těch, kteří byli režimem uvězněni, bylo vystaveno mučení nebo dokonce popraveno.
As of 2016, at least 17,723 Syrians had died in custody since 2011, according to the international human rights group Amnesty International.	Podle Amnesty International, mezinárodní organizace za lidská práva, zemřelo ve vazbě v letech 2011 až 2016 nejméně 17 723 Syřanů.
The stories of many more people remain unknown.	Osud mnoha dalších lidí zůstává neznámý.
Read about Bassel's work and life:	Více o činnosti a životě Básila Chartabíla (v angličtině) zde:
Artists and Writers Celebrate the Work of Missing Syrian Developer Bassel Safadi, June 2017 #FreeBassel: Missing for More Than a Year, Syrian Web Developer is Not Forgotten, October 2016 Love Letter to Jailed Syrian-Palestinian Bassel Khartabil, February 2015 #FreeBassel: Behind the Screens of the Syrian Resistance, March 2014 #FreeBassel: One Year Later, Syrian Netizen Remains in Prison, March 2013 #FastforBassel: Campaign Launched for Syrian Netizen Facing Military Trial, December 2012 Free Bassel: Netizen Under Serious Threat, December 2012	Artists and Writers Celebrate the Work of Missing Syrian Developer Bassel Safadi, červen 2017 #FreeBassel: Missing for More Than a Year, Syrian Web Developer is Not Forgotten, říjen 2016 Love Letter to Jailed Syrian-Palestinian Bassel Khartabil, únor 2015 #FreeBassel: Behind the Screens of the Syrian Resistance, březen 2014 #FreeBassel: One Year Later, Syrian Netizen Remains in Prison, březen 2013 #FastforBassel: Campaign Launched for Syrian Netizen Facing Military Trial, prosinec 2012 Free Bassel: Netizen Under Serious Threat, prosinec 2012
In Venezuela, Theater is also Part of the Resistance · Global Voices	Ve Venezuele je součástí odporu také divadlo
Ana Gabriela Melo (center) with the cast of her play "Sopa de tortuga" ("Turtle soup"), which reflects on the Venezuelan identity, the diaspora movements and the ups and downs of everyday life that go on even during moments of national crisis.	Ana Gabriela Melo (uprostřed) s herci, kteří účinkují v její divadelní hře „Želví polévka“. Hra pojednává o venezuelské identitě, hnutí diaspory, radostech a strastech každodenního života, který jde dál i v průběhu národní krize.
Photograph used with permission.	Fotografie je použita se souhlasem.
The theater, like any other artistic and creative activity that takes place in Venezuela, faces and reflects the national crisis that intensified in the last months.	Divadlo ve Venezuele, stejně jako jiné oblasti umění a kreativních činností, čelí a zároveň odráží národní krizi, která v průběhu posledních měsíců zesílila. Ekonomické, politické a sociální problémy vyústily v závažné protesty a četné politické turbulence včetně referenda organizovaného opozicí a založení kontroverzního ústavodárného shromáždění.
Economic, political and social struggles have been translated in deadly protests and numerous political turbulences including a referendum organized by opposition groups and the opening of a controversial constituent assembly.	Konflikty odehrávající se v ulicích pronikají do všech oblastí života ve Venezuele a různé divadelní soubory a skupiny na jevištích vykreslují všudypřítomnou atmosféru nejistoty.
The difficulties experienced on the streets permeate all areas of Venezuelans' lives and are often used to project a climate of uncertainty on the stages that bring together the country's theater companies and groups.	Už jenom plánování, přípravy a tvorba scény, stejně tak jako očekávání, že herci, režiséři a instituce spojené s divadlem představení zrealizují, je velký úspěch.
Global Voices spoke with Ana Melo, one of the most active representatives of the theater in Caracas, the capital of Venezuela, to understand the movements behind the hashtag and theatrical activity within the context of the crisis in Venezuela.	Global Voices hovořili s Anou Melo, jednou z nejaktivnějších představitelek divadla v Caracasu, hlavním městě Venezuely, aby pochopily, jaké hnutí se pod hashtagem skrývá, a porozuměli divadelním aktivitám v kontextu krize panující ve Venezuele.
The theater of resistance, as the actress and playwriter says, is a theater that refuses to die, has everything against it and wrestles with serious ethical and human problems.	Divadlo odporu, jak říká herečka a autorka, je divadlem, které odmítá zemřít, vzpírá se tomu a zápasí s vážnými etickými a lidskými problémy.
For Melo, the theater in Venezuela is a profession that, for many, seems useless:	Ana říká, že pro mnoho lidí je divadelní herectví ve Venezuele naprosto zbytečná profese:
There are people who think that this does not make sense. (...) that the resistance which really resonates in society is done in the street and not on the stage.	Jsou lidé, kteří si myslí, že tohle nemá smysl. (...) že odpor, který má ve společnosti nějakou váhu, se odehrává v ulicích, a ne na jevišti.
Therefore, actors suffer from a kind of low self-esteem in relation to their craft.	Hercům se proto v souvislosti s jejich uměním moc uznání nedostává.
Questions as to why do this or is the theater useful to the country in the midst of the greatest crisis in its history are on the minds of artists and in the acting space.	Otázky, proč tohle dělat nebo je-li divadlo vůbec užitečné v zemi, která je zmítaná největší krizí v své historii, silně napadají rozpoložení herců a celou oblast herectví.

The defector meets a South Korean woman, who says, “Interesting.

Uprchlík potkává jihokorejskou ženu, která říká: „Zajímavé.

I’ve never met a North Korean person before.

Ještě nikdy jsem nepotkala nikoho ze Severní Koreje.

Can I have your phone number?” Credit: Choi Seong-guk

Můžeš mi dát telefonní číslo?“. – použito se svolením Choi Seong-guka

“One time I met a South Korean woman who asked for my phone number and said she wanted to become my friend,” he recalls. “I somehow misinterpreted that as she wanted to marry me.”

„Jednou jsem potkal jihokorejskou ženu, která chtěla mé telefonní číslo a tvrdila, že chce být mou kamarádkou,“ vzpomíná. „Nějak jsem si to špatně vyložil a domníval jsem se, že se za mě chce vdát.“

The woman goes on to use a term of endearment that’s casually spoken in South Korea.

Žena použila výrazy značící nadšení, které se v Jižní Koreji běžně používají.

In a subsequent text bubble, Choi explains to his readers how this caused mixed signals.

V další textové bublině Choi vysvětluje čtenáři, proč to způsobilo špatné vyhodnocení situace.

“In North Korea only romantic partners would say that to each other.

„V Severní Koreji takové výrazy vzájemně používají pouze milostní partneři.

Amongst friends, we just call each other 'comrade.'”

Mezi přáteli si vzájemně říkáme pouze soudruhu.”

Not all of Choi’s drawings are funny, though.

Ne všechny Choiovi kresby jsou ovšem zábavné.

Some depict scenes in North Korea of people starving in the streets.

Některé vyobrazují scény z ulic Severní Koreje, na kterých lidé hladovějí.

Throughout Choi’s comic series are glimpses of life in North Korea.

V sérii se objevuje mnoho záblesků ze života v Severní Koreji.

In this drawing, the person says, "Hey, you could die. We should eat this grass.” Credit: Choi Seong-guk

Na tomto obrázku starší žena říká té druhé: „Pokud nesníme alespoň tuto trávu, pak jistě zemřeme.“ – použito se svolením Choi Seong-guka

Others portray how some defectors made their escape under fire from border guards.

Jiné vyobrazují Severokorejce, kteří utíkají pod palbou hraniční stráže.

Choi says he hopes his comic series will help change the mindset of South Koreans, who are generally apathetic toward North Korean refugees.

Choi tvrdí, že komiksová série snad pomůže zlepšit způsob myšlení Jihokorejců, kteří jsou obecně apatičtí vůči severokorejským uprchlíkům.

The caption above the drawing reads: “Escaping North Korea is all about survival.

Překlad textu nad obrázkem zní „Únik ze Severní Koreje je pouze o přežití.

Even if one of your family members get shot and falls down, you just have to keep running." Credit: Choi Seong-guk

I když je někdo z vaší rodiny postřelen a upadne, musíte prostě běžet dál.“ – použito se svolením Choi Seong-guka

And it might be working.

A zdá se, že tento záměr se pomalu vyplňuje.

"Rodong Shimmun" now receives tens of thousands of views and some readers leave comments saying it’s helped them better understand the cultural differences between North and South Korea.

„Rodong Shimmun“ má nyní desetitisíce shlédnutí a někteří čtenáři zanechávají komentáře, v nichž oznamují, že jim série pomohla lépe pochopit kulturní rozdíly mezi Severní a Jižní Koreou.

Others write that they feel more empathetic toward defectors.

Jiní píšou, že nyní cítí více empatie k uprchlíkům.

Truths From the Front Lines of Climate Change in Europe’s Far North · Global Voices

Poselství z oblasti nejmarkantnějších dopadů klimatických změn na dalekém severu Evropy

Photo credit: Mose Agestam

Fotografie byla použita se svolením Moseho Agestama.

This article is based on a piece written by Melanie Mattauch for 350.org, an organisation building a global climate movement, and is republished here as part of a partnership with Global Voices.

Tento text je založen na článku Melanie Mattauchové pro organizaci 350.org, jejímž cílem je vybudovat globální hnutí na ochranu klimatu. Na tomto místě je publikován na základě partnerství s Global Voices.

The indigenous Saami live in the Arctic regions of Sweden, Norway, Finland and Russia, at the front lines of climate change.

Původní obyvatelé Laponska žijí v arktických oblastech Švédska, Norska, Finska a Ruska, v nichž jsou klimatické změny nejmarkantnější.

These are four stories of Saami people speaking their truths about what climate justice means to them.

Následující příběhy čtyř z nich prozrazují, co pro tyto lidi znamená pojem „klimatická spravedlnost“.

"As a reindeer herder you are very dependent on nature"

„Jako pastýř sobů je člověk na přírodě velmi závislý.“

Jonas Vannar, reindeer herder.

Jonas Vannar, pastýř sobů – fotografie od Mose Agestama

Photo credit: Mose Agestam

Arktida se oproti celosvětovému průměru otepluje dvakrát rychleji.

The Arctic is warming twice as fast as the global average.

Od roku 1900 se průměrné teploty zvýšily o 3,5 °C.

Since 1900 average temperatures have increased by 3.5 degrees Celsius.

Kvůli záznamům teplot z průběhu minulé zimy začali vědci mluvit o „Arktických vlnách tepla“.

Last winter, temperature records led scientist to speak of "Arctic heatwaves."

Teplejší a čím dál tím nepředvídatelnější podmínky ohrožují živobytí komunit Sámů.

Warmer and increasingly unpredictable conditions threaten the livelihoods of Saami communities.

Změna klimatu představuje obrovskou hrozbu pro soby, kteří s obtížemi nacházejí potravu.

The changing climate poses a huge threat to reindeer that struggle to find enough food when thaw and freeze cover the ground under layers of ice.

V důsledku skutečnosti, že sníh často taje a opět zamrzá, je povrch země zakryt několika vrstvami ledu.

Recent years have seen mass starvation among reindeer.

V posledních letech proto dochází k hromadnému hladovění sobů.

These problems are exacerbated by the forestry industry and big infrastructure like wind parks or hydropower that cut off reindeer herding routes and pastures.

Tyto problémy zhoršuje vedle rostoucího dřevařského průmyslu i houstnoucí elektroenergetická infrastruktura, protože nově vzniklé větrné a vodní elektrárny stojí na místě přirozených sobích stezek a pastvin.

Mining and mass renewable energy infrastructure expand heavily in Sápmi, with severe impacts on Saami livelihoods.

Rozvoj těchto dvou průmyslových odvětví má v Laponsku na živobytí obyvatel obrovský dopad.

Jonas Vannar shares his experience as a traditional Saami reindeer herder in the video below. “As a reindeer herder you are very dependent on nature.

Jonas Vannar sdílí své zkušenosti jako tradiční sámský pastýř sobů v níže uvedeném videu. „Jako pastýř sobů je člověk velmi závislý na přírodě.

It is both the biggest challenge and the greatest joy," he says.

Je to obrovská výzva, která zároveň přináší velkou radost,“ tvrdí.

Note: "Sameby," translated as "Saami village" in this video, is an economic association of reindeer herders that share a certain geographic area.

Poznámka: „Sameby“, přeložené ve videu do angličtiny jako „Saami village“, je ekonomickým sdružením pastevců sobů, kteří sdílejí určitou zeměpisnou oblast.

The expression "Saami village" has a colonial heritage stemming from laws for farmers and settlers that the Swedish government imposed on the nomadic Saami people.

Výraz „Saami village“ má kolonizační podtext, protože pochází ze zákonů pro zemědělce a osadníky, které původním kočovným Sámům uložila švédská vláda.

"There is a risk for 'green colonialism'"

„Existuje hrozba ‚zeleného kolonialismu‘“

Áslat Holmberg, fisherman and politician. Photo credit: Mose Agestam

Áslat Holmberg, rybář a politik – fotografie od Mose Agestamama

The number of Saami who still fish in traditional ways is rapidly declining.

Počet původních obyvatel, kteří stále rybaří tradičním způsobem, rychle klesá.

Áslat Holmberg is one of the few young people that still fish in traditional ways.

Áslat Holmberg je jedním z mála mladých lidí, kteří tradiční způsoby stále užívají.

Fishing has been key for him to gain traditional knowledge and learn the Saami language.

Rybaření pro něj bylo klíčem k tomu, aby získal tradiční znalosti a naučil se sámský jazyk.

This summer, he won’t be allowed to fish in the rivers his family has always been fishing in.

Toto léto nebude moci lovit v řekách, které jeho rodina k rybolovu odjakživa užívala.

New fishing regulations imposed by Norway and Finland forbid traditional Saami fishing.

Nové předpisy o rybolovu uložené Norskem a Finskem zakazují tradiční sámský rybolov.

Even though Saami customs prioritise nature above all else, it’s the traditional ways of fishing that are now most heavily restricted.

Přestože zvyky původních obyvatel dávají přednost přírodě před vším ostatním, jsou v současnosti právě tradiční způsoby rybolovu nejvíce omezené.

Áslat explains how this kind of "green colonialism" makes it harder and harder to keep Saami livelihoods, traditional heritage and culture alive: “…there is a risk for ‘green colonialism’ where vast areas, that often indigenous people like Saami use , are seen as empty places to be used in other ways.”

Áslat vysvětluje, jak tento druh „zeleného kolonialismu“ stále více ztěžuje život a potlačuje tradiční dědictví a kulturu: „... existuje hrozba ‚zeleného kolonialismu‘, protože rozlehlé oblasti, které často Sámové užívají , jsou považovány za pouhá prázdná místa, která je třeba využít jiným způsobem.“

"Constant exploitation of nature up here"

„Dochází zde k neustálému vykořisťování přírody“

Anne-Maret Blind, journalist. Photo credit: Mose Agestam

Anne-Maret Blindová, novinářka – fotografie od Mose Agestama

Saami experience the effects of climate change and exploitation of nature more severely, even though they have done least to cause it.

Přestože samotní původní obyvatele Laponska přispěli ke klimatickým změnám zcela nepatrným podílem, dopady těchto změn pociťují daleko více než zbytek obyvatel planety Země.

On the contrary, the world can look up to the Saami for solutions to these crises.

Přitom by se od nich svět mohl učit, jak se s takovými přírodními krizemi vypořádat.

Anne-Maret Blind shares what her grandfather taught her about the Saami way of life, their values and perspectives.

Anne-Maret Blindová se podělila o to, co ji naučil o sámském způsobu života, jeho hodnotách a perspektivách její dědeček.

“We have 2% old growth forests left in Sweden.

„Ve Švédsku zbylo dnes pouze 2 % starých vzrostlých lesů.

That is all we have," she says:

To je vše, co zbylo,“ tvrdí.

It hurts in my whole body and soul, in all of me.

Bolí mě z toho po celém těle a na duši, všude.

You will get depressed if you think about it too much. … But I know that there is constant exploitation of nature up here.

Pokud o tom budete příliš přemýšlet, budete z toho mít depresi… ale dnes vím, že zde dochází k neustálému vykořisťování přírody.

'It’s not only us Saami that pay the price'

„Draze zaplatí nejen Sámové“

Sarakka Gaup, actress. Photo credit: Mose Agestam

Sarakka Gaupová, herečka – fotografie od Mose Agestama

Like many other indigenous people, exploitation of nature, racism and rules imposed by profit-driven, colonialist power structures inflict great harm on Saami communities.

Stejně jako u mnoha jiných domorodých obyvatel ohrožuje sámské komunity vykořisťování přírody, rasismus a pravidla uložená kolonialistickými mocenskými strukturami poháněnými touhou po zisku.

Climate change and the loss of nature and identity are seen as key factors driving up suicide rates, for instance.

Klimatické změny, ztráta přírody a vlastní identity jsou považovány za klíčové faktory, které zvyšují míru sebevražd.

Mio Negga and Sarakka Gaup are on tour with a play to speak their truths about these issues in Sápmi, as a way to heal and move towards a better future.

Mio Negga a Sarakka Gaupová pořádají turné s hrou, ve kterých se k těmto záležitostem vyslovují. Slouží jakožto ozdravovací kúra, která má vést k lepší budoucnosti.

These issues concern all of us, Mio says:

Týká se to ovšem i nás. Mio dodává:

The point is that it should stop being about money.

Jde o to, že by vše nemělo být o penězích.

It should be about taking care of what we have left… It’s not only us Saami that pay the price.

Měli bychom se spíše zajímat o to, co po sobě zanecháváme… Draze zaplatí nejen Sámové.

We will destroy our planet.

Takhle zničíme svoji planetu.

Mio Negga, music producer & actor. Photo credit: Mose Agestam

Mio Negga, hudební producent a herec – fotografie od Mose Agestama

And Sarakka explains:

A Sarakka vysvětluje:

There is already so much done that cannot be undone.

Stalo se toho již tolik, že to nejde vrátit.

For many people and in many ways it’s already too late. … But as a young person with hope for the future, just choose to believe that things can change… Together we can make it actually happen!

Pro mnoho lidí a v mnoha směrech je již příliš pozdě. … Jako mladí lidé doufáme v budoucnost, jde o to věřit, že se věci změní k lepšímu… společnými silami toho můžeme skutečně dosáhnout!

All videos were filmed and produced by Mose Agestam, k13 filmproduktion.

Všechna videa byla natočena a produkována Mosem Agestamem ze společnosti k13 filmproduktion.

Global Voices

Komunita Global Voices vzdává poctu aktivistovi za otevřený internet Básilu Chartabílovi popravenému syrským režimem

Bassel Khartabil.

Básil Chartabíl.

Photo by Joi Ito via Wikimedia (CC BY 2.0)

Autor fotografie: Joi Ito, Wikimedia (CC BY 2.0)

We are deeply saddened to learn about the death of our friend Bassel Khartabil.

Jsme hluboce zarmouceni zprávou o smrti našeho přítele Básila Chartabíla.

We mourn his loss and send our deepest condolences to his family, friends and all those who knew and loved him.

Truchlíme pro něj a rádi bychom vyjádřili naši nejhlubší soustrast jeho rodině, přátelům a všem, kdo ho znali a milovali.

A Creative Commons leader in Syria who was active in projects including Mozilla Firefox and Wikipedia, Bassel Khartabil (aka Bassel Safadi) played a pivotal role in extending online access and open knowledge to the public in Syria.

Vedoucí projektu Creative Commons v Sýrii Básil Chartabíl (známý také jako Básil Safadi) se podílel i na dalších projektech včetně Firefoxu a Wikipedie a hrál klíčovou roli v šíření internetového přístupu a otevřených dat mezi veřejností v Sýrii.

He was a close friend of many in the Global Voices community and participated in our 2009 Arab Bloggers Meeting.

Byl blízkým přítelem mnoha členů komunity Global Voices a zúčastnil se našeho setkání arabských blogerů (Arab Bloggers Meeting) v roce 2009.

In November 2015, Bassel's wife reported that she was contacted by people who identified themselves as Assad government insiders.

V listopadu 2015 Básilova manželka uvedla, že ji kontaktovali lidé, kteří prý mají důvěrné informace z okruhu Asadovy vlády.

They told Noura Ghazi that her husband had been sentenced to death, but offered no further information.

Nouře Ghaziové řekli, že byl její manžel odsouzen k smrti, ale další informace neposkytli.

Bassel's whereabouts and condition were unknown until today, when Noura learned from Syrian officials that he was executed in 2015.

Kde se Básil zdržuje ani v jakém je stavu nebylo známo až do dnešního dne, kdy syrské úřady Nouru informovaly, že byl popraven v roce 2015.

Today and beyond, we honor all of Bassel's work as a leader in the open web movement. And we honor the efforts of many individuals and organizations that advocated for his release over the past five years.

Dnes i v budoucnu si budeme vážit veškeré Básilovy práce v oblasti otevřeného internetu a oceňujeme snahy všech jednotlivců i organizací, které v předchozích pěti letech usilovaly o jeho propuštění.

Since the beginning of the protests against the regime of Bashar al-Assad in 2011, more than 65,000 people have disappeared, according to the Syrian Network for Human Rights.

Podle nevládní organizace Syrian Network for Human Rights zmizelo od počátku protestů proti režimu Bašára al-Asada v roce 2011 více než 65 000 lidí.

Untold numbers of those who have been arrested or forcibly disappeared by the regime have faced torture and even executions.

Bezpočet těch, kteří byli režimem uvězněni, bylo vystaveno mučení nebo dokonce popraveno.

As of 2016, at least 17,723 Syrians had died in custody since 2011, according to the international human rights group Amnesty International.

Podle Amnesty International, mezinárodní organizace za lidská práva, zemřelo ve vazbě v letech 2011 až 2016 nejméně 17 723 Syřanů.

The stories of many more people remain unknown.

Osud mnoha dalších lidí zůstává neznámý.

Read about Bassel's work and life:

Více o činnosti a životě Básila Chartabíla (v angličtině) zde:

Artists and Writers Celebrate the Work of Missing Syrian Developer Bassel Safadi, June 2017 #FreeBassel: Missing for More Than a Year, Syrian Web Developer is Not Forgotten, October 2016 Love Letter to Jailed Syrian-Palestinian Bassel Khartabil, February 2015 #FreeBassel: Behind the Screens of the Syrian Resistance, March 2014 #FreeBassel: One Year Later, Syrian Netizen Remains in Prison, March 2013 #FastforBassel: Campaign Launched for Syrian Netizen Facing Military Trial, December 2012 Free Bassel: Netizen Under Serious Threat, December 2012

Artists and Writers Celebrate the Work of Missing Syrian Developer Bassel Safadi, červen 2017 #FreeBassel: Missing for More Than a Year, Syrian Web Developer is Not Forgotten, říjen 2016 Love Letter to Jailed Syrian-Palestinian Bassel Khartabil, únor 2015 #FreeBassel: Behind the Screens of the Syrian Resistance, březen 2014 #FreeBassel: One Year Later, Syrian Netizen Remains in Prison, březen 2013 #FastforBassel: Campaign Launched for Syrian Netizen Facing Military Trial, prosinec 2012 Free Bassel: Netizen Under Serious Threat, prosinec 2012

In Venezuela, Theater is also Part of the Resistance · Global Voices

Ve Venezuele je součástí odporu také divadlo

Ana Gabriela Melo (center) with the cast of her play "Sopa de tortuga" ("Turtle soup"), which reflects on the Venezuelan identity, the diaspora movements and the ups and downs of everyday life that go on even during moments of national crisis.

Ana Gabriela Melo (uprostřed) s herci, kteří účinkují v její divadelní hře „Želví polévka“. Hra pojednává o venezuelské identitě, hnutí diaspory, radostech a strastech každodenního života, který jde dál i v průběhu národní krize.

Photograph used with permission.

Fotografie je použita se souhlasem.

The theater, like any other artistic and creative activity that takes place in Venezuela, faces and reflects the national crisis that intensified in the last months.

Divadlo ve Venezuele, stejně jako jiné oblasti umění a kreativních činností, čelí a zároveň odráží národní krizi, která v průběhu posledních měsíců zesílila. Ekonomické, politické a sociální problémy vyústily v závažné protesty a četné politické turbulence včetně referenda organizovaného opozicí a založení kontroverzního ústavodárného shromáždění.

Economic, political and social struggles have been translated in deadly protests and numerous political turbulences including a referendum organized by opposition groups and the opening of a controversial constituent assembly.

Konflikty odehrávající se v ulicích pronikají do všech oblastí života ve Venezuele a různé divadelní soubory a skupiny na jevištích vykreslují všudypřítomnou atmosféru nejistoty.

The difficulties experienced on the streets permeate all areas of Venezuelans' lives and are often used to project a climate of uncertainty on the stages that bring together the country's theater companies and groups.

Už jenom plánování, přípravy a tvorba scény, stejně tak jako očekávání, že herci, režiséři a instituce spojené s divadlem představení zrealizují, je velký úspěch.

Global Voices spoke with Ana Melo, one of the most active representatives of the theater in Caracas, the capital of Venezuela, to understand the movements behind the hashtag and theatrical activity within the context of the crisis in Venezuela.

Global Voices hovořili s Anou Melo, jednou z nejaktivnějších představitelek divadla v Caracasu, hlavním městě Venezuely, aby pochopily, jaké hnutí se pod hashtagem skrývá, a porozuměli divadelním aktivitám v kontextu krize panující ve Venezuele.

The theater of resistance, as the actress and playwriter says, is a theater that refuses to die, has everything against it and wrestles with serious ethical and human problems.

Divadlo odporu, jak říká herečka a autorka, je divadlem, které odmítá zemřít, vzpírá se tomu a zápasí s vážnými etickými a lidskými problémy.

For Melo, the theater in Venezuela is a profession that, for many, seems useless:

Ana říká, že pro mnoho lidí je divadelní herectví ve Venezuele naprosto zbytečná profese:

There are people who think that this does not make sense. (...) that the resistance which really resonates in society is done in the street and not on the stage.

Jsou lidé, kteří si myslí, že tohle nemá smysl. (...) že odpor, který má ve společnosti nějakou váhu, se odehrává v ulicích, a ne na jevišti.

Therefore, actors suffer from a kind of low self-esteem in relation to their craft.

Hercům se proto v souvislosti s jejich uměním moc uznání nedostává.

Questions as to why do this or is the theater useful to the country in the midst of the greatest crisis in its history are on the minds of artists and in the acting space.

Otázky, proč tohle dělat nebo je-li divadlo vůbec užitečné v zemi, která je zmítaná největší krizí v své historii, silně napadají rozpoložení herců a celou oblast herectví.